Jak jsou v reálu zapojeny hlavní a pomocné kontakty stykače?
Petr Svoboda_45:
Citace: Jan Franěk 31.01.2021, 22:50
Stáhněte si prosím kterékoliv jednoduché schéma zapojení stykačových kombinací. Ale ne "malovaná" a sdílená laiky. Jednoduché schéma konkrétního stroje, který je stykači ovládán. Z toho se nechá pochopit jednoduše celá filozofie. Tedy pokud se ve schématech vyznáte a umíte v nich číst.
Pro začátek něco velmi jednoduché. Je důležité si uvědomit, že z různých důvodů se často používá "ovládací" napětí v jiné napěťové hladině, než u silové části. Například 24V.
Chtěl bych vás požádat o vysvětlení, proč jsou pomocné kontakty FA3.1 + 2 motorového jističe ve schématu značena s "opačnou logikou" než třeba relé/pomocný kontakt KM1 u stykače.
Nerozumím proč se pomocný kontakt FA3.2 neznačí ve schématu jako spínací a FA3.1 jako rozpínací, když v klidovém stavu a vypnutém jističi to tak bude. Chápu, že to tak po zapnutí jističe bude a nelze připojit jinak, jde mi spíš o to, zda se jedná v tomto případě o úzus, nebo je to ve schématu zmíněno nějakou značkou pro mě neznámou.
Doufám, že se mi povedlo vysvětlit dotaz, zatím se ještě v elektru vzdělávám a budu rád za pomoc.
Martin Kurka:
Při kreslení schémat se používá mnoho základních zvyklostí. Některé jsou normovány, některé jsou jen zvykové, některé zvyky kreslení se liší stát od státu jiné kontinent od kontinentu. A hraje v tom roli i historický vývoj zařízení. Tím z historického hlediska vzniklo i mnoho schématických"protimluvů". Ty v závorkách označím kurzívou.
V zemích užívajících latinku se udržuje normované pravidlo, že všechny kontaktní prvky se kresli ve vypnutém a beznapěťovém stavu.
Tzn. vypínače vypnuté, výklopné pojistkové odpojovače vyklopené (ale šroubovací pojistky zašroubované) , jističe s páčkou vypnuté (včetně jejich přídavných signalizačních kontaktů). Stykače a relé v beznapěťovém stavu cívky, tj. odpadlé (ale bistabilní a paměťová relé sepnuté v první poloze).
A když se vrátíme ke kontaktům FA ze schematu, nejde o pomocný kontakt jističe, ale o zvláštní prvek pro ochranu motoru, kterému se říká tepelná ochrana. Historicky bimetalový kontakt, v klidu sepnutý a průchodem vyššího proudu se pomalu odehne a rozpojí obvod.
Proto se z historického hlediska u tepelné ochrany coby svébytné oddělené součástky kreslí v klidu bimetalový kontakt sepnutý
Postupem času se tento prvek vylepšoval, přidal se mžikový mechanismus vypnutí a hlavně nevratný prvek, zabraňující, aby se po ochlazení bimetalu obvod samočinně spojil a motor se zase samovolně po čase rozběhnul. Aby se dostal kontakt tepelné ochrany do základního a klidového tj. sepnutého stavu, musí přijít údržbář a vědomým stlačením tlačítka na tepelné ochraně její kontakt (a motor) restartovat. V příloze máte tyto dva stavy na starším typu ochrany vyfoceny. Modernější tepelné ochrany se montují přímo pod stykač, mají tuhé kolíkové vstupní přívody, kterými spojí s výstupem ze stykače.
Pokud je vybavovací tlačítko tepelné ochrany vyvedeno na panel, kreslí se i se symbolem hmatníku (viz schema kol. Fraňka). Pokud je v rozvaděči, kreslí se jen s vodicí čarou ovládání. Je-li mechanismus nevratný, je na vodicí čáře ovládání nakreslena západka.
A z těchto historických důvodů se kreslí kontakt tepelné ochrany v klidu sepnutý, ale kdyby šlo o pomocný kontakt jističe, tak se kreslí v klidu rozepnutý - i když v podstatě zastává stejnou funkci
Aby se toto historicky dané zmatení elektrotechnik ů dalo trochu do pořádku, mají kontakty tepelné ochrany přidělena zvláštní čísla. Rozpínací kontakt, který při nadproudu rozepne (a tím odpojí stykač motoru) má čísla 95-96 a hlásící spínací kontakt, který při nadproudu sepne a je určený zejména pro kontrolku přetížení motoru má čísla 97-98.
Kdežto pomocný kontakt jističe (nebo motorstartéru) má kontakty číslovány jinak,
Martin Kurka:
Pardon, připojil jsem jiné schema ze svého výukového archivu.
Zde je správné.
TO:Petr Svoboda_45
Jestli míníte vzdělávání se vážně, doporučuji vám se zde zaregistrovat - například pod účtem studenta. Dostanete se do historických diskuzí, kde je uloženo nesmírné bohatsví praktických zkušeností a znalostí. Například standardní číslování kontaktů.
Petr Svoboda_45:
Citace: Martin Kurka 29.04.2025, 12:18
Pardon, připojil jsem jiné schema ze svého výukového archivu.
Zde je správné.
TO:Petr Svoboda_45
Jestli míníte vzdělávání se vážně, doporučuji vám se zde zaregistrovat - například pod účtem studenta. Dostanete se do historických diskuzí, kde je uloženo nesmírné bohatsví praktických zkušeností a znalostí. Například standardní číslování kontaktů.
(poklona) vám za perfektí vysvětlení problematiky, opravdu mi to pomohlo problém pochopit. Také jsem rád i za ten historický kontext, hned je to jasnější. Díky i za tip se studijními zdroji, zkusím si požádat o verifikaci jako student, jsem tu ještě nový, tak zatím zkoumám co tu všechno je.
Já jsem v první řadě asi použil špatný termín, měl jsem na mysli tepelnou ochranu motoru, ale protože ostatní elektrikáři, které jsem znal, tomu říkali motorový spouštěč nebo jistič, tak jsem si myslel, že je to správný výraz. Například u motorů ventilátorů používáme SCHNEIDER ELECTRIC GV2ME07AP a pomocný kontakt GVAE11 , tak předpokládám, že se také jedná o tepelnou ochranu motoru, ale má jinak značené ty pomocné kontakty, tak si nejsem jistý. Zde je rozpínací kontakt, který při nadproudu rozepne začený 13 a 14 a hlásící spínací kontakt, který při nadproudu sepne značený 21 a 22 . Není tedy povinnost mít ty kontakty označeny 95-96 a 97-98 , nebo to může určit výrobce, případě se nejednná o tepelnou ochranu v pravém slova smyslu?
Martin Kurka:
GV2ME07AP je spouštěč motoru. Není to přístroj zvaný tepelná ochrana.
Spouštěči motoru se též říká motorstartér či motorový jistič, motorový spouštěč. Názvosloví je značně neustálené (a někdy se hodí i na naprosto jiné zařízení, jako je například motorový spouštěč kroužkového motoru).
Pod těmito názvy se skrývá modifikovaný jistič. Má charakteristik u zkratové ochrany optimální pro rozběh asynchronního motoru s kotvou nakrátko (M apod). Tepelná spoušť (bimetal) je v jistém rozsahu zákaznicky nastavitelná páčkou či kolečkem, proto se musí objednávat jeho proudový rozsah podle provozního proudu motoru (nejvíce štítkového, nejlépe reálně změřeného se zátěží).
Dále se vyznačuje větší mechanickou odolností - větším počtem pracovních cyklů. Jak mechanických, tak elektrických. Jeho ovládací prvky jej umožňují umístit jak do rozvaděčů se speciálními prodlužovacími náhony pro ovládání tak do speciálních prachotěsných a vodotěsných krabiček. I na ně se dodávají speciální příslušenství, modifikovaná tlačítka nouzového zastavení, krycí membrány, zamykací dvířka zabraňující neoprávněné zapnutí apod.
Dodává se k němu bohaté příslušenství připojitelné mechanicky k jeho bokům, podpěťové a vyrážecí spouště, pomocné kontakty sledující hlavní kontakty, pomocné kontakty které sledují jen výpadky atd. (běžné jističe umí většinou sledovat pomocnými kontakty pouze stav hlavních kontaktů a nerozliší vypnutí obsluhou od poruchového vypnutí)
Moderní motorové spouště jsou vybaveny elektronikou, ta umožňuje i měření proudu a výkonu, přes sběrnici lze data o stavu motorového spouštěče a tím nepřímo i o stavu napojeného motoru přenášet do diagnostického systému rozvaděče.
Moderní motorové spouštěče umožňují i konektorové napojení na speciální montážní desku a tím vytvářet v rozvaděči hnízda pro kompletní zapojení motorových vývodů bez drátového propojování motorstartérů.
Suma sumárum, motorový spouštěč není přístroj zvaný tepelná ochrana motoru (ač v sobě obsahuje tepelnou ochranu motoru).
Proto se jeho kontakty neznačí čísly začínající 9 (95-96, 97,98) a nekreslí se v klidu 95-96 sepnuté, ale výrobce jim přiřadí jiná čísla, podle funkce (spínací N.O. x3 a x4 a rozpínací N.C. x1 a x2 kde x je buď prázdno či 1 až 4).
A proto se tyto pomocné kontakty motorového spouštěče kreslí ve stavu shodném se stavem, kdy je mechanicky vypnutý (tj. většinou N.O. též rozpojené ).
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana