Jak správně vyvést přívod 230V na střechu?

[Ondřej Martan;]

Je následné vyvedeni přívodu 230V v pořádku?

rozvodná krabice-
jistič Moeler PL7 1B6A
v krytu ABB-
vedení CYSY 3Cx1,5
v ohebné PVC trubce-
zakončené v plastové krabicové rozvodnici ABB IP55
(v rozvodnici na střeše je umístěna zásuvka)

Dle názoru jednoho revizního technika je to v porádku, dle jiného by tam mel být místo jističe chránič.
Prosím  o vysvetlení tabulky 41NR z normy ČSN 33-2000-4-41.

   za odpovedi

[Martin Bauer]

Norma ČSN 33 2000-4-47 čl. 471.2.3: Tam kde je ochrana zajištěna somočinným odpojením od zdroje napájení (jistič, pojistka),  musí být pro ochranu zásuvek se jmenovitým proudem nepřekračující m 20A ve venkovním prostoru a pro ochranu zásuvek, u kterých lze předpokládat že budou použity pro napájení ručního přenosného nářadí používaného venku, použit proudový chránič se jm.vybavovacím proudem, který nepřekračuje 30mA.       

Z tohoto plyne, že chránič v každém případě ano.

Co se týká tabulky ČSN 33 2000-4-41 41NR jedná se o přehledovou tabulku stupně ochrany neživých částí, tzn. částí kde, na normálních podmínek, neprotéká elektrický proud. V první části je ochrana základní - ve vašem případě jistič - a v drudé části ochrana zvýšená - kombinace základní ochrany a dalšího prvku který zvyšuje bezpečnost např. proudový chránič......     

[Otakar Dosbaba]

To Martan: Ten další RT říkal opravdu "místo jističe chránič" a nebo "chráničojistič",  případně "kromě jističe ještě chránič"? Na co je ta zásuvka na střeše? Napájí stabilní zařízení? Není v tom případě lepší místo zásuvky použít krytou svorkovnici? Je zde vodivé a tím pádem i uzeměné okolí?

[Ondřej Martab]

TO:Otakar Dosbaba:
1) samozřejmě jsem chráničem myslel kombinaci jističe s chráničem (laicky označuji tuto kombinaci jako chránič, jelikož se to prodává jako jeden kus )
2)zásuvka napájí stále zapnuté zařízení (AP) svorkovnice by byla příjemná, ale bohužel zařízení má adaptér(snížení napětí na 5V při 2A)
3)stožár je připojen k hromostvodu (po staru) a (pokud se vyjadřuji správně) nulování je provedeno přes plovoucí nulu (tedy přes VF kavel vedoucí k anténě která je na stožáru)
 
TO:Martin Bauer:
tento článek jsem v ústní podobě také zaznamenal (kdyz das ven zasuvku musí tam byt chránič(jistič s chráničem))
ale pokud to dobře chápu jedná se o volně přístupnou venkovní zásuvku, v mém případě se jedná o zásuvku umístěnou v rozvaděči s IP55, tedy dle mého názoru se nejedná venkovní zásuvku + je stížený přístup(někdo by musel tu krabici otevřít aby se k ní dostal)

add ČSN 33 2000-4-41 41NR:
je mi jasné že umístění chrániče(jističe s chráničem) není chybou ,  nemohlo by však umístění zásuvky v rozvaděči být považováno za další prvek ochrany?

+recnicka otázka proc kdyz jistic stojí cca 80Kč tak jistič s chráničem se pohybuje okolo 1300Kč

   předem za odpovědi

[Otakar Dosbaba]

Myslím, že zde by se absence chrániče dala obhájit těmito argumenty:
1) Není to zásuvka pro všeobecné používání laiky
2) Není určená (a navíc přístupná) běžnému používání pro napájení přenosných zařízení
3) Slouží zde pouze pro napájení pevně instalovaného zařízení, pracujícího navíc s malým napětím (předpokládám, že adaptér splňuje podmínky SELV)
4) zmiňované krytí proti vnějším vlivům
5) Zvýšená spolehlivost provozu zařízení bez chrániče (no tady to asi nemá význam, ten adapter by jej stejně těžko běžným provozem vybavil...)

Pro chránič hovoří toto:
1) Kdyby přesto zásuvku na střeše někdo využil pro napájení nevyhovujícího a poškozeného ručního nářadí za děště, dotýkajíc se kovových uzeměných konstrukcí
2) Napadlo mě snížení požárního rizika při tepelně poškozeném adaptéru, dotýkajícím se vodivě něčeho uzeměného kolem - ale to je větší pravděpodobnos t, že mi zítra někdo za tuto volovinu pošle jen tak 1 000 000,- Kč...

Zkrátka, zde bych spojitost venku = chránič, nevytrhával z kontextu potřeb doplňující ochrany. Jenže stejně bude mít nakonec hlavní slovo RT, otázkou bude, zda půjde o dobrého znalce podstaty, či pouhých textů ČSN.

[Kamil Novák]

Norma ČSN 33 2000-4-47 čl. 471.2.3: Tam kde je ochrana zajištěna somočinným odpojením od zdroje napájení (jistič, pojistka),  musí být pro ochranu zásuvek se jmenovitým proudem nepřekračující m 20A ve venkovním prostoru a pro ochranu zásuvek, u kterých lze předpokládat že budou použity pro napájení ručního přenosného nářadí používaného venku, použit proudový chránič se jm.vybavovacím proudem, který nepřekračuje 30mA.

V prvním vydání ČSN 33 2000-4-41 se operovalo s pojmem "vliv hlavního pospojování". Sice tento pojem nebyli schopni exaktně určit ani spolutvůrci normy ale mělo to být MIMO objekt. A jsem na pochybách, jestli střecha je místem mimo vliv...

nemohlo by však umístění zásuvky v rozvaděči být považováno za další prvek ochrany?

Jestliže lze onu skříň otevřít pouze nástrojem, tak zcela určitě.

recnicka otázka proc kdyz jistic stojí cca 80Kč tak jistič s chráničem se pohybuje okolo 1300Kč

Právě proto, že je k jističi přidružen i chránič.

3)stožár je připojen k hromostvodu (po staru) a (pokud se vyjadřuji správně) nulování je provedeno přes plovoucí nulu (tedy přes VF kavel vedoucí k anténě která je na stožáru)

Tohle by mohl být možná větší průšvih, než to, jestli chránič nebo ne !

2) Napadlo mě snížení požárního rizika při tepelně poškozeném adaptéru, dotýkajícím se vodivě něčeho uzeměného kolem - ale to je větší pravděpodobnos t, že mi zítra někdo za tuto volovinu pošle jen tak 1 000 000,- Kč...

Opravdu krkolomná konstrukce, takže ten 1 000 000 je asi na cestě 

Abych se konečně vyjádřil a jen neglosoval - jestliže bude ona zásuvka v nějakém krytu a navíc do ní bude napojen jen adapter, řádově 10VA, tak bych tu zásuvku předjistil co nejmenším jističem, klidně 0,2A a absenci chrániče bych s klidným svědomím přežil. To je pohled (snad) opatrného RT.

[Jiří Bartoš]

... musí být pro ochranu zásuvek se jmenovitým proudem nepřekračující m 20A ve venkovním prostoru .....

Je dost dobře možné, že norma stanoví, co je venkovní prostor. Pokud bych ale analogicky vycházel z toho, co píše katastrální zákon § 27 písm. k),  totiž že budovou se (i když tedy "jen pro účely tohoto zákona") rozumí "nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí",  považoval bych za samozřejmé, že "na střeše" (tedy vlastně "nad střechou") je už mimo budovu a tedy ve "venkovním prostoru". Jak ale uvádí pan Novák, záležitost s chráničem může být podružný problém oproti připojení stožáru k hromosvodu.

[Václav Kalina DC]

Jestli je ta strecha drevena, tak se to bez chranice alespon 100mA neobejde.

[Jiří Schwarz]

Ono ani to použití CYSY kabelu nemusí být tak úplně ideální
Pokud jde o chránič, klidně bych se přiklonil k názoru Kamila Nováka.
Ale asi bych uvažoval o tom, jestli mám rozvod v objektu chráněn přepěťovkami a jaká by byla optimální v místě připojení napájecího okruhu...

[Jan Franěk]

Zkusme se to podivat, očima projektanta.  Oprostíme se od informací od tazatele a navrhněme optimální a bezpečné řešení.

-jaký kabel bude vhodnější a Jaké bude jeho uložení
- čim zajistit ochranu kabelu a obsluhy
- Jaké je riziko zavlečení blesku?
A tak dál