Pokud je síť TN-C, a tedy nelze použít citlivý proudový chránič, musí být v koupelně všechny přístupné neživé části...
To jako znamená, že když chránič v TN-S použit je, tak nemusí??
musí být v koupelně všechny přístupné neživé části (kovový kryt pračky, kovový kryt boileru, kovový kryt infrazářiče tř.I nebo i tř. II pokud by měl svorku se symbolem uzemnění) i cizí vodivé části (radiátor ústředního topení, plechová vana, kohoutky vody, armatura, snad i plechový rám dveří) pospojeny vodičem o průřezu aspoň 4mm2 mědi. To je doplňující ochranné pospojování předepsané v ČSN 33 2000-4-41 počínaje první edicí. Předpokládám, že něco podobného je i v bývalé ČSN 34 1010.
To není pravda. Pospojují se dva druhy zařízení. Zaprvé neživé části a za druhé cizí vodivé části. Obě skupiny už samy o sobě mohou být uvnitř pospojovány svou konstrukcí. Neživé části různých spotřebičů jsou pospojovány prakticky vždy vodičem PE nebo PEN v napájecích kabelech. Cizí vodivé části často taky, například dva radiátory spojovacím kovovým potrubím. Prakticky to znamená, že se propojí v jednom bodě elektroinstala
ce a v jednom bodě kovoinstalace. To, co popisujete, by platilo pro velmi speciální případ koupelny vzdálené od bytového rozvaděče řekněme 100 metrů. Na danou instalaci se vztahuje ještě ČSN 33 2135 a tam je to srozumitelně popsáno.
Dále připojením přístupné kovové části spotřebiče tř.ochrany II k vodiči PE nebo PEN by došlo k zavlečení cizího nedefinovaného potenciálu na tuto část a to není přípustné. Co je jednou dvojitě izolováno, nesmí být záměrně zdegradováno na jednoduchou izolaci.
Jinak k tématu:
Výměna infrazářiče za jiný stejného nebo menšího příkonu je zajisté pouhá oprava, tak se prostě ve stávající instalaci vymění. Je pak už jen na zvážení na místě, jestli se stařičké hliníkové vodiče mohou při nebo po manipulaci rozpadnout nebo ne.