Co způsobí moc velká kapacita rozběhového kondenzátoru?

[petr33petr]

Co se stane, když u jednofázového motoru použiji větší kapacitu rozběhového kondenzátoru.
Poteče asi zbytečně větší proud.
Ale ještě něco hrozí?

[Jiří Schwarz]

Takže teď je třeba rozlišit rozběhový a běhový
Pokud zůstává připojen po celou dobu běhu motoru, měli byvchom to označit za běhový, je dobré moc jeho hodnotu nezvyšovat.
On ten motor má při rozběhu "větší záběr",  ale jak se blíží ke jmenovitým otáčkám, začíná to naopak motor tak trochu brzdit, zvyšuje jeho ztráty...
Proto se "správný rozběhový" při určitých otáčkách odpojuje

[Václav Třetí]

Běhový kondenzátor by měl být použit vždy v hodnotě předepsané výrobcem motoru. Pracuje po celou dobu chodu motoru a při vyšší kapacitě dochází k přetěžování vinutí a zvýšenému oteplení celého motoru.

Pokud je kondenzátor skutečně pouze rozběhový, má motor rozběhové relé nebo odstředivý kontakt na hřídeli a při dosažení pracovních otáček motoru dochází k rozpojení kontaktů a kondenzátor je vyřazen z obvodu. V tomto případě je také nejlepší použití předepsané hodnoty kondenzátoru, ovšem hodnota mírně vyšší nemůže díky krátké době provozu uškodit.

Existují i motory, které mají dva kondenzátory - běhový a rozběhový kondenzátor. V tomto případě platí pro každý kondenzátor podle jeho funkce to, co bylo již řečeno výše.

[Kastner Lubomír]

Tady není co dodat. Kolegové to popsali výstižně.

[ACEOF ACES]

Moc velká kapacita běhového kondenzátoru může způsobit nadměrné zahřívání motoru.

[David Hruda]

... dochází k přetěžování vinutí a zvýšenému oteplení celého motoru.

... může způsobit nadměrné zahřívání motoru.

?
Repetitio mater studiorum.

[ACEOF ACES]

... začíná to naopak motor tak trochu brzdit, ...

+

... dochází k přetěžování vinutí a zvýšenému oteplení celého motoru.
...

=

Moc velká kapacita běhového kondenzátoru může způsobit nadměrné zahřívání motoru.

[David Hruda]

+=

Nesouhlasím.
K příspěvku Václava Třetího není potřeba nic dodávat.

[ACEOF ACES]

Já se Vam omlouvám za své zjednodušené vyjádření, ale podle mého názoru, jestliže byl citován
Václav Třetí, pak je potřeba citovat i kolegu Schwarze.

[Rozmahel Vladimír]

Učíme se všichni!
V podstatě by mohlo postačit měřit proud motoru a srovnat naměřenou hodnotu se štítkovými údaji...

[Martin Kurka]

Učitel na střední škole nám to vysvětlil polopatisticky:

Hele kluci, jednofázový motor s pomocnou fází se chová stejně jako podkova na dvoumetrovém špagátě, když ji chcete roztočit nad hlavou.
Aby se rozjela, stačí rukou při první otáčce co nejlépe opsat kruh. Pak ten kruh zplošťujete na elipsu a nakonec vám stačí kmitat jen zápěstím před sebe a za sebe.
No a u motoru je směr kmitání před sebe a za sebe hlavní vinutí, a doleva a doprava pomocné vinutí kondíkem, co posouvá fázi. Zpočátku musíte vytvořit kruh složením pohybu ruky vlevo-vpravo a dopředu-dozadu to je u motoru stejné - proudem hlavního a pomocného vinutí vytvoří pole v motoru co nejlépe vytvarovaný kruh a pak přejdete ke kmitání dopředu dozadu, to znamená, že můžete to pomocné vinutí vypnout a jen hlavní vinutí stačí kmitáním vpřed vzad točit motorem.
Ale kdyby vám podkova škrtla o nějakou překážku, tak tou rukou musíte jít i malinko do leva či doprava, protože  musíte udělat malinkou elipsu, stačí úzkou, aby se výkyv otáček srovnal. U motoru k tomu slouží malý běhový kondík, který vytváří úzké eliptické pole. A ten se po rozběhu neodpojuje, je tam furt a dělá otáčení stabilnější při kyvu zátěže.
Ale když ten hodně velký rozběhový kondík neodpojíte, je to jako když tou rukou i po roztočení pořád kmitáte hodně doleva a doprava  hodně do šířky a tím si otáčení podkovy hodně zbrzdíte. Stejně jako když zůstane velký proud pomocným vinutím skrz velký rozběhový kondík, to pole už není kruhové, ale eliptické a to hodně do šířky. A pomocné vinutí není na tak velký tvalý proud dělané a může se spálit.
Také si uvědomte, že při roztáčení podkovy musíte hodně zabrat, motor v obou fázích taky. Takže pro kruhové pole i v pomocné fázi zpočátku musí téci velký proud. Ruku do boku při roztočení taky dáte daleko od sebe. Ale kdybyste ji tak daleko dávali při běhu a málo dopředu a dozadu, tak točení zbrzdíte, nebo zastavíte. Jako velký proud pomocnou fází při běhu a už menší hlavní fází.
Jasné?

Tak jsme si to v pauze zkusili s velkou matkou a drátem na školním dvoře, okna to přežila  a bylo nám to do konce života jasné.

[Petr333Petr]

Díky za vysvětlení. Nečekal jsem ani tolik odpovědí. Ptal jsem se na ten kondík, protože jsem řešil objehové čerpadlo myčky. Netočilo se, jen když se do něj šťouchlo. Opravář říkal, že výměna za 4,5 tis. Nová myčka 11 tis. Tak mu říkám, že tam musí být nějaký rozběhový kondenzátor, ať ho vymění. On, že tam kondenzátor není. Zbývalo tedy 4 roky starou myčku vyhodit nebo něco zkusit sám. Blok s čerpadlem jsem rozebral. Kondík fakt žádný. Jen nějaký integrovaný malinký bloček, který jsem nepochopil. Snad bimetal nebo co. Na motoru ale dvě vinutí, tak jsem si řekl, že není co ztratit. Bloček jsem ucvaknul a šel koupit kondenzátor. Nejmenší, který jsem sehnal, byl jedno mikro. Motorek je docela malý 70 W. Nebyl čas schánět jiný kondenzátor, žena šílela, že pro 5 lidí nádobí v ruce mýt nebude. Nakonec vše šťastně dopadlo. Myčka už dva dny funguje. Kondenzátor stál 45 korun.