Jakou hodnotu ukáže měřící přístroj, když se spojí vývody zemničů?

[ACEOF ACES]

Např.:
rezistivita zeminy je 3000ohm.m,
zemnič č.1 má  50ohmů,
zemnič č.2 má 100ohmů.

Jakou hodnotu (přibližně) ukáže měřící přístroj, když se na povrchu k vývodu zemniče č.1 připojí vodičem vývod zemniče č.2?

[Jirka Š. Svejkovský]

33 Ohm. Bez ohledu na rezistivitu.

[Jiří Schwarz]

V ideálním případě.
Především pokud budou zemniče daleko od sebe, může být hodnota při spojení mírně vyšší...

[Lukáš Rotrekl]

Já bych teda řekl, že v ideálním případě, že je budeme moct považovat za samostné a dost daloko od sebe aby se neovlivňovaly to bude těch 33Ohm - např. když budou měřící hroty mezi nimi. V momentě, když budou blíže u sebe a bude trasa měřícího proudu společná, tak celkový odpor bude vyšší než součet dvou paraelních odporů.

Tedy jinak, pokud budu mít dvě tyče a vynesu si výsledný odpor obou paraelně spojených v závislosti na jejich vzdálenosti, tak bych řekl, že pokud budou těsně u sebe, tak to bude limitně na odporu jedné tyče (samozřejmě uplatní se povrch),  pokud se pak budou vzdalovat, bude odpor klesat a pak zase stoupat jak bude růst vzdálenost mezi měřícím bodem a tyčí. Samozřejmě bude záležet i na poloze měřícího bodu. 

[Jirka Š. Svejkovský]

Koukám, další téma pro znuděné koronakaranten iky 

[ACEOF ACES]

...
Tedy jinak, pokud budu mít dvě tyče a vynesu si výsledný odpor obou paraelně spojených v závislosti na jejich vzdálenosti, tak bych řekl, že pokud budou těsně u sebe, tak to bude limitně na odporu jedné tyče (samozřejmě uplatní se povrch),  pokud se pak budou vzdalovat, bude odpor klesat a pak zase stoupat jak bude růst vzdálenost mezi měřícím bodem a tyčí. Samozřejmě bude záležet i na poloze měřícího bodu. 

Jak hodně se bude blížit odpor dvou spojených tyčí vzdálených od sebe např. 2m, odporu jedné tyče, nakolik se uplatní povrch?

Např.:
Měřící elektroda je 20metrů od zemniče č.1 - 50ohmů, od něj je 2metry daleko zemnič č.2 - 100ohmů. Elektroda - zemnič č.1 - zemnič č.2 tvoří pravoúhlý trojúhelník s pravým úhlem u zemniče č.1,  rezistivita zeminy 3000ohm.m.

[Lukáš Rotrekl]

Kdysi jsem dostal poučku, že nemá smysl dávat tyče blíže k sobě, než je jejich délka. Pak si pamatuju, že jsme někde na škole měli vzorečky na výpočet zemního odporu různých typů zemničů. Taky si myslím, že jsem ho někde v rámci nějakéjho předmětu odvozovali a někde jsem dokonce došli k tomu, že blíž než na délku k sobě nemá funkčně smysl... Ale je to tak 20 let.
To s tou plochou bylo myšleno že pokud ty dvě tyče zarazím těsně vedle sebe, tak sice zvětším předávací plochu železo/zemina, ale jinak se nijak nemění objem v kterém se proud rozprostírá do zeminy.

[Tomáš Žabka]

Co se týče měření uzemnění, to je vždy hodnota k dané elektrodě pokud se elektroda přesune změří se jiné hodnoty, proto bych na to nahlížel čistě jako na matematickou úlohu, pokud se s elektrodami nebude hybat a budou měření budou provedeny v přibližně stejný čas, budou platit všechny fyzikální zákony. Tedy jak už tu zaznělo 1/100+1/50=1/R ==>R=33,33.

Měření zemního odporu je prostě duchařina a pokud se má měřit ochrana před úrazem elektrického proudu, pak jediné správné měření je měření metodou impedance smyčky. To je jediné měření, které ukáže hodnotu odporu "reálného" odporu pro cestu poruchového proudu. Měření odporu k referenční elektrodě je podle mě pouze orientační, protože to je hodnota odporu, kdyby ten "poruchový proud" šel k referenční elektrodě, ale tam nejde on jde do uzlu zdroje.

[Lukáš Rotrekl]

Co se týče měření uzemnění, to je vždy hodnota k dané elektrodě pokud se elektroda přesune změří se jiné hodnoty, proto bych na to nahlížel čistě jako na matematickou úlohu, pokud se s elektrodami nebude hybat a budou měření budou provedeny v přibližně stejný čas, budou platit všechny fyzikální zákony. Tedy jak už tu zaznělo 1/100+1/50=1/R ==>R=33,33.

Pokud to vezmeme čistě matematicky, tak asi ano, ale fyzikálně to nejsou dva odpory zemničů, ale dva odpory přechodu mezi tyčí a zeminou a dále rozložení měřícího proudu v mase zeminy.

[Peter Lovacký]

Otázka je že čo by mal ukázať merák, no a ten by mal hlavne ukázať dačo čo je v jeho tolerančnej chybe oproti teoretickému výpočtu
A to tiež dačo napovie jak o meráku tak i o iných vplyvoch okolia na meranie
Ale to je v podstate len teória domiešaná s realitou, bo to by najprv musela existovať istota o samotnej referenčnej presnosti hodnoty tých dvoch uzemnení 100 a 50 ohm

Inak povedané, načo merať keď už dopredu poznám presné hodnoty zemničov?
Nič iné jak overenie meráku ma nenapadá

[Jiří Vodehnal]

Měření zemního odporu je prostě duchařina a pokud se má měřit ochrana před úrazem elektrického proudu, pak jediné správné měření je měření metodou impedance smyčky. To je jediné měření, které ukáže hodnotu odporu "reálného" odporu pro cestu poruchového proudu. Měření odporu k referenční elektrodě je podle mě pouze orientační, protože to je hodnota odporu, kdyby ten "poruchový proud" šel k referenční elektrodě, ale tam nejde on jde do uzlu zdroje.

Souhlas.

Já zemní odpor měřím, pokud je proveditelné, tak pomocí impedance.
Předtím si to ověřím kleštěmi, abych někam nezavlekl zbytečně potenciál, ikdyž na krátký okamžik.

Měření čtyřvodičovou metodou je z odpuštěním nanic, neboť velmi často nejde ani provést.
Několikrát jsem to zkoušel hodnotyoproti impedanci se liší někdy významně.

Tazatel nejspíš umí spočítat dva paralelní odpory, proto se asi neptal.
Jde o také o to, jakou metodou byl změřen zemnič 1 a 2.

V mnoha případech musí člověk přemýšlet, jak jsou vůbec v zemi zemniče.

Zcela běžné je, že u budovy, kde je 12 svodů, tak několik jich je propojeno páskem v zemi, protože to někdo opravoval, kde to bylo proveditelné, a ostatní mají své zemniče. Nehledě různá doplňování zemničů z důvodů přístaveb se základovým zemničem nebo bez něj ...

Nové stavby se základnovým zemničem, do kterého vede drát od přípojky a chybí pořádně udělaná svorkovnice vyrovnání, takže to nejde ani rozpojit ...

[Peter Lovacký]

Jde o také o to, jakou metodou byl změřen zemnič 1 a 2.

Podľa môjho vôbec nijakou, bo otázka začína že : "Např.:" 

[Jiří Vodehnal]

Podľa môjho vôbec nijakou, bo otázka začína že : "Např.:" 

Aha, to mi uniklo.

Také k čemu se dá použít zemnič 100 nebo 50 ohmů ?

[Jan Franěk]

Dá se vůbec při hodnotách 50 a 100 Ohmů, mluvit o zemniči? Často jde u takových hodnot o kousek pásku, který končí uhnilý v zemi. S tímto mám špatnou zkušenost například u deskových zemničů, které už dnes nejsou dovoleny.

Zajímal by mne důvod položení takové to otázky. Protože pokud znám hodnotu měrného odporu země, mohu navrhnout takový zemnič, abych splnil požadavky norem na ně kladených.  Ale možná jde opravdu jen o teoretickou úlohu a moc se vtom šťouráme  

[Peter Lovacký]

Také k čemu se dá použít zemnič 100 nebo 50 ohmů ?

Ja s ním zabíjam nudu v karanténe

[Jan Alin]

Ja s ním zabíjam nudu v karanténe

Trpím mnoha nectnostmi ale nudou rozhodně ne. 

[Lukáš Rotrekl]

Dá se vůbec při hodnotách 50 a 100 Ohmů, mluvit o zemniči? Často jde u takových hodnot o kousek pásku, který končí uhnilý v zemi.

Celý den zatloukání 4 zemnících tyčí (sbíječkou s nástavcem),  výsledek spálená ruka od rozžhaveného nástavce, ztahanej jak kůň a krásných výsledných 108 Ohmů.

[Jirka Dobrovolný]

Mám založeno ve výtisku  normy (ČSN 33 2000-5-54 ed.3):

1) "Návrh zemnícího systému pro nízké napětí",  Bc. Jiří Lhoták, ZČU Plzeň, strana 51 a příloha 4

2) odkaz na PNE 33 0000-4  3 .vydání

3) ČSN EN 50522 strany 46 a 47

Na základě těchto čtyř materiálů lze poměrně dobře odhadnout, jaký bude výsledný odpor.