Jak zjistit parametry neznámého transformátoru?

[jakubvitekvlnecka]

Nená někdo z vás tento typ transformátoru?
Výstup je dle malého štítku u zásuvky 24V.
Velký štítek nečitelný.

Zaráží mě výstupní zásuvka, která je stejná jako dnešní 230V.
(Má i kolík)
To by mohlo být velmi nebezpečné.

Zajímá mě hlavně výstupní proud, chtěl bych trafo použít jako zdroj pro odporovou řezačku polystyrenu.

Všeobecně: jak zjistit parametry neznámého transformátoru?
Stáří trafa odhaduji na cca 60 let a více.
Hmotnost cca 3kg.

[Jan Bocek]

Možná, že vám pomůže příloha. Předpoklad je elektrotechnic ké vzdělání.

[Jirka Š. Svejkovský]

Není to trafo 120/220V? Používalo se na napájení spotřebičů u starých instalací 120V.

[Jiří_Hrubý]

Podle krytu je to autotransformá tor ATP z Mechaniky Praha, někdy z 50. let.
Jen si nejsem jistý tím, co je pod krytem. Běžně totiž byly z 220V/110V a výkonově od asi 300 do 1000W.
Právě proto byly v pořádku i ty zásuvky.
Netuším co je uvnitř, zda autotrafo, nebo trafo a k jaké došlo úpravě.
To je třeba analyzovat pohledem na vnitřní zapojení a měřením.

Co se potenciálního nebezpečí užití zásuvky pro 230V na 24V, není to nebezpečné, narozdíl od opaku, pouze to je silně matoucí. U 48V zásuvky je taky kolík a není na něj co připojit.

[jakubvitekvlnecka]

Podle krytu je to autotransformá tor ATP z Mechaniky Praha, někdy z 50. let.
Jen si nejsem jistý tím, co je pod krytem. Běžně totiž byly z 220V/110V a výkonově od asi 300 do 1000W.
Právě proto byly v pořádku i ty zásuvky.
Netuším co je uvnitř, zda autotrafo, nebo trafo a k jaké došlo úpravě.
To je třeba analyzovat pohledem na vnitřní zapojení a měřením.

Co se potenciálního nebezpečí užití zásuvky pro 230V na 24V, není to nebezpečné, narozdíl od opaku, pouze to je silně matoucí. U 48V zásuvky je taky kolík a není na něj co připojit.

no právě když bych použil spotřebič určený k zapojení do tohoto trafa někde do běžné sítě tak je problém.

Není to trafo 120/220V? Používalo se na napájení spotřebičů u starých instalací 120V.

 
Na malém štítku je znatelných 24V a jediné číslo co je čitelné na velkém štítku je taky 24V

[Jan Bocek]

Pokud nemáte zkušenosti s výrobou řezačky na polysterén tak, aby byla bezpečná, pak na bazos.cz je inzerce na desítky profi takových řezaček. Záleží na tom, k jakému účelu to potřebujete a podle toho kolik do toho chcete investovat.

Na tento muzejní kousek bych raději zapomenul.

[jakubvitekvlnecka]

Pokud nemáte zkušenosti s výrobou řezačky na polysterén tak, aby byla bezpečná, pak na bazos.cz je inzerce na desítky profi takových řezaček. Záleží na tom, k jakému účelu to potřebujete a podle toho kolik do toho chcete investovat.

Na tento muzejní kousek bych raději zapomenul.

Zkušenosti získám právě její stavbou.
Řezačka je už z mechanického hlediska hotová. Měl jsem v úmyslu jako zdroj použít nabíječ 12V 8A ale vzhledem k délce 1300 mm a odporu použitého materiálu drátu jsem při 12V nedosáhl dostatečné teploty. Proto řeším toto trafo.

[Václav Třetí]

V těchto typech krytu se trafa vyráběla již od poválečného období a pokud se nepletu tak už v době, kdy se ono výrobní družstvo jmenovalo ještě Esa. Říkávalo se mu lidově "ježek" a provedení byla různá.

 Nejčastější býval v provedení autotrafa s převodem Prim. 120V > Sek. 220V. V 80. létech se dodávala i verze s převodem Prim. 220V > Sek. 120V pro majitele starších 120V spotřebičů po rekonstrukci sítě a přepojení na 220V. Také jsme tato trafa lidem přepojovali, dobrý elektrikář vždy upravil štítky, aby značení odpovídalo skutečnosti.

Výkonově se škála pohybovala od 300VA(W) do1500VA(W) a zajímavé řešení bylo, že velikost jádra se neměnila, pouze se pro vyšší výkon používal silnější svazek plechů, což bylo právě výhodné pro použití stejných výlisků krytů.

V tomto provedení jsem měl kdysi v ruce i trafo s převodem Prim. 220V > Sek. 24V 200VA, ovšem kryt byl upraven a byla do něho vsazena nezáměnná zásuvka používaná pro 24V typu K.

[Jan Bocek]

Zkušenosti získám právě její stavbou.
Řezačka je už z mechanického hlediska hotová. Měl jsem v úmyslu jako zdroj použít nabíječ 12V 8A ale vzhledem k délce 1300 mm a odporu použitého materiálu drátu jsem při 12V nedosáhl dostatečné teploty. Proto řeším toto trafo.

Rozumím, že záleží na měrném odporu řezacího drátu a jeho délce.
Pokud máte trafo 12 V, tak jej zapojte do toho neznámého trafa
na stranu sekundáru a změřte napětí na primaru. Dostanete převod trafa
a budete vědět, zdá je to 220/24, anebo 120/24 V. Proto jsem vám poslal tu přílohu Měření na trafech.

[Milan Hudec]

Výstup toho trafa SELV asi nebude.

[Jiří Kubík]

Hlavně, než se pustíte do laborování, dejte si zjistit, jestli to opravdu
není autotransformá tor!!

Jak už psali kolegové.

To by pro vás mohlo mít tragické následky!

[Martin Kurka]

Podle plesnivosti popruhu bych izolačnímu stavu transformátoru už moc nevěřil. S řezačkou se dělá dost často venku...
Jesli se dá věřit fotce, pak výstupní zásuvka asi měla tvarové otvory pro vidlici na 21V, ale někdo je prasecky převrtával.


První zkouška trafa měla být  ohmmetrem kde je jaké vinutí jakého odporu a zda není primár spojen se sekundárem - hlavně, zda nejde o autotrafo.
Nakreslit si který vývod souvisí s jiným a poznamenat si odpory vinutí.
Z toho se už dá vydedukovat, co je asi primár, nebo které je vinutí s nejvyšším napětím.
 
Druhá zkouška by měla být zkouška izolace primár sekundár nejméně 500V megmetem, jestli se má vůbec cenu s trafem zabývat.

Pak na podezřelý primár připojit  12V nebo 24V z pomocného trafa (ideálně přes autožárovku 12 nebo 24V). Dál už bylo vše popsáno.

Když jsem si před lety dělal domácí probírku zbytečných traf, nemaje fázoměr ani wattmetr, vzal jsem si regulační autotrafo 0-250V a měřil magnetizační proud  při 50, 100, 200  a pak po 10V do 250. Křivky primárního proudu naprázdno jsem si v excelu vynesl do grafů. Zjistil jsem, že více než polovina traf na 240V už měla křivku pěkně ohnutou, protože se začaly přesycovat. Byly na vrženy na 220V s malou rezervou sycení, nebo neměly kvalitní plechy.  Tak jsem je odvezl do sběrného dvora. Nemám zájem provozovat zbytečná topidla a hlídat oteplení. Zbytek traf s lineární charakteristik ou do  240V jsem si ponechal.
Myslím, že tomuto transformátoru na 240V bude také dost teplo a spíš patří do muzea.

Asi jste při síle, ale 3kg to trafo váží několikrát. A řezačku si představuji jako přenosné zařízení. Použil bych vhodný spínaný DC zdroj nejlépe s regulací proudu na konstantní hodnotu. Řezací struna je tepelně závislá, jak bere řezaný polystyrén tepelnou energii, mění se její odpor, natahuje se a má i tendenci zvyšovat odpor zužováním se. Při napájení konstantním napětím buď musíte řezat pomalu s malou teplotou, nebo se struna lokálně  přehřívá natahuje a zužuje a praská. A musíte mít stále její přesnou délku.
Pro řezačky existují i různé externí (maloztrátové) spínané stabilizátory proudu na bázi PWM regulace. Napájí se klasickým výkonovým DC zdrojem, třeba 12 nebo 24V/250W, nebo z akumulátoru.
Nejekonomičtěj ší je samozřejmě speciální spínaný DC zdroj s výstupní regulací a stabilizací proudu konstruovaný přímo pro profi řezačku.

Konstantním napětím se dají napájet jen ploché páskové struny pro rovné řezy. Ale to je napětí do 5V a tak veliké proudy, že je kvůli úbytkům speciální trafo součástí stolku. Něco jako pistolová trafopáječka. A dražší než moderní řezačka se speciálním zdrojem.
 

[Martin Kurka]

... asi měla tvarové otvory pro vidlici na 21V, ale někdo je prasecky převrtával.

Oprava 24V

... existují i různé externí (maloztrátové) spínané stabilizátory proudu na bázi PWM regulace. Napájí se klasickým výkonovým DC zdrojem, třeba 12 nebo 24V/250W, nebo z akumulátoru.

Dají se tak využít i poměrně laciné modelářské "programovateln é" regulátory rychlosti, síly a momentu pro RC auta, letadla a lodě pro kartáčové DC motory.

[Václav Třetí]

Jesli se dá věřit fotce, pak výstupní zásuvka asi měla tvarové otvory pro vidlici na 21V, ale někdo je prasecky převrtával.

Myslím, že tomuto transformátoru na 240V bude také dost teplo a spíš patří do muzea.

Zásuvka na 24V typu K má třetí kolík součástí vidlice a v zásuvce pouze prázdný otvor o průměru 6mm, tato zásuvka není upravovaná. Tvar zásuvky je součástí krytu a zevnitř je vložen keramický strojek typu 5020. Co jsem se setkal s originálním trafem na 24V v tomto krytu. byla běžná zásuvka z krytu odstraněna odvrtáním a vyfrézováním a nahrazena panelovým provedením zásuvky typu K.

Tento výrobce dělal transformátory kvalitní, takže pokud nebyl přetěžován, nemá mezizávitové zkraty a jádro silně zkorodované, tak bude s vysokou pravděpodobnos tí pracovat i dnes se síťovým napětím zvýšeným o 10V bez obtíží a bez přehřívání.

Doporučil bych tazateli štítek zkusit přetřít mastným hadrem, to někdy docela zviditelní zdánlivě ztracené údaje. Dále bych trafo rozebral, (vyšroubovat dva dlouhé svorníky, jeden nahoře v řemínku, který dělá držadlo a druhý zespodu a trafo se rozdělí na tři kusy - pozor nepoškodit vývody vinutí) vyčistil a pokud nemáte k dispozici měřící přístroje, kterými by bylo možno provést kolegy doporučená měření, sehnal bych nějakého RT, aby vám trafo přezkoušel.

[Peter Munka]

V zaujme vlastnej bezpecnosti nelaborujte s onym muzealnym kusom - ten mozno kupi nejaky zberatel. Skor odporucam spinanany zdroj pre LED pasy, 12 alebo 24V verziu, vykon od 100W vyssie. Za tym regulator pre motory s riadenim sirky impulzu, pripadne sa da zohnat malicky modul spinaneho laboratorneho zdroja, da sa prepinat CC / CV rezim, nastavit obmedzenie prudu ... Dokopy za to date Cinanovi max 50 eur a ak vam ten prvy zdroj niekto zabuduje do instalacnej krabice z plastu a navrce diery kvoli chladeniu, bude to mat aj krytie, aj to bude bezpecne nasobne viac, nez stare trafo, ktore bude dnes ok a zajtra sa mu prerazi 230V na vystup.

[jakubvitekvlnecka]

Trafo je opravdu 220/24V . Je to napsané na papírové příložce  pod vinutím. Pojistka je krásně překlemovana  . Nechám si v práci změřit izolační odpor. Dle doporučení kolegy Petera Munky jsem zakoupil modul pro CC/CV regulaci. Opravím pojistkové pouzdro a vyměním šňůru.
   Pokud projde měřením - použiji ho pro napájení modulu.
Jak by se prosím nejlépe dalo zamezit při průrazu vinutí aby se na výstupu neobjevilo 230?

[Jiří_Hrubý]

Jak by se prosím nejlépe dalo zamezit při průrazu vinutí aby se na výstupu neobjevilo 230?

Použitím bezpečnostního transformátoru ...
Berte to tak, že za nějakých 15 stovek investice máte po starostech.

[jakubvitekvlnecka]

Použitím bezpečnostního transformátoru ...
Berte to tak, že za nějakých 15 stovek investice máte po starostech.

Teď mě asi rozcupujete, jsem budoucí majitel výučního listu elektrikář a když to dobře dopadne tak  i paragraf 6. Nebojte se, nebudu nikomu nic zapojovat. Dělám si profesní kvalifikaci kvůli práci- otevírám kryty rekuperačních jednotek a rozvaděče MaR. Elektrika mě vždycky brala ale bohužel jsem se vyučil strojařinu. Chci se dozvědět jak by se dali věci udělat. Nechci zatímkupovat trafo selv/pelv ani profi řezačku. Zajímají mě možné cesty. Možná že nakonec koupím i to nové trafo.