Proč je v hlavním rozvaděči zaplombován jistič 2A pro HDO?

[Petr Šikula]

Když už tam ten jistič je, tak proč je zaplombován? Co když vybaví? Jak ho nahodím zpátky? Kdyby nebyl zaplombován, tak se nic nestane ne? Maximálně přestane fungovat HDO, když si to ručně shodím ne? Nikde jsem nenašel odpověď na tuto otázku...

[Jan Kelbich]

Je zaplombován právě proto, aby ho někdo nevypnul záměrně a nevyřadil tak přijímač HDO z činnosti.

[Jirka Š. Svejkovský]

Maximálně přestane fungovat HDO, když si to ručně shodím ne?

Právě proto je to zaplombované. Stačilo by počkat na přepnutí na levný tarif a shodit jistič. A už bychom měli levno celých 24h.

Výpadek jističe je poruchový stav, který je daleko méně pravděpodobný, než chuť některých lidí ušetřit.

[Petr Šikula]

A co když vypadne sám v důvodu závady? A co když vypadne právě v období nízkého tarifu? Pak pojedu pořád za levno? A když vypadne v období vysokého tarifu? Pak pojedu pořád za draho?

[Jirka Š. Svejkovský]

Pak pojedu pořád za levno? A když vypadne v období vysokého tarifu? Pak pojedu pořád za draho?

Ano. Závadu je nutné hlásit distributorovi . Teda pokud si jí vůbec všimnete.

[Jiří_Hrubý]

Že vypadl ve VT, vás upozorní ledová sprcha. 

[Rozmahel Vladimír]

Vtip je v tom, že po vypnutí jističe HDO spadne tarif na elektroměru na NT. Tarifní cívka VT elektroměru je z něj napájena. Elměr bez zapojení "leží" na NT.
Jinými slovy, po vypnutí jističe je stále měřeno na NT.

[Lukáš Rotrekl]

Hlavně proto, že když se vypne, tak elektroměr měří jen v NT. Dále si elektrotechnik domyslí a laik nemusí vědět.

[Rozmahel Vladimír]

Tohle blonďáci dávno znají. Stejně tak, jako náhradu plynoměru duší z bicyklu. 

[František Šohajda]

A co když vypadne sám v důvodu závady?

Vypadne spolehlivě i zaplombován! Je to jeho konstrukcí...A le už ho nenahodíte, musíte dolů nadoraz a zase navrh!! V tom je ten fígl!
Vypadne z důvodu vadného HDO...Jednou jsem to viděl! Asi přepětí bleskem po bouřce!
Páčka dole je jen optika vypadlého jističe!

[Jiří Schwarz]

Že vypadl ve vt, vás upozorní ledová sprcha. 

Naopak, je to něco jako ochrana zákazníka, že při vypnutí napájení přijímače HDO nebo většině závad je odpadlé relé na výstup a přes "klidový kontakt" jsou sepnuté stykače nebo relé blokovaných odběrů, a druhý kontakt zůstane rozepnutý tím ELM přepnutý na měření NT

[Zdenek Hejčl]

Ano je to tak.
Předělával jsem ER rozvaděč 2xel. + 1xHDO. Jeden běžel normálně ve VT a druhý v NT.
Nevšiml jsem si toho, pak volal elektroměrový, že je to špatně.
Obratem jsem dorazil a vysvětlil mi rozdíl.
Po předrátování a přidání stykače, kde se pak spínal N do druhého elměru vše O.K.
Sousedka jela 2 dny na NT. 
On ten rozvaděč byl vyroben 1983 a to se ještě prováděly divočiny......

[Jiří_Hrubý]

Naopak, je to něco jako ochrana zákazníka, že při vypnutí napájení přijímače HDO nebo většině závad je odpadlé relé na výstup a přes "klidový kontakt" jsou sepnuté stykače nebo relé blokovaných odběrů, a druhý kontakt zůstane rozepnutý tím ELM přepnutý na měření nt

Řada FMX má bistabilní relé, přepínají se impulsem, cívky nezůstávají pod napětím, podle období, kdy dojde k přerušení napájení HDO přijímače, zůstane stykač v instalaci sepnut, či rozepnut, podle posledního telegramu.

[Rozvodak]

Dovolím si to uvést na pravou míru.

Tarifní cívka je napájená "ostrou" fází z odchodu hlavního jističe, nikoliv z jističe HDO. Nula je spínaná v HDO.

Pokud je HDO bez napětí, relátka zůstávají na svých pozicích.

Pak je tu ještě rozdíl mezi digitálem a ferrarisem. Digitál bez napětí se přepne do VT, ferraris bez napětí do NT. Proto se bere fáze přímo z hlavního jističe a né z HDO. 

[Václav Třetí]

Pokud je HDO bez napětí, relátka zůstávají na svých pozicích.

Pak je tu ještě rozdíl mezi digitálem a ferrarisem. Digitál bez napětí se přepne do vt, ferraris bez napětí do nt. Proto se bere fáze přímo z hlavního jističe a né z HDO. 

Relé v HDO jsou klopná, pamatují si poslední stav. Jejich přepínání se provádí pouze impulsem, mají dvě vinutí.

Ovládání tarifu u digitálních elměrů se liší podle provedení.

 Elektroměry ZPA se šachtou pro HDO mají ovládání tarifu zapojené přes konektor v šachtě, je provedeno pomocí optočlenů a ovládací logika je skutečně opačná, vyjmutím HDO ze šachty se elměr uvede do stavu tarifu T1 (vt). Z HDO jsou na svorkovnici vyvedeny pouze vývody relé pro stykače spínající blokované spotřebiče a spínají klasicky pomocí N.
Toto provedení se používá u PRE.

Elektroměry bez šachty, nebo i se šachtou, která je maskována krytkou, nemají v šachtě  osazený vícepólový konektor na hlavní desce elměru a jsou upraveny pro spolupráci s externím HDO. Ovládání tarifu se provádí stejně jako u elektromechani ckých elměrů (systém ferraris),  přivedením N na příslušnou svorku se přepne tarif do T1(vt),  bez N je přepnuto do T2 (nt). Čtyřtarifní provedení má ovládací svorky dvě, připojením                        této další svorky na N se přepne tarifování na T3/T4, bez připojení N zůstává v provozu T1/T2. Toto provedení používá ČEZ.

[František Šohajda]

HDO jsem nikdy nestudoval do podrobna, ale vím ,  že HDO má zkušební tlačítko na zkoušku přepnutí ....kdy tam bylo bistabilní relé tak by se samo nikdy nevrátilo do původní polohy.

[Rozvodak]

Relé v HDO jsou klopná, pamatují si poslední stav. Jejich přepínání se provádí pouze impulsem, mají dvě vinutí.

Ovládání tarifu u digitálních elměrů se liší podle provedení.

 Elektroměry ZPA se šachtou pro HDO mají ovládání tarifu zapojené přes konektor v šachtě, je provedeno pomocí optočlenů a ovládací logika je skutečně opačná, vyjmutím HDO ze šachty se elměr uvede do stavu tarifu T1 (vt). Z HDO jsou na svorkovnici vyvedeny pouze vývody relé pro stykače spínající blokované spotřebiče a spínají klasicky pomocí N.
Toto provedení se používá u PRE.

Elektroměry bez šachty, nebo i se šachtou, která je maskována krytkou, nemají v šachtě  osazený vícepólový konektor na hlavní desce elměru a jsou upraveny pro spolupráci s externím HDO. Ovládání tarifu se provádí stejně jako u elektromechani ckých elměrů (systém ferraris),  přivedením N na příslušnou svorku se přepne tarif do T1(vt),  bez N je přepnuto do T2 (nt). Čtyřtarifní provedení má ovládací svorky dvě, připojením                        této další svorky na N se přepne tarifování na T3/T4, bez připojení N zůstává v provozu T1/T2. Toto provedení používá ČEZ.

Režim přepnutí tarifu je volitelný u výrobce, nebo SW nastavitelný v "cejchovně". Takto se nechá volit i režim u zpětného chodu.

PRE to má takto nastaveno že dvou důvodů. Jednak pro univerzálnost elektroměrů a druhak se vylučuje ovlivňovaní tarifu manipulací s L1 před elektroměrem.

Ono to zapojení bude víceméně stejné. PRE preferuje integrovaný spínač HDO, kde je vše vnitřně propojeno, pouze se připojí L1 nebo N na střed relátek a ovlačka ke stykači.

Ale je tu možnost spojité montáže s FMX 524 na krytu svorkovnice. Z elektroměru se vyvede L1+N, a dva N vodiče pro přepínání tarifů. U některých typů je třeba dát fázovou propojku pro tarif, jiné jí mají integrovanou.  

HDO jsem nikdy nestudoval do podrobna, ale vím ,  že HDO má zkušební tlačítko na zkoušku přepnutí ....kdy tam bylo bistabilní relé tak by se samo nikdy nevrátilo do původní polohy.

Po chvilce se přístroj srovná podle povelu v síti.

[Jirka Š. Svejkovský]

Vtip je v tom, že po vypnutí jističe HDO spadne tarif na elektroměru na nt. Tarifní cívka vt elektroměru je z něj napájena. Elměr bez zapojení "leží" na nt.
Jinými slovy, po vypnutí jističe je stále měřeno na nt.

Tarifní cívka elektroměru není napájena z jističe HDO, ale z jističe před elektroměrem.

Ovládací relé nikam nespadne,  je to klopné (paměťové) relé. Například ZPA používá relé Gruner.

Možná máte k dispozici jiný typ spínače HDO, který to má jinak. Pak si ale neumím představit, jak je to tím signálem ovládané.