Jak digitalizovat rutinu a nezbláznit se?
Miroslav Minařík:
Všude kolem nás se nadšeně hovoří o digitalizaci. No, nevím, ale já začal s digitalizací počátkem tohoto portálu v roce 1998 a dnes se k podobným nadšeným vlnám stavím spíše rezervovaně. Pokud chápu posledních 20 roků jako náběhovou hranu digitalizace, pak pokud vznikají dotazy tohoto typu:
Citace
... je možné při ztrátě hesla k souboru pdf toto heslo zjistit a soubor otevřít. Jde o můj soubor, což mohu prokázat třeba zasláním kopie občanky (v souboru je mé jméno uvedeno), také vím, co má v souboru být (to pro ověření, že jde o můj soubor) - tedy obecně, právě konkrétní údaje jsou nedostupné, neboť bohužel nemohu soubor otevřít, heslo jsem ztratil, resp.mi ukradli notebook, kde jsem měl soubor uložený jako nezaheslovaný a měl jsem tam bohužel napsaná všechna hesla. Zaheslovaný soubor jsem měl uložený jen v mailu jako zálohu, no bez hesla... Koupil jsem si i program Pdf password recovery od Elcomsoft, ale tím by to trvalo mnoho let.
Můžete mi s tím prosím pomoci? Soubor je šifrován 128bit šifrováním, heslo je silné, tedy dlouhé (i 15 znaků) s kombinací písmen, čísel, mohou být i speciální znaky...V případě zájmu jej zašlu. Prosím také o sdělení času potřebného k otevření a ceny služby. Pokud to neumíte Vy, neznáte někoho, kdo by to uměl? ...
Pak nás čeká asi pohroma. Ač chceme, či nikoliv, svá důvěrná data postupně překlápíme z papírových dokumentů na datové nosiče. Ty jsou podstatně snáz dostupné, kopírovatelné a teoreticky i hůře zabezpečitelné .
I když z výše uvedeného dotazu mnozí chápeme, že lze cokoliv "pekelně" zašifrovat a bez vynaložení časového a finančního úsilí máme buď smůlu nebo naopak radost z bezpečí, tak stejně mi to připadá jako "ruská matrjoška".
svá hesla chráníme tajnějším heslem, to pro případ zapomnění uschováme na tajném místě, a pozici tajného místa si zapíšeme na futra dveří. Dům vyhoří a naše digitální identita je ...
Tak co ty? Jak vnímáš šílené rozšiřování všeho digitálního ty?
Miroslav Revús:
Pokiaľ sa jedná o údaje na sieti (cloud verejný aj neverejný), je šifrovanie dôležité na ochranu komunikácie a uložených údajov.
Pokiaľ sa budeme baviť o mojich dátach, ktoré vznikajú v mojich decentralizova ných zariadeniach ako produkt mojej práce a iných mojich činností, tak je šifrovanie pre mňa nepodstatné. Nie som finančná správa. Podstatnejšie sú pravidelné viacnásobné zálohy umiestnené na rôznych miestach, ako ochrana pred poškodením alebo stratou.
Ak šifrujem svoje dáta, musím mať zabezpečený spoľahlivý prístup ku svojmu kľúču. Takže aj ten musí byť zálohovaný na viacerých spoľahlivých miestach.
Martin Kurka:
Z šifrování vlastních dat mne vyléčila hardwarová havárie disků. Objeví-li se v šifrované oblasti nenávratně zničený úsek, nedá se dostat žádným způsobem k částečné obnově dat, která by šla jinak zachránit.
Přece jen se nedělají zálohy denně a je vždy hluché období, kdy nejsou zálohou pokryty čerstvé přírůstky.
Z důvodu obnovy dat moc nepoužívám z historických důvodů ani mezery v názvech souboru. I když to dnes bude asi zbytečný anachronismus.
Také je z hlediska obnovy problematická záloha na disková úložiště používajiící Linuxový formát dat, firmy pro obnovu dat si za obnovu z těchto formátů účtují mnohem vyšší ceny než za obnovu z FAT, nebo NTFS.
To jsem si ověřil, když jsem si myslel, že dva disky v úložišti v zálohovacím RAIDU jsou bezpečné, než mne havárie zdroje disků přesvědčila o opaku.
Největší průšvih co se může při zálohování stát je, když otočíte směr zálohování a přepíšete si novou verzi starou. Což se mi jednou v době disketové stalo když na mne spěchali při balení po týdenním programování stroje. Po víkendu jsme nahráli z diskety do stroje doma mírně upravený SW, který byl ovšem upraven z předchozí surové verze (nikoliv odladěné) a ztratili jsme tak týden perné práce na ladění SW na reálném stroji. Od té doby nešetřím na počtu vzniklých souborů a SW verze řídících programů i rozsáhlejších návodů po dni práce verzuji.
Martin Kurka:
Co se týče digitalizace své projekční práce, řídím se heslem, že výpočetní technika je dobrý sluha ale špatný pán. Z toho mi vyplynulo:
Do počítače se těžko myšlenky nasoukají, ale dobře se z něj dostanou ven a dají se rychleji třídit nebo pozměňovat než ručně.
Takže i poznámky od ruky a schemata která nebudu dále zpracovávat jen naskenuji (ofotím), označím dlouhým názvem, podle kterého se dají diskovým hledání případně najít a zařadím do svého projektantskéh o stromu adresářů.
To, co budu možná příště potřebovat pozměnit holt musím předatlovat, nebo překreslit.
Před tím se podívám na Internet, jestli někdo podstatnou část digitalizace už neudělal za mne (proč skenovat papírový návod k obsluze, když je od výrobce v PDF).
Velmi se mi osvědčilo zakoupit program pro průběžný tisk do PDF (např PDF Factory). Do jednoho PDF souboru sešiji z různých programů - vytisknu obrázek, výstřižek obrazovky, pár stránek z textového editoru, jedno schema z CADU, nebo i jen pár stránek z jiného PDF a vše mohu přímo v tom pdf opatřit poznámkami, podtrženími a podbarveními- a vše mám pohromadě v jednom souboru.
Další vymožeností digitalizace je sledování zařízení na dálku včetně malých úprav. V záruční době stroje je to neocenitelný pomocník pro obě strany, výrobce i zákazníka.
Za dobu, kterou bych strávil jen vypisováním papírů na vrátnici stroj zkontroluji, nebo upravím ke spokojenosti zákazníka i mé, nebo na základě toho co vidím zákazníkovi poradím či jej vedu.
Protože občas musím pracovat v plechové krabici za sedmero horami a sedmero řekami.. ee chtěl jsem říci za sedmero firawally a sedmero proxyservery v nadnárodní firmě, jsou pro mne cloudová řešení se závislosti na připojení k Internetu nepoužitelná. A to včetně Office 365. Podle mne je cloud tam, kde je dobré a stabilní připojení dobré řešení, ale nesmí se na něj spoléhat na 100%.
Co se týče spolupráce se státní správou musím fakt pochválit portál daňové správy. Jak práce v něm, tak i instlace SW včetně kontoly HW před instalací SW je výborně vyřešena. Stejně tak je chválena i e-občanka.
Datovým schránkám vytýkám, že archiv je placený a u malých firem se může stát, že propadne lhůta ke stažení (stačí hospitalizace majitele firmy po bouračce).
O bankách asi mluvit nemusím, tam už není dnes nikoho kdo by chodil s papírovými příkazy k úhradě. U některých bank není ani kam s papírem chodit.
Martin Kurka:
Možná si někdo na digitalizaci stěžuje, ale hodně lidí již zapomnělo, jak se pracovalo v 80-90-tých letech. Práci, kterou rozsahem zvládne jeden dnešního projektant či konstruktér za měsíc dělali 3-4 lidi (kresličky, plánovačky, nákupčí, knihovníci, skladníci...) 3 roky a s více chybami a nepřesnostmi.
Dnešní doba je spíš složitá v těžkosti výběru, než v těžkosti nemožnosti výběru. Pokud si dobře srovnáte svoje potřeby a nepachtíte se za nejnovějšími verzemi nebo technologiemi, ale za hledáním digitálních technologií pro vyřešení svých potřeb a problémů, pak se zbláznit nemusíte. Jak říkám, dobrý sluha, ale zlý pán.
Když budu dobře umět ovládat starší verzi programu, nemusím přecházet na jinou, pokud mi to kompatibilita formátů dat dovolí. Nebo novou verzi použiji jen na konverzi formátu.
Mimochodem zdá se mi, že pro všeobecné použití jsou nejkvalitněnší open source programy (Libre office, FreeMind, Audacity,Tight VNC, VLC...) a některé free s dobrovolnou podporou či symbolickou cenou (PsPad, IrfanView, TotalCommander ...)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana