Lze provozovat jeřáb s nefunkčním koncákem zdvihu směr dolu?

<< < (2/2)

Jan Bocek:
Citace: Jirka Š. Svejkovský  20.10.2019, 12:26

Obávám se, že to není věc elektrické bezpečnosti, ale bezpečnosti vyhrazeného zdvihacího zařízení, tedy dotaz na revizáka "zdvihu".


Zkontrolovat "elektrickou " funkci ´vypnutí koncového vypínače zdvihu  nahoru i dolů není velký problém. Jeho nastavení polohy je věcí technika zdvihacích  zařízení. Obvykle při revizi elektro vyžadují platný protokol o zkoušce technika ZZ.

 V technickém deníku, nebo průkazu ZZ má být uvedená poloha jak horní tak dolní.
Málokdy je spodní poloha na nulové úrovni haly....o situacích pod úrovni haly je zde již pojednáno.

Martin Kurka:
Možná by nebyl problém mít koncové spínače dolního zdvihu 2. Základní by vypínal na podlaze haly, zamykacím tlačítkem by šel překlenout na hloubkové práce, kde by dno jámy bylo nastaveno na druhý spínač.
Případně by šlo povolit překlemování snížení lana na jediné místo pojezdu portálu, kde je jáma.

Obdobně jsme kdysi dávno řešili omezení otočení příhradového jeřábu, aby na konci pojezdu kolmého k železniční trati nešel výložník otočit nad koleje, ale v bezpečné vzdálenosti od kolejí se jeřáb mohl točit v plné kruhové výseči.

Navrženou úpravu jsme poslali na schválení výrobci jeřábu, schválil ji bez námitek.



  

Jan Bocek:
Citace: Martin Kurka  20.10.2019, 21:53

Možná by nebyl problém mít koncové spínače dolního zdvihu 2. Základní by vypínal na podlaze haly, zamykacím tlačítkem by šel překlenout na hloubkové práce, kde by dno jámy bylo nastaveno na druhý spínač.
Případně by šlo povolit překlemování snížení lana na jediné místo pojezdu portálu, kde je jáma.
  


Byla to běžná praxe na válcovnách a ocelárnách. ( Na příklad 540 jeřábů...)
Hlavně v době, kdy jeřábníci již nebyli přikování ke svému jeřábu a organizace připouštěla značnou migraci. Skvělý jeřábník dříve ani nepotřeboval koncový vypínač zdvihu. Ale měnily se normy i lidé i zvyklosti. A tak nastoupilo technické řešení.
Se zamykacím tlačítkem byly zase organizační problémy, protože musel na místo dojít technik nebo mistr a písemně povolit jiný režim. V některých případech se zamykacím tlačítkem přemosťovala i horní poloha.

Dříve dávno před plošným nasazení KV u zdvihu byly padací závaží, které pohon zdvihu zabrzdily a vypnul hlavní stykač. Jeřábník musel vylézt nahoru a zvednout těžké závaží.
Prostě dnes bychom řekli, musel udělat restart. A proto jezdili opatrně....

Zdenek Hejčl:
Dá se to řešit i jinak.
Pokud jeřábník dojede do určitého vymezeného prostoru jeřáb se zastaví.
Po dobu držení bezpečnostního tlačítka, může dále ovládat všechny funkce ve zpomaleném režimu, ve vymezeném prostoru.
Je to upozornění na nebezpečný prostor při nakládání, nebo vykládce ve stísněných prostorech, mimo rampu, kdy dojíždí do nižší polohy atd...

Ono také je problém při nakládání z regálů pomocí magnetů, kdy musí dojet na materiál zapnout magnety, které většinou leží už na materiálu.
Pokud má povoleno moc, může lano přeskočit drážku na bubnu a při záběru jej může poškodit.
Proto je nutné pravidelné školení jeřábníků a specifikace jejich pracovního místa v provozu.
Tak nějak si momentálně připadám, jako expert co zde prosazoval bezpečnostní průkaz....
 (zle) :D ;)

Miroslav Hlaváč:
Přímo v našem provozu máme jeřáb nosnost 5T kde je dovoleno použít zdvih pod podlahu,do suterénu pro zdvihání břemen z této pozice.Vše je uvedeno v protokolu jeřábu a obsluha je s tímto prokazatelně seznámena.Jeřá b je obsluhován ze země tlačítkovou soupravou.Jeřá bník vidí co dělá a je si toho vědom.Je seznámen s tím že nemá pokládat kladku na podlahu haly s rizikem odvinutí lana.Nemáme s tím žádný problém.

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana