Může být hromosvod dle ČSN 34 1390 stále dostačující pro novou fotovoltaiku?

[Antonín Navrátil]

Snažil jsem se hledat na toto téma něco na webu i tady v diskuzích, ale nepochodil jsem, proto prosím o vaše názory.

Mám cca 50 let starou budovu s hromosvodem, dle ČSN 34 1390, který má platnou revizi, je ve velmi dobrém stavu, pečlivě si to totiž hlídají.

Na tuto budovu se má nově instalovat fotovoltaický systém (FVE).

Je nutné celý hromosvod předělat podle ČSN EN 62305, nebo jej lze pouze "upravit" tak aby byla FVE schovaná? - dle mého mínění stačí upravit

A úpravu dělat podle 34 1390 (ochranný úhel),  nebo podle 62305 (valivá koule)? - dle mého mínění lze použít i ochranný úhel, ale dle 62305, tj. včetně užití přepěťových ochran na kabeláž FVE.

A jak se takový hromosvod bude revidovat? Podle které normy?

Vycházím z toho, že hromosvod chrání zejména budovu, tj. pokud je v pořádku není důvod do něj v tomto případě zasahovat, budovu nijak neměním. Musím ale zohlednit instalaci FVE, což udělám úpravou odpovídající 62305. Revizi bych potom řešil jako samostatnou revizi hromosvodu pro budovu dle 34 1390 a samostatnou revizi FVE vč. části hromosvodu dle 62305.

Neřeším teď případnou lepší ochranu budovy při předělání celého hromosvodu dle 62305, ani náklady, jen technické řešení.

Je to takto správně, nebo máte jiný názor?

[Jiří Schwarz]

Nejde jen o to "schovat" nové zařízení, ale mít ho v dostatečné vzdálenosti, aby byla minimalizována pravděpodobnos t přeskoku.
- jaký zemnicí systém používá stávající hromosvod?
- je spojen s HOP objektu?
- o jaký objekt se jedná, jak vychází třída LPL, ze které plyne LPS, vzdálenosti,...?

[Jan Vodička]

Je to myšleno tak, že na stávající hromosvodní soustavu někde poblíž panelů bude přidán nějaký ten pahýlek imitující jímač, přepěťovka na kabeláž FVE a ta samá soustava bude jednou revidována dle 34 1390 a podruhé dle 62 305??

[Jan Franěk]

A jak se takový hromosvod bude revidovat? Podle které normy?

Snad podle které byl udělán, nebo upraven   ne?

Vycházím z toho, že hromosvod chrání zejména budovu, tj. pokud je v pořádku není důvod do něj v tomto případě zasahovat, budovu nijak neměním. Musím ale zohlednit instalaci FVE, což udělám úpravou odpovídající 62305. Revizi bych potom řešil jako samostatnou revizi hromosvodu pro budovu dle 34 1390 a samostatnou revizi FVE vč. části hromosvodu dle 62305.

Proboha, jak můžete motat jablka s hruškama? Jestli-že se mění podmínky na budově dodatečnou  montáží FVE, bude samozřejmě toto potřeba zohlednit v návrhu nové ochrany. Jestli bude možno využít stávající část a jen ji doplnit, vám řekne projektant. Protože nevíme o jakou budovu se jedná a jak je provedená stávající ochrana, můžeme jen hádat. Osobně předpokládám že bude zapotřebí trochu více než přidat pár jímačů a svodičů. Tím netvrdím že se to musí překopat z gruntu, ale možná bude potřeba doplnit nějaký svod navíc, oddálit nějakou technologii od jímačů a podobně. Zde nehledejte univerzální odpověď, která prostě není, ale sežeňte si projektanta. Hlavně se nenechte nachytat na ESE a podobné békoviny.


Ochrana se musí kontrolovat/revidovat jako celek. Jak jinak zjistit že je opravdu funkční. Revidovat pár svodů dle 34 1390 a jímače dle 62 305 je totální blbost. Nebo tyto jímače dle této normy a tyto jímače dle nové normy. Co je to za logiku? To je jako myslet si že nové auto bude bezpečné i se starými brzdami. Je přece nové, má velkou obrazovku a kožené sedačky. Bohužel brzdy hrozí kolapsem při každém zabrždění.  

[Antonín Navrátil]

p.Schwarz:

No asi jsem to nevysvětlil dostatečně, pokusím se tedy postupně odpovědět:
1) Stávající zemnící systém - obvodový zemnič - pásek
2) Ano zemnič je spojený s HOPkou
3) No to je právě ono, vzhledem k tomu, že byl hromosvod instalován podle 34 1390, tak LPL, LPS apod. nikdo neurčil, vzdálenost lze samozřejmě vypočítat i podle této normy.

Nejde mi o samotné řešení, jde mi o názor na problematiku původního hromosvodu (podle 34 1390) a instalace "něčeho" na střechu. Zda tedy upravit celý hromosvod tak aby odpovídal 62305, nebo zda stačí stávající, např. doplněný o pár jímačů.

p.Vodička:

Ne, je to bráno tak, že stávající hromosvod zůstane stávajícím hromosvodem a bude se tak i revidovat.

Doplnění, určené pouze pro ochranu FVE, by se instalovalo podle 62305 a podle ní i revidovalo.

Bral jsem to jako variantu, kdybych věděl odpověď tak se neptám a nenechám ze sebe dělat blbce. Pokud to považujete za nesmysl, stačí to napsat.

p.Franěk:

OK, podle vás tedy musím kompletně celý hromosvod upravit na takový který bude odpovídat 62305? Nelze zůstat u 34 1390?

Díky

[Jan Vodička]

Tedy znovu : na stávající soustavu se přidá nějaký ten jímač, vedení a svod, a tyto nové prvky by se revidovaly dle 62 305, původní část dle 34 1390?

Ano, považuji to za nesmysl. Stačí? 

[Antonín Navrátil]

OK, stačí díky.

Vaše řešení by tedy bylo kompletně upravit hromosvod podle 62305?

Jde o to, že jsem narazil na oba tábory:

a) Jedni tvrdí že stačí doplnit těch pár jímačů a revidovat dál podle 34 1390.

b) Druzí tvrdí, že je třeba upravit hromosvod na budově podle 62305.

Z hlediska bezpečných vzdáleností mi ani nevadí pospojit konstrukci/panely s hromosvodem, nemám ambici řešit v tomhle případě oddálený hromosvod, nebo splnění bezpečných vzdáleností.

[Jan Franěk]

Jde o to, že jsem narazil na oba tábory:

a) Jedni tvrdí že stačí doplnit těch pár jímačů a revidovat dál podle 34 1390.

b) Druzí tvrdí, že je třeba upravit hromosvod na budově podle 62305.

Vítejte v reálném životě.   Protože u nás neexistuje prakticky žádná možnost jak dostat rozhřešení dopředu zda je dle normy dobře A nebo B, je to o tom správně si vyhodnotit všechna rizika, protože rozhodovat bude v případě problémů až soud a to na základě vyjádření osloveného soudního znalce. Ve vašem zájmu je být chráněn co nejlépe, tedy návrh nechat zpracovat projektanta, který nese plnou odpovědnost za navržené řešení.

Jinými slovy každý návrh ochrany před bleskem začíná analýzou rizik. Z té pak vyjde vše ostatní. Tedy například průměr valivé koule, odpovídající počet svodů a podobně, dle zařazení do třídy. Vy se snažíte toto vynechat, což je prostě špatně. Začněte tou analýzou (asi v zastoupení projektantem) a pak se můžeme bavit nad rozsahem a možnými řešeními. Ale zapomeňte na to že ochrana dle 34 1390 bude dostačující jen s přidáním pád jímačů. Tomu po zkušenostech z revizí různých objektů nějak nevěřím, byť nic není nemožné.  

[Antonín Navrátil]

Máte naprostou pravdu v tom, že nemůžu najít rozřešení otázky jestli A nebo B.

Rozhodně ale nechci obcházet projektanta apod. Chci vědět názory více lidí, osobně mě to zajímá, protože každý má nějaké argumenty proč ANO a proč NE.

A neříkejte mi, že vždy věříte všemu co vypadne od projektanta. Přece nemůžete jako revizák zrevidovat něco co je očividně špatně navrženo a říct, že za to nese odpovědnost projektant.

Proto jak jsem napsal už výše, zajímají mě názory, případně jejich odůvodnění.

[Antonín Navrátil]

Ještě mě napadá, že 34 1390 přece v podstatě předepisuje ochranu jímači a jejich ochranným úhlem, proč by to u FVE nemohlo fungovat?

Je jasné, že když se pustím do akce s analýzou rizika, valivou koulí apod.,  že mi ten hromosvod nejspíš nebude vyhovovat (a budu ho muset upravit),  ale proto řeším, jestli mohu zůstat u 34 1390.

Pokud neberu v úvahu lidovou tvořivost při realizaci toho hromosvodu a při realizaci FVE, ale předpokládám, že to udělají tak jak mají (správně podle správné PD). 

[Jiří Schwarz]

...
Z hlediska bezpečných vzdáleností mi ani nevadí pospojit konstrukci/panely s hromosvodem, nemám ambici řešit v tomhle případě oddálený hromosvod, nebo splnění bezpečných vzdáleností.

Tak to neřešte a najděte si dobrou (a trochu hloupou) pojišťovnu. 

Právě spojení zařízení na střeše s hromosvodovou soustavou přináší výrazné riziko, že se potenciál blesku přes spojené zařízení dostane "všude" a bleskový proud napáchá poměrně velké škody.

[Fuk Tomáš]

Je jasné, že když se pustím do akce s analýzou rizika, valivou koulí apod.,  že mi ten hromosvod nejspíš nebude vyhovovat (a budu ho muset upravit),  ale proto řeším, jestli mohu zůstat u 34 1390.

Stačí, když tam přidáte cedule ukazující, kam mají práskat nové blesky podle 62305 a kam staré podle 341390 

[Jan Franěk]

Ještě mě napadá, že 34 1390 přece v podstatě předepisuje ochranu jímači a jejich ochranným úhlem, proč by to u FVE nemohlo fungovat?

Tak znovu. I ČSN EN 62 305 počítá s ochrannými úhly. Valivá koule je jen o něco snadnější pomůcka. Nicméně přidáte na střechu domu nové zařízení a domníváte se že zůstane stejná ochrana jako byla stanovena před cca 50 lety. To nebyla všude elektronika, lidský život měl úplně jinou cenu a znalosti ochrany před bleskem byly trochu jinde. Kdyby to bylo dostačující, proč bychom řešili novou normu? Navíc Honza Hájek zde už nejednou dokázal, že kdyby se původní norma 34 1390 používala jak měla, nebyl by rozdíl v ochraně až tak velký, pokud bychom chránili ten samý majetek. Nebo mi chcete říci že původní objekt je stejně užíváný jako před 50 lety a je potřeba chránit stejně cenný majetek? Proč bychom pak do aut dávali pásy, když jsem léta jezdily bez pásů (ještě déle vzadu),  proč nasazujeme PCH do instalcí a proč jsme vůbec upravili sítě TN-C na TN-C-S? Protoe úroveň ochrany se mění spolu s cenou toho co chráníte a dle nových poznatků a zkušeností.

Ale samozřejmě si dělejte co chcete. Je to vaše volba i zodpovědnost.

Tak to neřešte a najděte si dobrou (a trochu hloupou) pojišťovnu. 

Taky bych rád nějakou našel. Zatím jen potkávám na školeních zástupce různých pojišťoven, kteří se učí jak to má být uděláno dle norem, aby pak mohli krátit, nebo odmítnout plnění v případě že dochází ke škodám, především opakovaným.

[Radim Strycharski]

3) No to je právě ono, vzhledem k tomu, že byl hromosvod instalován podle 34 1390, tak LPL, LPS apod. nikdo neurčil, vzdálenost lze samozřejmě vypočítat i podle této normy.

Instalujete něco nového a víte, jaké jsou dnes standardy. Takže těžko je lze ignorovat. Musíte určit ochranný úhel a dostatečnou vzdálenost nově a to nelze podle staré normy. Podle staré normy lze posuzovat jen to, na co se nesáhlo (nesáhlo ve smyslu opravy stávajícího, to ale není přidání něčeho dalšího). Jestli to chcete mít "papírově" v pořádku, tak se bez 62305 neobejdete.

[Jan Franěk]

Je jasné, že když se pustím do akce s analýzou rizika, valivou koulí apod.,  že mi ten hromosvod nejspíš nebude vyhovovat (a budu ho muset upravit),  ale proto řeším, jestli mohu zůstat u 34 1390.

Tak od tud vítr fouká  

Pokud neberu v úvahu lidovou tvořivost při realizaci toho hromosvodu a při realizaci FVE, ale předpokládám, že to udělají tak jak mají (správně podle správné PD).  

A kdo to udělá?  

A pokud přijede firma na montáž FVE, připojí panely ke stávajícímu hromosvodu, nebo prodlouží pár jímačů, necháte te to tak protože předpokládáte že ví co dělají? I když máte všechny informace ze zdejší diskuse? Klidně porušíte zákon, který ukládá provozovateli povinnost udržovat projektovou dokumentaci skutečného provedení po celou dobu životnosti el. zařízení?
Pak jen mohu trochu toho štěstí aby se vám blesk vyhnul, protože to jinak bude drahé. Vlastně mnohem dražší než projektová dokumentace, důkladný RT a pravidelná údržba.   Ješte nám povězte kde ten dům stojí, abychom se mu mohli během bouřek vyhnout.  

[Antonín Navrátil]

Pánové vidím,že nikdo nechce sdělit svůj názor, což mě trošku překvapuje, protože těchto situací se podle mého mínění vyskytuje mnoho. A protože rád znám odpověď a její odůvodnění našel jsem mimo jiné i tuto starší diskusi ohledně doplnění klimatizace na střechu:

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,12850.0.html

A v ní se alespoň někdo za svůj názor nestydí (p.Hájek),  cituji jeden z jeho příspěvků:

Začátek citace
"
Pro jistotu jsem si to dnes konzultoval s Daliborem a J.Slukou. Naše řešení či chcete stanovisko je následující:
Zhotovit oddálený hromosvod dle ČSN EN 62305 a vymezit v revizní zprávě přesně její rozsah. Moje doporučení je ověřit oddálení ještě podle ČSN 34 1390, ale ostatní zastávají názor, že neplatnou normu do toho již neplést.

A teď  možná úskalí:

1/Korektní by bylo určit LPL dle  ČSN EN 62305-2 a výpočet dostatečné vzdálenosti provést pro dannou třídu.

2/ Daliborova praktická varianta- Stejně na objektu bude hromosvod dle ČSN 34 1390, tedy odpovídající LPL IV nejvýše III, tedy provést výpočet podle III.

Komplikace: Může se stát, že po analýze rizika vyjde na objektu LPL II a vyšší, pak si nedovedu představit toho RT, který by nevyžadoval upravit zbytek hromosvodu do této vyšší třídy, či to majiteli objektu alespoň písemně nedoporučil.
 Obdobně i v druhém případě, kdy napadnout toto rozhodnutí není nic zas tak složitého.
Praxe ukáže, ke které variantě se zúčastnění budou více přiklánět.
"
Konec citace

Je zajímavé, že p.Hájek v podstatě doporučuje kombinaci 34 1390 a 62305, za což jste mě tady málem kamenovali.

I když se vše neustále mění, tak si troufám tvrdit, že tento názor bude p.Hájek zastávat i nyní. Mimo jiné jsem svůj dotaz konzultoval i s několika revizními techniky (ne tak skoupými na názor) a s TIČRem a v odpovědích se shodovali s p.Hájkem. Celkově tedy lze říct, že doporučováno je toto:

1) Předělat hromosvod na budově podle 62305 a podle ní i dále revidovat

2) Nechat soustavu podle 34 1390 a doplnit oddálené jímače a přepěťové ochrany, dále revidovat podle 34 1390

3) Nechat soustavu podle 34 1390 a doplnit jímače a přepěťové ochrany, pospojit konstrukci s hromosvodem a dále revidovat podle 34 1390

4) Nedělat nic a dále revidovat podle 34 1390

[Rozvodak]

Mají kapitál na FVE? Tak proč to neudělat podle nové normy celé?

[Fuk Tomáš]

A protože rád znám odpověď a její odůvodnění našel jsem mimo jiné i tuto starší diskusi ohledně doplnění klimatizace na střechu...

A povšiml jste si, že ten výrok padl cca 4 měsíce po skončení účinnosti 341390, kdy ještě nebylo moc zkušeností s praktickou aplikací 62305, a jak ten příspěvek končí?