Jaký zvolit postup při identifikaci poruchy neznámého zařízení?

[Robert_Palm]

Pokusím se nastínit celou situaci, dorazíte na místo a obsluha se vám snaží vlastními slovy (amatérsky) sdělit o co jde, prioritou je výroba ať se děje co se děje.
K dispozici máte vadasku a někdy i schéma, jak byste nejrychleji určili závadu a odstranili jí?

Jednou je to motor, jindy FM, někdy stroj o jeho funkci máte matnou představu.
Celkem se jedná o cca 1200 ks motorů či zařízení.

[Jiří Buben]

Pokud je prioritou výroba a schemata máte k dispozici jen někdy, tak to vás lituji. Pak se dajé prostoje zkrátit je tím, že opravu bude provádět někdo to zařízení velmi dobře zná a ví jak funguje. Jinak je to prostě o potřebě času vyzvědět informace.
Jinak pokud se týká poruch FM nebo pohonů napájených z FM, tak tam napoví hodně poruchové hlášení a paměť poruch v měniči. Pokud je stroj řízen PLC a má nějaký ovládací panel, tak se podívat jaké jsou tam možnosti diagnostiky, nebo poruchových hlášení, případně nějaký deník hlášení na stroji, nebo v nějakém nadřazeném systému, pokud existuje. To hodně napoví.
Pokud to je možné, zkusit co stroj dělá jak se chová a hlavně vytáhnout informace co má v daný okamžik výrobního cyklu dělat. Pak vyhodnotit to co dělá a co by měl dělat a podle toho postupovat dále.
U takovýchto případů je potřeba situaci řešit případ od případu. Nelze určit univerzální postup.
Každopádně provozovateli bych doporučil doplnit dokumentaci. Bez toho, pokud nemáte u složitějších výrobních linek zkušenosti a znalosti jak stroj funguje a jak je řešeno jeho zapojení, šanci na rychlé odstranění poruchy. Pokud jsu to technologie s PLC, pak u některých závad bez možnosti podívat se do programu PLC se budete trápit dlouho.

[Jiří_Hrubý]

Dělat na něčem, co řídí PLC bez dokumentace a znalosti zařízení, s tím, že je člověk pod tlakem na rychlost zprovoznění, je jedním slovem vo.er.
Vzpomínám na noc strávenou na bioplynce, kde vypadávala 24V síť, do nekonečna se restartoval simatic a nikdo nic nevěděl, dokumentaci měl ředitel doma. Až po několika hodinách  se začlo rozjasňovat, když se svěřili, že to začlo po výměně  spouštěče. A protože Siemens byl drahý, dali OEZ a protože OEZ má jinak kontakty a na pomocných figurovalo jak 230 tak 24, odpálili eWon a několik pomocných relé na sběrnách. Po výbuchu zahladili stopy. Pak jsem jak idiot vytahoval dráty ze žlabů v rozvaděči a zjišťoval co ten vývod 24V všechno napájel a co to odneslo. Stejný prů.er je, když stykač předřazený FM blokuje další snímač přes PLC.
Někdy to zkrátka bez dokumentace nejde vůbec, stejně jako bez již zmíněného přístupu do chybových hlášení a znalosti jejich návaznosti.
Vadaska je málo, chce to i minimálně multimetr s frekvencí, osvědčly se mi i 10m měřící vodiče.
Když má člověk štěstí, jsou alespoň popsané kabely na obou koncích a popisy prvků v rozvaděči jsou sčíslované, jenže není neobvyklé, že nefunguje jeden stykač, tak se to přepojí na jiný a už to tak zůstane a nikdo to nenajde, protože je v jiném poli...
Základní postup napájení, jištění, spínání, nalezení podmínění chodu či blokace. Jenže to dost dobře nejde v šestipolovém rozvaděči v jednom člověku, který to zařízení vidí prvně.

[Jirka Š. Svejkovský]

První nastoupí vylučovací metoda. Určit, co to být nemůže. Tím si člověk ušetří spoustu času běhání a pokusů - omylů. A občas i najde správné řešení.

Metoda ovšem selhává v okamžiku, kdy je závada víc, než jedna. Jednu odstraníte, a ono to nejede dál... Pak už je to na studiu zapojení, dokumentaci, kolegovi, co pomůže (víc hlav víc ví).

[Viktor Klemon]

Podľa skúseností z praxe doporučím,
snažte sa zoznámiť so všetkými strojmi ešte
v čase keď fungujú ako majú.
Spoznajte technologický proces vašej výroby.
Musíte poznať súvislosti, a aj vplyv funkcií stroja
na kvalitu výrobkov.
Často vás zavolajú k poruche, ale zistíte že zmetky
vznikajú špatnou obsluhou.
Stroj musíte vedieť spustiť aspoň po úroveň diagnostiky,
ideláne celý cyklus, na zvorku, zmetku, bez produkčného výrobku,
 ten nechte obsluhe.

Začnite si budovať knižnicu, návody od všetkých typov
FM, napájačov, senzorov, PLC,  jednotlivých strojov.

Pozorujte a cvičte pamäť, zistíte čo a ako často sa kazí,
zbudujte si zásoby, taký prednastavený FM pre klúčový
stroj je dar ktorý šetrí čas.

A snažte sa vypátrať a odstrániť príčiny porúch,
špatne upevnené káble, zlé chladenie, nečistoty,
a hlavne poúčajte obsluhu aby vám techniku neničili.

Vybavte sa meraním, vadaska je dnes už málo, multimeter, prenosný osciloskop,
kliešťový ampérmeter, vyhľadávač vodičov je úplné minimum.

Dobré prenosné svetlo. niekedy aj lupa.
Keď prídem k stroju, hľadám čo je inak, čo je podozrivé.

Čo je teplé a nemá byť, čo už nie je  a obvykle býva,
vždy najprv treba kontrolovať ochranné spínače, núdzové
tlačítka. Často ich obsluha ignoruje, ale omylom stlačí.

Ak máte v technológi aj pneumatiku, tak tlak a čistotu vzduchu,
trocha vody v pneumatike dokáže predstierať poruchu PLC,
nepravidolnost i sú k zblázneniu.

Kontrolujte napájania jednotlivých obvodov, ak nemáte dokumentáciu,
označte si ich ešte keď fungujú. Na niektorých strojom mám v rozvádzači
pridané aj led na jednotlivých napätiach, uľahčíte si servis.

Nechajte si prístopové body na merania prúdu kliešťami - slučky na vhodných
miestach, hodí sa pre topné obvody aj motory.

U každého nového stroja buďte pri prebratí, technici dodávateľa
vedia viac ako návod, už popredu môžete získať info o slabých miestach.


Keď to nefunguje vôbec, je to vždy jednoduchší servis, ako keď to
takzvane blbne. U prechodných a občasných chýb strávite hodiny a dni.
Perinka pod kolená, niekedy aj stolček na meranie sa hodí.

Malujte si schému, robte si poznámky ak k stroju nič nie je.

A hladajte na internete. V angličtine nájdete skoro všetko.


A posledné poučenie z minulého týždňa:
obsluhe zrušte mobil. Pol roka hľadaná nepravidelnosť stroja
bola zapríčinená práve mobilom HUAwei s dátovým prenosom
položeným kúštik od riadiacej elektroniky. Nebol vidieť, obsluha
ho mala v skrytý pod papiermi pred majstrami.

[Jiří Schwarz]

... když se svěřili, že to začlo po výměně  ...

Tohle je obecně dost důležitá věc, snažit se co nejpřesněji zjistit kdy se problém objevil a jestli se před tím nedělo něco mimořádného, něco neměnilo, neupravovalo.. .

Gratuluji a tak trochu závidím všem, kterým vždy všichni poctivě zaznamenají všechny důležité změny do dokumentace

[Miroš Jan]

Gratuluji a tak trochu závidím všem, kterým vždy všichni poctivě zaznamenají všechny důležité změny do dokumentace

Jiří, to je zbožné přání, ktreré, ale v 90% případů neplatí.

[Martin Kurka]

Deset minut věnovaných získání schematu stroje vyváží 10hodin hledání závad na stroji bez schematu.
Navíc ze zákona je povinností provozovatele vlastnit návod k obsluze a potřebná schemata a dokumentaci.  Není to povinností údržbáře, ale majitele.
Povinností výrobce stroje bylo vždy dokumentaci dodat i se strojem a to se striktně dodržuje.

Detektivní práci na hledání schemat a návodů je nutné provádět  hledáním dokumentace ve vlastní firmě (ať vytištěné či na CD někde ve skříních údržby a zejména v kancelářích hlavního mechanika, investičního oddělení, nákupu..)
Nejefektivnějš í je nákup kopií schemat od výrobce, nebo přímo stažení z jejich protálu.
Vyplatí se zapátrat a sehnat i podobný stroj starší či novější stejného výrobce, filozofie ovládání a pohonu bývá podobná.
Ofocením štítků motorů, složitějších celků (řídící systémy a jejich karty, měniče, převodníky, funkční relé...) a zapátráním na Google se dostanete k doporučeným zapojením výrobců a pochopením funkce.
Veškerou dokumentaci na "mastných papírech" s poznámkami, obrázky atd. prožeňte skenerem či nafoťte a přidejte k dokumentaci stroje.   
 

Jinak
80% poruch vzniká na periferiích mimo rozvaděč (koncové spínače, snímače, elektropneu a hydrorozvaděče, kabeláž, motory, topidla...)
Mezi ně patří i mechanické poruchy transformující se do eletrických obvodů (přetížení, zadírání, kmitání a vibrace, ucpávání filtrů, úniky kapalin, přehřívání...)
10% poruch je z opotřebení kontaktů zejména výkonových (stykače, řelé, jističe) a z vysychajících elektrolytický ch kondenzátorů (zdroje, měniče...)
5% je z neošetřeného přepětí (konstrukčně či zanedbáním údržby - dožilé či chybějící varistory, RC členy a diody, podceněné ochrana proti blesku a přepětí)

Zbytek poruch je o nervy, zejména ty nahodilé. Ty se bez schemat ani najít nedají.

Nahodilé poruchy se dají rychleji zjistit s obsluhou, která nekecá, netušuje a má dobrý pozorovací talent a zájem na odstranění poruchy a ne na jejím trvání. V dialogu údržbáře s obsluhou je mnohdy důležitější psychologie, než odbornost obsluhy.
Důležitý je též pohovor s technologem, předákem apod. někdy ani porucha není poruchou ale nedodržením technologické kázně, neproškolení obsluhy atd.
 

[Václav Třetí]

Mnohdy pomůže "výslech" pracovníků, kteří byli poblíž stroje v okamžiku poruchy, pokud si všimli nějaké nepravidelnost i v chodu, zvuků a podobných projevů těsně před zastavením stroje, k identifikaci místa odkud se porucha rozvinula. Nemusí se jednat ani o obsluhu daného zařízení.

[Robert_Palm]

   všem kolegům za podněty, bohužel ke konci měsíce končím jako směnový elektrikář, ale všech rad si velmi vážím - robert

[Zdeněk Mazač]

Kolega Kurka postup popsal velmi dobře, jen bych dodal, že takovou opravu nemůže provádět elektrikář sám pakliže chce uspět. Ze své zkušenosti vím, že je potřeba mít k ruce i dle typu zařízení  člověka /nebo i více/ co ovládá MaR, pohony, ví něco o strojích...... s Vadskou se většinou neuspěje, např. pokud jsou někde obvody MaR je třeba měřit proudové smyčky, rozlišit analogové a digitální vstupy a výstupy, procesním generátorem nasimulovat stavy.....zjed nodušeně, elektrikář umí změřit impedanci, MaRák zase proudové smyčky.