|
Stanislav Pavézka 2
|
|
« Odpověď #1 kdy: 25.01.2007, 00:50 » |
|
Při pospojování se držíme hlavní zásady ,že vše kde může vzniknou rozdílný potencionál pospojíme .Pokuste se odpovědět sám .Máte koupelnu ,kde je více vodivých předmětů? Jaká je pravděpodobnos t ,že se na nich objeví nebezpečný potencionál ?Nehledejte odpověď v knihách ,či normě ! Papír je sice papír ,ale není to dogma !
|
|
|
|
|
|
Vlastimil.Kornas
|
|
« Odpověď #3 kdy: 27.01.2007, 11:52 » |
|
POKUD JE VANA, SPRCHOVÝ KOUOT KOVOVÝ - UVÉST NA STEJNÝ POTENCIÁL VŽDY. Na plastechnení co pospojovat no i když,ale to je jiná kapitola.
Musí být vana v prádelně spojena s vodičem PE /nikde na ní není svorka/?Zásuvka v prádelně je přes proudový chránič.
|
|
|
|
|
uživatel
|
|
« Odpověď #5 kdy: 27.01.2007, 15:38 » |
|
Jaký má význam připojení vany k místnímu pospojování a hlavně je to povinné?Četl jsem knížku-PRAKTICKÁ ELEKTROTECHNIK A tam bylo,že vana a sprchové kouty nejsou cizými vodivými díly a nemusí se připojit na místní vyrovnání potenciálu.V čem to tedy?
Nemá to naprosto žádný význam! Předpokládám že knihu jistě napsal odborník a ne dogmatický úředník sešlý věkem. Také bych nic nepospojoval, protože kovové odpadní potrubí jsem zatím nikdy neviděl.
|
|
|
|
|
Rozmahel Vladimír
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #7 kdy: 27.01.2007, 17:57 » |
|
701.413.1.6.1 Musí být provedeno místní doplňující pospojování, které musí spojovat ochranné vodiče spojené s neživými částmi zařízení v zónách 1, 2 a 3 včetně ochranných vodičů zásuvek a tyto cizí vodivé části v zónách 0,1, 2 a 3:
- kovové trubky napájející zařizovací předměty a kovové trubky odpadů (např. vody. plynu): - kovové trubky systému ústředního vytápění a úpravy vzduchu - přístupné kovové stavební prvky:
POZNÁMKA - Kovové dveřní zárubně, okenní rámy a podobné prvky se nepovažuji za stavební prvky budovy.
- ostatní vodivé předměty, které jsou náchylné k přivedení potenciálu.
POZNÁMKA - Spojeni mezi ochrannými vodiči a cizími vodivými předměty má být provedeno v těsné blízkosti prostoru, například v příslušenství, v rozváděči nebo v jiném zařízeni.
Tento požadavek se netýká zóny 3 tam, kde je prefabrikovaná sprchová kabina s vlastni sprchou a systémem odvodnění instalována v jiné místnosti než v koupelně nebo ve sprše, například v ložnici.
Kovové koupací vany a kovové sprchové vany se nepovažuji za předměty náchylné k přivedeni potenciálu za předpokladu, že jsou izolované uložené od stavebních a jiných vodivých předmětů, které by samy mohly přivést potenciál. Kde toto není zaručeno, musí se kovové koupací vany a kovové sprchové vany začlenit do doplňujícího pospojováni.
|
|
|
|
uživatel
|
|
« Odpověď #8 kdy: 27.01.2007, 18:28 » |
|
|
|
|
|
|
Jiří Bartoš
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #10 kdy: 28.01.2007, 02:45 » |
|
, dovolte mi několik hloupých dotazů k problematice van. Předem však upozorňuji, že nejsem odborník elektro, natož pak v oblasti vybavení koupelen. Takže až se zasmějete (nebo si zanadáváte), tak prosím zkuste, máte-li k tomu co říci, na tyto otázky odpovědět. Tam, kde je to možné, klidně stačí vyjádření ano či ne.
Zrovna dneska jsem se díval na Internetu na vany a zjistil jsem, že podle použitého materiálu existují tyto druhy: akrylát, quaryl, smalt, vícevrstvý akrylát. Pokud je mi známo, dosud jsem se setkal pouze s vanou smaltovanou. Jestli to chápu dobře, toto dělení se týká materiálu vnějšího povrchu vany, pod tím je něco pevného, patrně kovového. (Je to tak?) Naše stařičká vana je sice hrozně vomlácená, ale ne natolik, aby se někde obnažil kovový podklad. Co se tedy rozumí pod pojmem "kovová vana"? Jediné viditelné kovové místo je odpad, který je podle mého názoru spojen s KOVOVOU (a tedy doufám pospojovanou) odpadní trubkou vedoucí ke klasickému odpadu ze záchodu (nějaké nouzové řešení). Všechny kanalizační svody jsou v tomto domě z litiny, což je jestli se nepletu taky kov, né?
A kdybychom byly postaveni před úkol zabudovat novou vanu. Kdo posoudí, a jak to pozná, zda je vana uložená izolovaně od stavebních a jiných vodivých předmětů, které by samy mohly přivést potenciál? Prostě si to nedovedu představit. Jaké situace by tu mohly připadat v úvahu? To by zřejmě mohl být třeba ten kovový odpad. A pak se pospojuje obojí, vana i odpad, i když jsou jakš takš vodivě spojeny?
Jak postupovat - za předpokladu, že je nutné vodivé pospojení - při instalaci vany a provedení ochranného pospojení s vanou? Příklad: - přijde instalatér a s nějakým silným maníkem (kterého budu muset nejspíš z nouze nahradit já) přitáhne vanu na příslušné místo - připojí ji definitivním způsobem k odpadu - přijde elektrikář a posoudí, zda je nutné pospojení, a pokud ano, tak ho zrealizuje (nebo aspoň pro tuto chvíli ten konec, který je napojen na vanu/odpad) - přijde zedník a udělá zákryty bočních stěn vany, obklady atp.
Kdo je kompetentní říci, jak se má pospojení k vaně připevnit? Prodejce vany, instalatér, či elektrikář. Bývá pro to nějaký úchyt na vaně z výroby, nebo se to připájí kamkoliv?
|
|
|
|
sigut
|
|
« Odpověď #11 kdy: 28.01.2007, 05:59 » |
|
. Doplňujícím pospojováním kovové vany nebo sprchového koutu zvýšíte stupeň ochrany před úrazem elektrickým proudem. Realizaci dle ČSN 332000-7-701 čl.701.413.1.6 zadejte kvalifikované osobě (elektro) dle vyhl.50/78Sb.§6-8
|
|
|
|
Dušan Varga
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #12 kdy: 28.01.2007, 09:33 » |
|
kovové vane sa musia pospojovat bud do najbližšej zásuvky alebo do šachty v panelovom dome.V panelových domoch / činžák / MUSÍ byt priebežná zberna pospojovania ( obvykle zemná pásovina ). Pri plastových rozvodoch samozrejme plast je zbytočné pospojovať , len niekde ten plast musí začínať.Viac menej je ešte pravdepodobné pri tých starších budovách že vstupy sú kovové takže sa musia pospojovať pri vstupe.
|
|
|
|
Vladimír Huba
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 28.01.2007, 11:35 » |
|
Smalty (laky, nátery) sa vo všeobecnosti nepovažujú za izoláciu. Z toho vyplýva, že kovová vaňa je považovaná za vodivú. S plastovými trubkami vidím trochu problém a to v tom, že ešte nikdy sa mi do rúk nedostal nijaký certifikát o ich elektrických vlastnostiach. Ani neviem, či to nejaký predpis od výrobcu vyžaduje. Nevieme, čo všetko výrobca použil pri výrobe pre dosiahnutie ich vlastností. A tiež v neposlednom rade je to médium, ktoré prechádza rúrkami (či prívod alebo odpad). Tiež nemôžem z istotou prehlásiť, že cez toto médium (spravidla voda) sa mi do vane nezavlečie nebezpečný potenciál.
|
Ži a nechaj žiť
|
|
|
Milan Karvánek
ČESKÝ ELEKTRIKÁŘ
Offline
RT E2A
|
|
« Odpověď #14 kdy: 28.01.2007, 12:10 » |
|
TO: Bartoš > Pospojení v koupelně se rozhodně provádí, je to povinná součást el instalace v koupelnách, viz předchozí příspěvky. Vany které jsou smaltované jsou uvnitř kovové a mají pro připojení pospojení ze spodní strany takový plechový výčnělek ke kterému se pomocí šroubu vodič připojuje. Osatatní vany jsou celé plastové, tam není co pospojit. Druhá otázka je, jestli při celkové rekonstrukci koupelny připravit vodič pospojování do prostoru vany i když momentálně hodláme použít vanu plastovou. Osobně jsem pro, aby se tam vodič připravil, protože při případné výměně vany zpět za kovovou se nám to hodí. Zcela izolovaně uloženou vanu jsem ještě neviděl, asi by to předpokládalo nějaké atestované izolátory? protože jinak těžko doložím vlastnosti onoho izolovaného uložení. váš postup v odstavci "případ" je obvyklý, snad jen, že elektrikář by tam měl jít před instalatérem nebo současně, onen připojovací výstupek na vaně, se po usazení instalatérem může stát nepřístupným. Dobrý instalatér by měl připojení vany k připravenému vodiči pospojování zvládnout také. (povrchově upravené: šroub M8, vrubovka,podložka,vodič,podložka,pérovka nebo vrubovka,matice)
|
|
|
|
Rozmahel Vladimír
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #15 kdy: 28.01.2007, 14:29 » |
|
Kovové koupací vany a kovové sprchové vany se nepovažuji za předměty náchylné k přivedeni potenciálu za předpokladu, že jsou izolované uložené od stavebních a jiných vodivých předmětů, které by samy mohly přivést potenciál. Kde toto není zaručeno, musí se kovové koupací vany a kovové sprchové vany začlenit do doplňujícího pospojováni.
Izolovaně uložená se myslí to, že se vana nedotýká nebo neleží např. na traverzách, armatuře, kovové rozvody topení, plynu atd. Dá se ověřit měřením izolačního odporu.
Pospojování je dvojsečná zbraň která může nebezpečný potenciál odvést, ale taky přivést a to zejména v sítích TN. Tato druhá "schopnost " je nebezpečná zejména v panelových domech v síti TN-C, ve kterých je vše spojeno, a např.při úpravách rozpojeno. Může nastat případ zavlečení nebezpečného napětí např. od souseda.
Pokud např. jde o rodinný domek kde je provedena ochrana v síti TT, doplněna proudovým chráničem, tak tam je toto nebezpečí prakticky nulové, protože ochranný vodič PE není galvanicky spojen s vodičem Pen a tak ani při přerušení vodiče Pen není nebezpečné napětí zavlečeno na žádnou neživou část.
|
|
|
|
|
Jiří Bartoš
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #17 kdy: 31.01.2007, 01:02 » |
|
To Huba, Karvánek, Rozmahel: Díky za odpověď. Ostatní diskutující předpokládám reagovali na něco jiného než na moje otázky.
Jinak mezitím jsem byl v prodejně s vybavením koupelen. A docela jsem se zděsil. Obdobou van, které se dělaly "za totáče", jsou smaltované vany s tloušťkou plechu 3,2 mm v ceně asi od 5 000 korun (jsou hůře k sehnání). Častější u smaltovaných van je dnes tloušťka plechu cca 2 mm, v ceně asi od 2 000 korun. Tak už mi je jasný, proč se pode mnou (hubeňourem) ta vana, když jsem bydlel za studií na podnájmu, prohejbala! A u plastových van bych raději ani nezkoušel do toho lézt. Je zajímavé, že třeba v oboru elektro se dělají čím dál složitější a "dokonalejší" součástky (chrániče, ...), až bych řekl, že se to s těmi vymoženostmi přehání (tím nemyslím ten chránič, to je jednoznačně dobrá věc), tak naopak ty vany dělaj teďka takový šmejdy!!
Jinak k problematice oddělení od stavebních konstrukcí: domnívám se, že teoretické poučky z norem, které stejně mají z finančních důvodů jen ti, kteří ty normy opravdu nezbytně potřebují v originále, bych klidně opustil a přiklonil bych se k hledisku, že pospojením se nic nezkazí, i kdyby bylo z tohoto hlediska "zbytečné" (normou nevyžadované). No, ostatně formulace "kde toto není zaručeno" by se mohla použít jako argument pro stejný závěr. "Zaručeno" asi není úplně stejné slovo jako "naměřeno".
To Karvánek/plastová vana: Vzhledem k výše uvedenému asi není třeba rozebírat.
K odborníky rozebírané problematice vody v plastových trubkách si vzpomínám pouze na trefnou poznámku (autorem byl tuším pan Beláň, už si přesně nepamatuju) v tom smyslu, že voda asi moc vodivá není, pokud se do ní bez obav strkaj topné spirály pod napětím.
Názvoslovná poznámka k předchozím příspěvkům: "panelový dům", "činžák" a "bytový dům" není totéž. Slovenština má ještě pojem "bytovka", vyslovované zpravidla s dlouhým "o" (ale s jiným významem než má totéž slovo v češtině), což tuším znamená zhruba totéž co oficiální český pojem "bytový dům" (dle OTP).
|
|
|
|