Může nebo dokonce se musí soused připojit k mému hromosvodu?
Jiří Schwarz:
Citace: Miroslav Minařík 19.10.2018, 22:25
...
Ovšem spolehat se na cizí svod a uzemnění? Zrovna mne nenapadá vhodné přirovnání, ale ženu, auto a uzemnění hromosvodu bych asi sousedovi nepůjčoval!
Taková fiktivní možnost. Řadový 5-i domek, na obou koncích budou mít společné hromosvody, majitel prostředního ho mít nebude, ale laskavě svolí, že po hřebenu může vést "propoj" mezi oběma hromosvody...
Jak moc je to špatně technicky a jak moc legislativně?
Jan Franěk:
Zkusím dva pohledy.
Právní. (nejsem právník - bez záruky)
Nevidím jediný důvod, proč by kdokoliv měl zasahovat do zařízení, obzvláš pokud se jedná o ochranu mého majetku. Z jistého technického úhlu pohledu mi mou ochranu snížil a tak zvedl riziko škod na mém majetku.
Navíc bez mého svolení a zcela zdarma, bez podílu na nákladech.
Technický..
Pokud se nad tím zamyslím, tak mi vychází že po výpočtu ochrany domu a měřeních, mi vyjdou 4 svody. Tím že dům zvětším o další stejně veliký dům se zvedne chráněná plocha o 100%, ale počet svodů, tedy možných cest pro bleskový proud zůstává stejný. Zde vidím první snížení ochrany tímto řešením souseda.
Všeobecně platí že je vždy lepší pokud do domu blesk neuhodí a hromosvod slouží jen pro případy, kdy si blesk vybere můj dům. V tomto případě i dům souseda, což je pro mne nepřijatelné. "jeho blesk" půjde po mém domě a hrozí že i na mém majetku napáchá škody. Sice odpor vašeho hromosvodu bude stejný i po připojení sousedova jímače, ale sběrná plocha a počet svodů, hovoří ve váš neprospěch.
Osobně bych pochopil kdyby soused připravil dva svody své a s vaším svolením propoji svoji nadzemní část s tou vaší. Dle mého názoru (odhadu) by pak ochrana zůstala díky jeho svodům, na stejné, dokonce i vyšší úrovni. Ale přesně by to spočítal a navrhl jen projektant znalý konkrétní objekt a místní podmínky. Rozhodně bych se bránil i právní cestou. Pokud s ním bude nějaká rozumná dohoda, tak víše popsanou technickou spoluprací můžete získat oba. Ale rozhodně bych technické řešení nechal na projektantovi.
Fuk Tomáš:
Citace: Robert Gregor 19.10.2018, 14:11
Nevybudoval ani jeden svod a zemneni a v klidu pripojil svuj hromosvod k memu.
Ne, tak to není. On k vašemu hromosvodu nepřipojil svůj hromosvod, ale nějaké dráty, které před připojením k vám nebyly hromosvodem, takže jeho tvrzení o propojení hromosvodů je zde zcela mimo mísu.
Radim Strycharski:
Těžko to nějak na dálku posoudit, když nemáme ani fotografie. Modelové situace mohou být různé a jedna může být i taková, která se velice podobá typickému paneláku, kde je několik vlastníků domů. Budova je uměle vlastnicky rozdělená, ale má jedno jediné technické zařízení – hromosvod. To, jestli je to technicky jediné zařízení, je dáno počtem a vzdálenostmi svodů. Z popisu tazatele jsem pochopil, že jde o řadovou zástavbu tří domů. Aby na takovém domě byly tři hromosvody, musel by mít každý z nich minimální počet svodů pro jeden hromosvod jednoho domu. Pokud je to stejné jako u paneláků, tak to může být od počátku projektováno jako jeden celek, takže prostřední dům třeba nemusí mít vůbec žádný svod. Tohle by nemělo být nijak těžké prokázat a potom z toho jasně vyplyne, jestli ten prostřední dům má nebo nemá „historické“ právo se připojit. Jestli je tam jen jeden společný hromosvod, tak náš tazatel třeba provedl zásah na zařízení bez souhlasu ostatních vlastníků.
Milan Hudec:
Existuje někde něco ve smyslu obecního hromosvodu a zemnění?
Dokážu si to představit při rekonstrukcích VO a pod.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana