|
|
|
|
Zdeněk Dančák
Neverifikovaný uživatel @6
Offline
|
|
« Odpověď #21 kdy: 26.11.2020, 21:40 » |
|
Je někde v normě napsáno, že se vzdálenost mezi svody bere z hlediska obvodu? Podle normy je napsáno pouze "typické hodnoty vzdáleností mezi svody ...".
Jelikož se řeší převedení elektrického proudu, tak bych bral jako směrodatnou tu vzdálenost, která souvisí s vedením elektrického proudu. Bude-li v základech pouze obvodový zemnič v základových pásech, pak bych bral dole vzdálenost podél tohoto zemniče a na střeše vzdálenosti mezi svody podél vedení hromosvodu, která bude spíše souviset s obvodem budovy, než přímou vzdáleností. Protože pokud byste se spokojili s tezí, že na objekt stačí 2svody, mají být rovnoměrně rozmístěné a vzdálenost do 15m, pak na budovu o rozměrech 50x14m můžete umístit dva svody proti sobě, do poloviny délky a jste OK, ale je jasné, že tohle není asi to pravé. O pokud byste trvali na tom, že mají být v rohu, tak proč u menší budovy to musí být ve dvou rozích a ve dvou nemusí...přoč to nemůže být mezi rohama? cituji zdroj, který to potvrzuje: " TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV PRAKTICKY Díl 4, Ochrana před bleskem Část 9, Díl 4, Kapitola 2, str. 1 ČSN EN 62305–3 Počet svodů Počet svodů je určen na základě obvodu střešních hran stavby. Obvod stavby se podělí obvyklou vzdáleností mezi svody, která je závislá na třídě LPS dle tabulky 2, a výsledný počet svodů se rovnoměrně rozdělí po obvodu stavby v toleranci ± 20 %. Pokud není možno z důvodu stavebních ani architektonick ých dodržet tyto hodnoty, neměly by se svody k sobě přiblížit na vzdálenost 1/3 hodnot uvedených v tabulce 2. Je vhodné umísťovat svody na každý nechráněný roh budovy."
|
|
|
|
Tomáš Žabka
Offline
|
|
« Odpověď #22 kdy: 27.11.2020, 07:11 » |
|
to: Lukáš Rotrekl Velice d..., plně se ztotožňuji s vaším názorem, jen jsem hledal ještě nějaké spojence.
to:Zdeněk Dančák Pokud bude stavba 50x14, tak 100% dva svody nevyjdou. Umístěte na výkres první svod a udělejte kružnici ta vám stavbu protne minimálně ve dvou místech, následně se posuňte na průsečík zdi a kružnice a udělejte další kružnici a tak postupujte, uvidíte kolik vám vyjde svodů. Tímto způsobem určuji počet svodů já domnívám se, že to je přesně podle požadavku normy, následně pak umístěni upravuji podle oken dveří průchodů a podobně (vzdálenost někde přidám někde uberu, případně doplním svod, aby to bylo "pěkné").
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #23 kdy: 27.11.2020, 08:15 » |
|
Pokud je zajištěn ochranný prostor jímací soustavy, je dodržená dostatečná vzdálenost, je úplně jedno, kolik je na objektu svodů. Tedy ne úplně jedno, čím více jich bude a čím více symetricky budou rozmístěny, tak tím menší bude elektromagneti cké pole kolem nich v případě zásahu bleskem.
Pokud by byl hromosvod neizolovaný, je počet svodů uvedený v tabulce tak jako tak žalostně malý, protože nebude možné od svodů, vodičů elektrické instalace a kovových částí budovy, které povedou bleskový proud možné zajistit bezpečnou vzdálenost.
V příloze podklady z přednášky IP ILPC z roku 2018.
|
|
|
|
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #24 kdy: 29.11.2020, 18:42 » |
|
Keď si "s" hrubo odhadnem, tak mi pri dvoch zvodoch na 10m jedného zvodu od uzemňovača vychádza cca dačo cez pol metra pre jeden zvod... Napr. 15m pre dĺžku od miesta zásahu po základ by v pohode malo stačiť pre väčšinu domkov, a aj jednoposchodov ých... myslím že v najnepriaznive jšom bode na streche by nebol problém dodržať "s" cca 0,8m.. A keď odhadnem, že najvyššie umiestnený zásuvkový okruh v obvode steny by bol max v l=6m na 1. podlaží, tak pre nezapustený zvod a cez zateplenú stenu by nebol problém dodržať "s" do cca 0,5m A navyše, nenaprojektova ť EI tam kde sú zvonka obvodového múru zvody, by nemal byť dajaký problém Podľa toho jak chápem p. Hájka Pokud je zajištěn ochranný prostor jímací soustavy, je dodržená dostatečná vzdálenost, je úplně jedno, kolik je na objektu svodů.
by možno vyšli dva zvody aj na stavbe čo popísal p. Žabka...len neudal výšku, tak len odhadujem Inakšie je to zaujímavá možnosť použiť len dva zvody aj na rozmernejší objekt pre LPS III a IV, keď sa v ňom dobre naprojektuje "s" pre vnútornú EI a aj pre vodivé neživé časti domku s potenciálom zeme
|
|
|
|
|
|
|
|
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #29 kdy: 01.12.2020, 08:23 » |
|
Musíte vycházet ze situace: Armovací želez jsou mezi s sebou sice v mizerném, ale vzhledem počtu přeci jen vodivém kontaktu. Díky vrutům na držáku na topení, nebo x-jiných, je vytvořen vodivý spoj třeba přes dotek vrutu na MET domu a je to.
Podľa toho čo sa píše v prílohách 305-3ky, tak do výšky 30m by sa veniec nemusel pripájať...no samozrejme máte pravdu, že sa furt môže z venca vytvoriť vodivá cesta na METku, no ale keď sa nerobí podľa projektu jak sa má, tak hrozí kadečo...a nielen od blesku U nás sa bežne na posledný veniec položený na kvádroch prišrubujú rovno drevené stropné trámy, a kúrenie pod šikmou strechou vyjde dosť ďaleko (dačo jak máme na obr. E.47), a tam by som problém nevidel žeby sa nedali dodržať podmienky normy pre "s"...ale samozrejme že záleží od návrhu stavby a rozmiestnenia vodivých rozvodov čo budú na pospájaní k METke...ja ale verím, že keď sa na toto riziko myslí, tak sa to pri bežnom domku okolo 8m výšky dá ošetriť... Podľa môjho, keď sú v hornej časti domu dajaké veľké samostatné konštrukčné kovové časti, tak je lepšie ich oddialiť na "s" (aj všetko od nich), jak pripojiť a ťahať potenciál dnu.. Viac zvodov je síce lepšie, no na druhej strane je to zas viac potenciálových jám v záhrade okolo domu, a nebezpečných krokových a dotykových napätí, čo tiež je dobré dajak riešiť .. Izolovaný, napr. s jedným zvodom HVI... to je už iná pesnička..
|
|
|
|