Jaka je zatizitelnost pomocneho (rozbehoveho) vinuti 1f asynchronniho motoru?

[Pavel Koska]

Jak moc lze zatížit pomocné vinuti 1f motoru (jaký snese trvalý proud v poměru k hlavnímu vinutí)?
Plánuji jej napájet pomoci frekvenčního měniče a jelikož při nižších frekvencích již kondenzátor nebude příliš účinný rád bych napájel trvale i toto vinutí. Jedná se o tento motor:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,17736.0.html  
Vinutí je nyní odpojováno odstředivým spínačem.

[Kastner Lubomír]

Neodpojuje se vinutí, ale rozběhový kondenzátor!! Vinutí je stále pod napětím a v zátěži.

[Pavel Koska]

   za upřesnění. Rozumím tomu tak, že po odpojení rozběhového kondenzázoru dojde k rozpojení obvodu jehož součástí je toto vinutí, tedy jím nemůže nadále protékat proud a tudíž již není v zátěži. Pod napětím samozřejmě nadále zůstává.
Potřeboval bych spíše vědět jakým způsobem se toto pomocné vinutí obvykle vine. Má méně závitů,je použit tenčí drát, vine se přes méně nástavců než hlavní .... ?

[Kastner Lubomír]

Špatně jste to pochopil. Odpojí se pouze rozběhový kondenzátor! Běhový kondenzátor je stále zapojen a stejně tak i vinutí. Hlavní fáze i pomocná fáze jsou v zátěži stále po celou dobu běhu.

[Pavel Koska]

Omluvam se za neuplnost. Behovy kondenzator neni v puvodnim zapojeni pouzit, je pouzit pouze rozbehovy. Po jeho odpojeni je pomocne vinuti zcela bez proudu.

[Martin Kurka]

Naprosto nechápu snahu napojit něco tak historického jako je jednofázový motor z pračky Perobot na frekvenční měnič. At žijí průkopníci slepých uliček.

1) Staré motory neměly tak kvalitní laky a izolace a neměly napěťové rezervy na špičky, které vznikají z principu spínání tranzistorů frekvenčního měniče s indukčnostmi motoru.

2) Každý klasický frekvennční měnič vyhodnotí zapojení jen na 2 fáze jako závadu motoru a jde do poruchy a hned se zastaví. Nebo vyhodnotí i proudovou nesymetrii zátěže při rozběhu a zastaví se.

3) Nechávat kondenzátor na proměnné frekvenci znamená se smířit s jeho impedanční závislosti na frekvenci a s nebezpečím přetížení vinutí na nadsynchronní frekvenci a s nebezpečím rezonance sériového obvodu kondenzátor-vinutí motoru.

4) Pro jednofázové motory který umí točit takovým motorem se vyrábí naprosto speciální frekvenční měnič Invertek Optidrive, který zde uvedl kdysi kolega Rajmont. Jeho cena je vyšší, než klasický měnič a nový trojfázový motor.

5) Trojfázový motor 400/230V (i z druhé ruky alespoň řady 4AP) má daleko vyšší výkon při stejném proudu ze sítě do měniče. A je to nejekonomičtěj ší a standardní řešení, které na rozdíl od zmíněného Perobotího pokusu bude fungovat.  

[Pavel Koska]

No, retro je přece dneska srašně cool . Ale vážně, frekvenční měnič je značky homemade a jde mi především o něj. Tento motor je tam proto, aby bylo čím otáčet. Kvůli tomu nebudu pořizovat nový, když se tenhle válí v garáži (mimochodem je to poctivý kus železa). Již jsem to zkoušel na jednu fázi s těmi kondenzátory a fungovalo to. Nyní bych rád doplnil fázi druhou a vyhodil kondy, aby to mělo lepší moment při nízkých otáčkách, ale nevím kolik si mohu dovolit tam pustit. Nechci to spálit.

[Martin sediiik]

Vyrábíte retro pračku?
Se starým motorem a podomácku zbastleným FM?

To to zase dopadne...

[ACEOF ACES]

Když bych to měl odhadnout, tak bych zkusil In/5.

[Jiří Kubík]

... při nižších frekvencích již kondenzátor nebude příliš účinný rád bych napájel trvale i toto vinutí...

Když ta kapacita nebude správně účinná, nedojde na pomocném vinutí k fázovému posunu
a motor se nerozeběhne.
Bude stát  a bručet, že se mu to nelíbí.
Nebo máte posun proti hlavnímu vinutí zajištěn jinak?

 

[Jiří Kubík]

Omlouvám se - nevšiml jsem si, že tam budete pouštět druhou fázi.
Potom by stačil odpor.
Pro rozběh menší a paralelně k odstř. vypínači nějaký další aby byly v serii.

[Pavel Koska]

   za odpovedi. Jak jsem rikal, na jednu fazi to s tim kondenzatorem fungovalo. Myslim, ze v tomto pripojeni k zatezi
kondenzator posouva fazi od nulove frekvence. Na nejake vyssi se zacne vracet zpet k 0. Koukal jsem i na ten doporuceny profesionalni 1f typ menice.
Prekvapilo me ze na vystupu je pouze jedna faze a pomocne vinuti je zrejme nadale napajeno z teto faze pres kondendator. To nemuze mit na nizkych otackach dobre vlastnosti.

[Jiří Kubík]

U těchto motorů býval použit kondezátor o kapacitě as 80 uF/250V (u = mikro),
nebo dva v serii 150uF/150V.
Taková kapacita se chová při 230V/50Hz jako odpor asi 42 Ohm.

Teď ještě vědět celkovou impedanci pomocného vinutí při 50Hz a mohl byste
si vypočítat  proud, který pomocné vinutí trvale nevydrží.

Možná by to šlo změřit.

 

[Pavel Koska]

Ano máte pravdu. Na jednom kondenzátoru jsem naměřil 200u a druhý měl cca 120u (pravdepodobne jiz nebyly puvodni). V zapojení pro 220 V jsou zapojeny v sérii. Pro odhad trvalého proudu je alepouzít nelze jelikoz z tohoto hlediska jsou znacne predimenzovane .
Asi motor rozeberu, podivam  se jak a cim je to namotano zmerim indukcnosti a odpory obou vinuti a pokusim se z toho odhadnout kolik to vinuti snese v pomeru k hlavnimu.

Cekal bych ze zde bude sposta expertu zabyvajicich se previjenim a opravami elektromotoru, kreri musi vedet presne jak se to dela. Ale zatim zadna odpoved v tomto smeru.

[Kastner Lubomír]

Jak tak sleduji diskusi, tazatel se dostal zcela jinam, než původně chtěl a jaký byl původní dotaz. Nyní už přemýšlí, jak jednofázový motor připojit na dvě fáze v naivním domnění, že se to bude točit. Omyl!! Jednofázové motory jsou konstrukčně dělány zcela jinak než motory třífázové. Už na začátku jsme psal, že i po odpojení rozběhového kondenzátoru je vinutí stále připojeno a je v záběru. Vytváří se na něm posunuté magnetické pole, které zapříčinuje točení motoru. Je pravda, že se v minulosti vyráběli i 1f. elektromotory, kdy se  po rozběhu odpojil kondenzátor i vinutí, Ale k odpojení došlo až v okamžiku plůných otáček. Motory měly ale slabý výkon. Ale pokud tazatel chce něco "zkoušet" nebo "vymyslet něco nového" tak mu pořeji hodně štěstí, trpělivosti.

[Jan Franěk]

Cekal bych ze zde bude sposta expertu zabyvajicich se previjenim a opravami elektromotoru, kreri musi vedet presne jak se to dela. Ale zatim zadna odpoved v tomto smeru.

Velký omyl. Většina kolegů mlčí jen proto že odborníci na motory už vám odpovídají a mi ostatní k tomu už nemáme co dodat.

https://elektrika.tv/video/2015/150130_o_motorech-11_kdy_jde_o_tezky_a_kdy_o_lehky_rozbeh.mp4/?searchterm=Kastner

Zkuste se podívat na pár videí a pochopíte.

Samozřejmě se mezi ně počítá i Martin Kůrka a někteří další.

[Jiří Kubík]

Historický motor z pračky je na obrázku v provedení b)
Dnes už se takové zapojení samozřejmě nepoužívá.
 
Pouštět do pomocného vinutí druhou  fázi se stálým posunem 120°
motoru určitě vyhovovat nebude.

Chápu ale, tu radost výzkumníka, když se to bude aspoň trochu točit.

I procházka slepou uličkou může člověku udělat spoustu radosti.

 

[Pavel Koska]

   za odkazy na video. Jak budu mit vecer cas podivam se na nej.
Tuto nebo podobnou diplomovou praci se mi nakonec podarilo vygooglit take.
Je to velmi uzitecny zdroj relevantnich informaci a odkazu na dalsi literaturu, tam uz se chytnu.
Pomocna faze musi byt samozrejme posunuta o 90 stupnu, akorat presneji rizena nez pres kondenzator.
Nepovazoval bych to za vyzkum princip je jasny, ze to bude fungovat je naprosto zrejme.

Take nerozumim ofenzivnimu stylu nekterych odpovedi a ustepacnym poznamkam o najivnich predstavach a slepych ulickach....