Jak se před revolucí jistilo a dimenzovalo vedení?

[Autorský článek]

Jak se před revolucí jistilo a dimenzovalo vedení?
    Jak jsme uvažovali jištění a dimenzování v době logaritmických pravítek a prvních kalkulaček? Tehdy si elektrotechnik vystačil s několika tabulkami a zdravým rozumem. Dnes nosíme přesné výpočty "po kapsách" a zdravé úsudky často odmítáme. Jak se tato problematika řešila tehdy? A jak dnes? Určitě nebude překvapením, že fyzikální zákony jsou stále stejné a podobnost s dnešními postupy není čistě náhodná. Jen máme jiné možnosti jak se výsledkům dopracovat. Jak to vidíte s odstupem času vy, praktici?
    Zdroj: zde...


   


    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

Jak se před revolucí jistilo a dimenzovalo vedení?

   

[Pavel Horský]

Před revolucí vše jistili soudruzi a běda jak se snažil někdo něco dimenzovat jinak než chtěli oni  Ostatně, doba se pomalu vrací. Pan "Bureš",  estébácké prase nám ještě ukáže, jak se správně dělá normalizace 

[František Janeček]

Před revolucí vše jistili soudruzi a běda jak se snažil někdo něco dimenzovat jinak než chtěli oni  Ostatně, doba se pomalu vrací. Pan "Bureš",  estébácké prase nám ještě ukáže, jak se správně dělá normalizace 

Já blázen jsem myslel, že jsem tu na odborném fóru.Holt myslet znamená ho*no vědět.

[Zdeněk Friedrich]

S dimenzováním a jištěním dle ČSN 34 1020 to bylo všelijaké. S dostupnými měřicími přístroji Mášova souprava, QU 130 se toho na nízkých impedancích moc nenaměřilo a v jednodušších obvodech se to posuzovalo spíše citem a zkušeností. Např. souprava QU 130, kterou jsem měl k dispozici, (zmenšená mášovka) jako v té době nejmodernější dostupný měřák, byly  2 ohmy na stupnici (Ω1) cca na 4mm viz foto a do revize se psal jakýsi odhad.

[František Šohajda]

Ještě dnes, když mě zavolá babička do svého domku že jí nejde zásuvka a světlo vidím
pojistky jak na fázi tak na neutrálním (dnešním N)....

Musí to být tak hodně roků, pořád to šlape. Je fakt že to někdy kope ale staří lidé mají upracované ruce a tak brnění moc necítí!

[ACEOF ACES]

Ale mají i upracované srdce. Smutek

[Vít Rotrekl]

Jak se před revolucí jistilo a dimenzovalo vedení?

Já bych řekl - divoce, alespoň podle toho co dnes nacházím při revizích v jednom bývalém textilním závodě v Brně
I když tu dobu budování nepamatuju...(ročník 80)

[Jan Bocek]

Předně před kterou revoluci?

Kniha pro elektrické rozvody v bytech od Roškoty byla v roce 1974 již moderní kniha.
Je faktem, že v té době jsme si již šáhli na TI58.....

Ale již v učení na SOU elektro ( 1955-58) jsme se učili pracovat s logaritmickým pravítkem.
V energetice jsme měli knihu od Kočandrleho, Elektroenerget ika. Ale výpočty s "logárem" jsme opravdově začali používat na průmyslové škole. Učebnici byla objemná kniha od ing.DR Jiřího Trůnečky, Přehled elektrotechnik y.( 1955). Tehdy na SPŠ Elektro ve Vítkovicích vyučoval ing. DR Vladimír Franz Energetiku. Naučil nás s Logárem tak pracovat, že jsem jej používal v praxi ještě v roce 1980. Na průmyslovce k Logáru přibylo ještě trojhrané kouzelné 30 cm pravítko.
Používám jej dodnes na kreslení rychlých situačních plánu v měřítku.

1. strana červená je poměr 1:1 a 2:1
2. strana zelená je 1:2 a 2:5
3. strana žlutá je 1:5 a 1:50

Obvykle se z těchto 6 nabídek vybereme....

Elektrické vedení se vždy jistilo a vhodně dimenzovalo. A dokonce i v době divokého budování socialistickýc h staveb. Jsem přesvědčený o tom, že vše záleželo na osobnosti "hlavního elektrikáře". Přesto, že u různých elektro útvaru bylo i politické vedení, tak elektro odborné útvary dodržovaly základní pravidla pro jištění a dimenzování. A to i v případě "divokých" provizorií a havarií.

Na druhé straně nebyly tak velké nároky na elektrické rozvody a jeho dimenzování, jako je dneska. A to platí jak pro průmysl, tak pro veřejný sektor. Když jsem v létech 1960-1970 v RD montoval do rozvaděče 10-12 jističů, tak to bylo rozsáhlé hospodářství a ne malý RD.

Myslím, že z hlediska principů i "elektroinženyr ingu" byly před "revoluci" normy pro jištění a dimenzování více srozumitelnějš í než dnes. A dokonce ta představená kniha v úvodní prezentaci má stále vypovídající schopnost i po více než 40 létech.

[Maroš Klein]

Čo pamätám, ako uvádza p. Bocek, tak sa istilo rovnako ako dnes, a teda ak správne, tak minimálne podľa platných noriem. Zmeny isteže nenastali vo fyzike, skôr ich vidím v inom dnešnom prístupe k rizikám.

Tehdy si elektrotechnik vystačil s několika tabulkami a zdravým rozumem.

Tento stav je ešte aj dnes dobre viditeľný na mnohých miestach.
A že sa zdravý rozum dnes už až tak nenosí, to je vidieť keď sa z nových noriem vybočí čo i len o milimeter.

[Jan Franěk]

.
A že sa zdravý rozum dnes už až tak nenosí, to je vidieť keď sa z nových noriem vybočí čo i len o milimeter.

Osobně to vidím spíš opačně. Tedy že dříve byla stanovená jasná jednoduchá pravidla a postupy z kterých se nedalo vybočovat. Dnes máme jenom minimální bezpečnou úroveň a jinak "volnost". Bohužel nároky na instalace stoupají a ruku v ruce s tím i nároky na odborníky. K tomuto nám svazují ruce i další předpisy a normy jsou vzájemně více provázané. Tedy pokud chci vybočit, je pouze cesta k větší bezpečnosti. Zde jsme téměř bez omezení, nepočítám li  cenu díla a v některých případech i spolehlivost.

Jinak základy fyziky platili jak před revolucí, tak dneska. Změnil se jen přístup  hladině bezpečnosti, vzhledem k požadavkům a nárokům na stávající instalace. Dříve byla v každé místnosti jedná zásuvka a jedno světlo. Zásuvky byly většinou využívané minimálně, protože nebylo co v nich používat. Dnes potkáme pod stolem dva pětipsy bez volné zásuvky.  Navíc lidé z pohledu bezpečnosti hloupnou a v honbě za adrenalinem často překračují hranice takovým způsobem, že právem můžeme pochybovat o jejich svéprávnosti.


Právě jsem si přečetl článek o vzniku řidičských průkazů a silničních pravidel. Dokud bylo minimum aut, bylo i minimum problémů. Když začaly noviny plnit zprávy o mnoha nehodách, navíc s mnoha vážnými zraněními, došla úřadům trpělivost a vznikla první pravidla a tedy omezení. Všude je to stejné 

 

[Radek Červený]

Šalamounsky položená otázka. Na jedné straně jsou i dnes běžně v provozu hlavní rozvodny a páteřní rozvody třeba ze sedmdesátých let bez nějaké vážnější újmy či znaků přežívání a na straně druhé se i dnes dokážeme ještě setkat s různými bastly, třeba i v distribuční soustavě. Není ani dnes vyjímečné v různých odlehlých místech vidět venkovní neizolované vedení v nějaké desítce či šestnástce mědi na výložníku 2x2 a mezi sloupy svázané plastovou tyčkou, aby dráty o sebe ve větru nebrnkly.
Bylo by mnoho příkladů, na kterých by se dalo vypíchnout, že úbytky a ztráty ve vedení se v té době příliš neřešili. Přípojky nějakou šestkou či desítkou hliníkem, sotisfikované systémy spojů a svorek poplatných příslušné době, atd. A všude přítomný otřesný bakelit 

[Václav Třetí]

Novější instalace, tedy konec 70. let a 80. léta nebývaly již vodiče a kabely ve veřejných rozvodech nějak zásadně poddimensované, ovšem bývalo a dodnes ještě je v provozu v některých místech vedení z první republiky vodiče mědibronz průřez 10 až 16mm² a běží na tom několik rod. domků včetně různých menších provozoven. Najde se nejen v odlehlých obcích nebo osadách, ale i v některých částech Prahy, např. ve vilové části Spořilova a připojených obcích na okraji Prahy.

Co se přípojek týká, pamatuji také přípojku provedenou Al 4x4, hl. jistič 25A a když nový majitel objektu protestoval a žádal nápravu, tak mu tehdá technik STE (Středočeská energetika) dal otázku: "Svítíte?",  majitel přiznal, že mu to svítí, tak dostal odpověď: "Přijďte, až to zhasne!"

Bakelit (termoset plast) nebýval problém, a  pokud není přestárlý a vystavený povětrnostním vlivům, slouží na mnoha místech dodnes. Nakonec ani dnešní moderní plasty nevydrží vše a někdy ani tak dlouho jako bakelit.

[Rozvodak]

Novější instalace, tedy konec 70. let a 80. léta nebývaly již vodiče a kabely ve veřejných rozvodech nějak zásadně poddimensované, ovšem bývalo a dodnes ještě je v provozu v některých místech vedení z první republiky vodiče mědibronz průřez 10 až 16mm² a běží na tom několik rod. domků včetně různých menších provozoven. Najde se nejen v odlehlých obcích nebo osadách, ale i v některých částech Prahy, např. ve vilové části Spořilova a připojených obcích na okraji Prahy.

Co se přípojek týká, pamatuji také přípojku provedenou Al 4x4, hl. jistič 25A a když nový majitel objektu protestoval a žádal nápravu, tak mu tehdá technik STE (Středočeská energetika) dal otázku: "Svítíte?",  majitel přiznal, že mu to svítí, tak dostal odpověď: "Přijďte, až to zhasne!"

Bakelit (termoset plast) nebýval problém, a  pokud není přestárlý a vystavený povětrnostním vlivům, slouží na mnoha místech dodnes. Nakonec ani dnešní moderní plasty nevydrží vše a někdy ani tak dlouho jako bakelit.

Tady jsou kolikrát věci.
Vím o objektu kde maji 3 ze čtyřech OM přívod z první republiky 2x1mm²,  hlavní jističe nebo vypínač + pojistka v HDV 25A.

Taky jsem viděl připojenou garáž AYKY 4x1,5 z 80A pojistek v HDS /dvojsmyčka - do domu vede druhý kabel/,  elektroměrová deska v garáži s hl.jističem ITV 3x25A

Jinak tyhle připojení AY 2x4 nebo 4x4 nejsou nic zvnáštního...

[Václav Třetí]

AYKY 4x1,5 nějak nepamatuji a myslím si, že ani nikdy nebylo, předpokládám překlep a mělo to být CYKY. Já jsem se vždy setkal s průřezem 1,5mm² pouze u vodičů AN nebo ANG v dehtopapírovýc h trubkách z II. sv. války a krátce po ní. .

Jinak AY nebo AYKY 2x4 nebo 4x4 to býval skoro standard na konci 60. a  začátku 70. let,  ovšem při použití hlavního jističe 15A. Po roce 1976 se přešlo ve výrobě jističů na hodnotu 16A (mezinár normalisace) a hlavně se začaly používat hl. jističe 20A (posílení zásuvek a zásuvkových okruhů na 16A).