Jaké jsou předepsané vzdálenosti mezi silovými a sdělovacími rozvody?

[Jiří Bartoš]

V souvislosti s mým dotazem na téma slaboproud/silnoproud, který již byl dostatečně zodpovězen, bych se ještě rád zeptal, jaké jsou předepsané vzdálenosti mezi silovými a sdělovacím rozvody ve vnitřních rozvodech.

Pro ty, co mají chuť mi odpovědět "co se hrabeš do elektriky, ne abys do toho vůbec šahal, zavolej si odborníka",  sděluji, že když na to přijde, tak zvonek či síťový kabel k počítači si podle mého názoru namontovat mohu.

Řekl bych, že tuto problematiku řeší norma s názvem něco jako Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Pokud si dobře vzpomínám, literatura tvrdí, že do nějaké délky (snad 100 m) by ve vnitřních rozvodech vůbec nevadilo, kdyby to bylo vedeno souběžně. Jaký je váš názor, odborníci i jiní čtenáři této diskuse? A existují na to nějaké montážní zóny jako u "silnoproudu"?

Napadají mě tyto reálně možné druhy sdělovacích kabelů:
1) vedení ke zvonku (to je nějakých 24 V nebo tak nějak, teď to není podstatné)
2) koaxiál od antény
3) telefonní kabely (od účastnického rozvaděče k telefonní zásuvce)
4) síťový kabel spojující počítače (tzv. UTP)

V obdobných případech jsou stanoveny minimální vzdálenosti při souběhu a křížení. Poměrně těsnému křížení (se vzdáleností maximálně v řádu několika centimetrů) se ale asi v tomto případě patrně vyhnout nedá.

[Milan Selezan]

Na čo sa tu pýtate, bolo už viackrát uvedené, stačí si dať na tomto portály to  vyhľadať. Ale k tomu ,  aby ste bol v obraze, ČSN 736005    rieši priestorové usporiadanie inžinierských sieti uložených vo výkope pri súbehu aj pri križovaní (nielen EL aj ostatné). Ďalej ČSN 33 2000-5-52 rieši vnútorné inštalácie silnoprúd a oznamovacie vedenia pozri Článek v rubrice: Teorie elektro 31.5.2004 Vladimír Brom  a pre informačnú techniku to rieši ČSN EN 50174-2, pozri  Článek v rubrice: Slaboproud a legislativa 14.5.2003 Radomír Kaisler.

[Jiří Bartoš]

Díky, budu hledat a snad najdu.

[Jiří Bartoš]

Asi hledám špatně, můžete mně prosím poradit?

V rubrice teorie jsou nejstarší příspěvky z července 2004.

P. S. Měl jsem tedy na mysli hlavně vnitřní rozvody.

[Petr Doležal]

Nehledejte jen v diskusi, ale i z hlavní stránky "v textech" . Tam jsou totiž odkazy i na články. 

[Jiří Bartoš]

Díky, tak jsem to našel. Narychlo nejčitelnější mi přijde článek na adrese http://elektrika.cz/data/clanky/ondvd020130/.

Byla tady řeč ohledně stínění, pak taky maximum 0,5 m při souběhu, nad 0,5 m souběhu vzdálenost aspoň 0,5 m, jinde se píše o vzdálenosti alespoň 3 cm při nutném souběhu do 5 m, nad 5 m pak aspoň 5 cm.

Pro mé účely bych si z toho vzal asi toto: Horní zóna se použije pro silnoproud, se svislými odbočkami z krabic k vypínačům (zhruba na úrovni střední zóny) a zásuvkám (vlastně v úrovni dolní zóny, kromě zásuvek u umyvadla/dřezu). Když tedy využiju pro datové kabely (zvonek, UTP, koaxiál a telefon) dolní zónu (vlastně těsně pod zásuvkami),  tak tím nic nezkazím, že. A kdybych UTP ještě odstínil (tj. namísto UTP použil STP či FTP nebo jak se to jmenuje),  tak by to bylo tuplované.

A protože většina přispěvatelů jsou asi silnoproudaři, tak je asi blbé se ptát, jak je to s ovlivňováním sdělovacích kabelů vzájemně, že? Ale vzhledem k napětí a tím pádem intenzitě elmg. pole u těchto vedení lze patrně vzájemné rušení považovat za nevýznamné, resp. možná neměřitelné či případně pouze teoretické.

[Jiří Schwarz]

Pane Bartoš, čemu říkáte ovlivňování sdělovacích kabelů?
Záleží na použití kabelů. Pokud budete kabel používat pro zvonek, telefon, domácí telefon, otevírání zámku na dálku,... tak tam není co řešit.
Pokud se dostaneme do oblasti vyšších frekvencí, tam je to něco jiného. Začněme datovými přenosy - kabely, které by se na to měly používat mají kroucené páry, pokud je v kabelu více párů, každý má jiné "stoupání". Tím je minimalizován "příjem" rušení z okolí nebo z jiného souběžného vedení. Takže to je především o použití správného kabelu podle využití.
Když se dostaneme ještě na vyšší frekvence - televize, mobil, WiFi - tady je to opět hodně o použití správného kabelu. To, že je kabel stíněný ještě nemusí znamenat že je dobrý. Levné koaxiální kabely, kde stínění tvoří několik drátků a alobalový pásek, který popraská při každém menším ohybu kabely, mohou přijímat nebo vysílat a tím přinést problém.
Dalším problémem je impedanční přizpůsobení a s tím související PSV (někdo má raději zkratku ČSV),  vznik plášťových proudů,... ale to je problematika, která se hodně vzdaluje tomu, co se zpravidla řeší na tomto webu.

[Kamil Novák]

Jen pro doplnění k tématu.
Souběhy a křižování se řeší i u hromosvodů.
Koaxiály od antén, kabelových TV rozvodů a internetových přijímacích antén, které se válejí všemožně přes svody a jímací dráty jsou taky moc prima.

[Jan Hájek]

Jak už jsem několikrát v diskuzích uváděl, stínit, pospojovat, zemnit. Cenu montáže to sice navýší, ale problémy s přepětím jsou menší a o to méně pak stojí přepěťové ochrany.
Elektromagneti cká indukce na datové vodiče, nezpůsobí ani tak moc velkou přímou škodu jako spíše problémy při chybových hlášeních.

[Kamil Novák]

Kampak na zdravotníky se souběhem a křižováním!
Aby se jim šňůry neválely po zemi, tak si z nich vyrábějí takovéto transformátory .
Bílá šňůra na obrázku je od snímacích elektrod EKG (řádově mV) a černá je klasická napájecí H05VVH2-F (230V).
A věřili byste, že se páni lékaři divili, že jim EKG občas maluje abnormální křivky ?
Kupodivu žádný pacient si prý nestěžoval že mu běhají mravenci po hrudníku