Jaké jsou předepsané vzdálenosti mezi silovými a sdělovacími rozvody?
Jiří Bartoš:
Díky, tak jsem to našel. Narychlo nejčitelnější mi přijde článek na adrese http://elektrika.cz/data/clanky/ondvd020130/.
Byla tady řeč ohledně stínění, pak taky maximum 0,5 m při souběhu, nad 0,5 m souběhu vzdálenost aspoň 0,5 m, jinde se píše o vzdálenosti alespoň 3 cm při nutném souběhu do 5 m, nad 5 m pak aspoň 5 cm.
Pro mé účely bych si z toho vzal asi toto: Horní zóna se použije pro silnoproud, se svislými odbočkami z krabic k vypínačům (zhruba na úrovni střední zóny) a zásuvkám (vlastně v úrovni dolní zóny, kromě zásuvek u umyvadla/dřezu). Když tedy využiju pro datové kabely (zvonek, UTP, koaxiál a telefon) dolní zónu (vlastně těsně pod zásuvkami), tak tím nic nezkazím, že. A kdybych UTP ještě odstínil (tj. namísto UTP použil STP či FTP nebo jak se to jmenuje), tak by to bylo tuplované.
A protože většina přispěvatelů jsou asi silnoproudaři, tak je asi blbé se ptát, jak je to s ovlivňováním sdělovacích kabelů vzájemně, že? Ale vzhledem k napětí a tím pádem intenzitě elmg. pole u těchto vedení lze patrně vzájemné rušení považovat za nevýznamné, resp. možná neměřitelné či případně pouze teoretické.
Jiří Schwarz:
Pane Bartoš, čemu říkáte ovlivňování sdělovacích kabelů?
Záleží na použití kabelů. Pokud budete kabel používat pro zvonek, telefon, domácí telefon, otevírání zámku na dálku,... tak tam není co řešit.
Pokud se dostaneme do oblasti vyšších frekvencí, tam je to něco jiného. Začněme datovými přenosy - kabely, které by se na to měly používat mají kroucené páry, pokud je v kabelu více párů, každý má jiné "stoupání". Tím je minimalizován "příjem" rušení z okolí nebo z jiného souběžného vedení. Takže to je především o použití správného kabelu podle využití.
Když se dostaneme ještě na vyšší frekvence - televize, mobil, WiFi - tady je to opět hodně o použití správného kabelu. To, že je kabel stíněný ještě nemusí znamenat že je dobrý. Levné koaxiální kabely, kde stínění tvoří několik drátků a alobalový pásek, který popraská při každém menším ohybu kabely, mohou přijímat nebo vysílat a tím přinést problém.
Dalším problémem je impedanční přizpůsobení a s tím související PSV (někdo má raději zkratku ČSV), vznik plášťových proudů,... ale to je problematika, která se hodně vzdaluje tomu, co se zpravidla řeší na tomto webu.
Kamil Novák:
Jen pro doplnění k tématu.
Souběhy a křižování se řeší i u hromosvodů.
Koaxiály od antén, kabelových TV rozvodů a internetových přijímacích antén, které se válejí všemožně přes svody a jímací dráty jsou taky moc prima.
Jan Hájek:
Jak už jsem několikrát v diskuzích uváděl, stínit, pospojovat, zemnit. Cenu montáže to sice navýší, ale problémy s přepětím jsou menší a o to méně pak stojí přepěťové ochrany.
Elektromagneti cká indukce na datové vodiče, nezpůsobí ani tak moc velkou přímou škodu jako spíše problémy při chybových hlášeních.
Kamil Novák:
Kampak na zdravotníky se souběhem a křižováním! (doh)
Aby se jim šňůry neválely po zemi, tak si z nich vyrábějí takovéto transformátory .
Bílá šňůra na obrázku je od snímacích elektrod EKG (řádově mV) a černá je klasická napájecí H05VVH2-F (230V).
A věřili byste, že se páni lékaři divili, že jim EKG občas maluje abnormální křivky ?
Kupodivu žádný pacient si prý nestěžoval že mu běhají mravenci po hrudníku (surprice)
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana