Musí být všechny přepěťové ochrany včetně T3 od jednoho výrobce?

[František Valerián]

Na tomto webu jsem se někde dočetl, že všechny přepěťové ochrany by měly být od jednoho výrobce, kvůli správné koordinaci. Týká se to i nejjemnějšího stupně T3? Pokud ano, je to v praxi dodržováno?
Pochybuji, že všude, kde jsou zásuvky s přepěťovou ochranou od ABB je předřazená přepěťová ochrana T2 nebo T1+T2 také od ABB. V některých případech to ani dodržet nelze např. prodlužovací kabely, zásuvkové adaptéry, napájecí panely do racku atd. ,   které daný výrobce nenabízí. U rekonstrukcí bytových domů k dodržení stejných výrobců T1 na přívodu do domu a T2 v bytě také nebude docházet, protože společné rozvody a každý byt dělá obvykle někdo jiný.
Co když takový prodlužovací kabel s SPD T3 zapojím do zásuvky, která je např. pouze 1 metr od hlavního rozvaděče rodinného domu s SPD T1+T2? Může v tomto případě dojít při silném atmosférickém přepětí ke spálení varistorů v SPD 3, nebo dokonce požáru kabelu, v důsledku rychlejší reakce než SPD v rozvaděči. Může k podobné situaci dojít i u zařízení s integrovanou přepěťovou ochranou v napájecím zdroji?
Bývají běžných zásuvkových rozvodech např. v rodinných domech, bytech... (ne v průmyslu, kancelářích s mnoha počítači atd.) instalovány každých 10 metrů, nebo jinou vzdálenost, kterou předepisuje výrobce, SPD T3? Nebo je tato ochrana z ekonomických důvodů vynechána a spoléhá se pouze na SPD v rozvaděči?

[Jan Hájek]

Je samozřejmě ideální, pokud jsou v jedné linii použity výrobky jednoho výrobce, a to kvůli zajištění koordinace mezi jednotlivými stupni. Nejdůležitější je to mezi SPD typ 1 a typ 2. Pokud je špatná koordinace mezi SPD typ 2 typ 3, projeví se to rapidním zkrácením životnosti u typ 3. U typ 3 bývá o něco větší problém s koordinací mezi ním a varistory na vstupu koncového spotřebiče. V některých aplikacích se totiž stávalo, že varistory sloužící k vyhlazení výstupního napětí do spotřebiče reagovaly rychleji než varistory ve svodiči typu 3, což vedlo k jejich přetížení a výpadku systému. Toto se řešilo vložením odporu či impedance mezi typ 3 a koncové zařízení, čímž byla zajištěna správná koordinace.

Za dobu, co se pohybuji v oboru, jsem zažil i několik výrobců, kteří neměli prakticky zajištěnou koordinaci mezi jejich SPD typ 1 a typ 2.
Dokonce jsem zažil výrobce, který měl tzv. kombinovaný svodič, sestávající z kombinace jiskřiště a varistoru v jedné patici. Došlo k zničení SPD typ 2 za typ 1, tedy varistoru za jiskřištěm, protože nebyla zajištěna koordinace ani v rámci této jedné patice.

Existuje možnost, že bude zajištěna koordinace i mezi různými výrobci, respektive mezi různými výrobky, ale v případě, kdy se vyskytnou problémy, nese odpovědnost ten, kdo tuto kombinaci vytvořil, a výrobce svodiče si nad tím vším umyje ruce.


eDEHN#29: Parametry svodičů přepětí SPD typu 2 a 3

eDEHN#26: Parametry přepěťových ochran