Jak byste klasifikovali antény a rozhlas umístěný na jímači hromosvodu?
Václav Třetí:
Podle obrázků hromosvod starý kolem 60 let a na něj přibastleno, co se dá.
Na horním obrázku jsou celkem tři antény, mimo již identifikované všesměrové pro FM rozhlas je tam ještě nějaká malá magnetka na auto, u té se nedá příliš poznat na jaké kmitočtové pásmo je určena, nebo mi ještě napadá, že by to mohla být anténka pro GSM bránu (převodník na GSM telefonní linku určenou pro vstup do pobočkové ústředny nebo zabezpečovačka a ovládání pomocí GSM) a na vrcholu je anténa zvaná "Bílá hůl", která se užívá pro pásma kolem 150MHz. K tomu rozhlasové reproduktory a další antény pro TV. Až do toho jednou bouchne, tak budou uvnitř blesky lítat ze všeho. Nechtěl bych tam být za bouřky ani náhodou.
Hromosvod je jednoznačně starý a spadá pod ČSN 341390, ovšem některé ty další věci jsou skoro nové, takže by jejich montáž na střechu měla být provedena podle ČSN -EN 62305, takže to na pozitivní zprávu nevidím.
Wolfgang Marks II:
Pozor pánové, můžete se chytnout do vlastní pasti. V sedmdesátých letech, ale i nyní, se na střechách montují stožáry STA vybavené jímači, pro ochranu antén před bleskem. Tato zařízení jsou homologována. Pokud někdo z nás tento stožár zamění za jímací zařízení, jsme na vině on a anténář, byť to udělal blbě, bude v právu, a my se budeme muset s LPS přizpůsobit. V normě ČSN EN 60728-11 je to v obrázcích napsáno jasně. Ten horní snímek připomíná tuto situaci. Má-li objekt hromosvod ( je nainstalován jako první, pak se antény měly přizpůsobit a anténář by měl komunikovat se správcem budovy. V tomto případě mu nezbývá nic jiného než anténní stožár uzemnit, připojit k jímacímu vedení nebo, pokud není hromosvod, uzemnit ho samostatným uzemňovacím vedením. Norem, kterých se je třeba držet, je dost ČSN EN 62305, ČSN 33-2000-5-54, ČSN EN 50310.
Ale v tomto případě nastupuje ignorance, technické neznalosti, a zejména vítězství ve výběrovém řízení podmíněné nejnižší cenou..
Václav Třetí:
Správná připomínka, ale stožárek na foto mi ani zdaleka nepřipomíná stožár používaný pro STA, navíc uzemnění AB svorkou kusem mědi je také podezřelé.
J Lhava:
To na prvním obrázku může být anténa operátora.
Nějaký čas jsem dělal projekty na základnové stanice, a takto vypadaly jedny varianty antén. Je to plastová trubka, plná tenkých drátků. Od operátorů byla metodika jak navrhovat ochrany před bleskem pro antény (mimochodem k objektům s aktivem se mělo přistupovat jako k objektům bez ochrany před bleskem). Tydlety plastové antény se navrhovaly bez ochrany, protože kdyby do toho praštilo, tak se to za pár korun vymění za novou anténu a jede se vesele dál. Jímač by byl jednak mnohonásobně dražší, jednak by ovlivňoval vyzařovací charakteristik u antény.
Jiří Schwarz:
Citace: Vít Rotrekl 26.06.2017, 23:19
Osobně si nemyslí, že to je jímač, ale nějaký typ antény...
Na té první fotce v původním příspěvku vidím stožárek, na kterém by mohla být nějaká anténa, možná je to nějaká "půlvnná" anténa, která nepoužívá protiváhy
Pod tím to vypadá na "dipól pro VKV pásmo", tahle varianta stočená do kruhu by měla být "skoro všesměrová". A na to někdo nacpal další anténku...
Nic to nemění na tom, že to z hlediska možného zatažení blesku do objektu je úplně špatně.
----
Když se vrátíme do minulosti, platila norma pro antény, která zakazovala montáž antén na hromosvody. Když byla zrušena, dokonce to někde (AR?) bylo prezentováno tak, že "...už bylo povoleno montovat antény na hromosvod..."
V 34 1390 to bylo napsáno zajímavě - na hromosvod se nemají montovat jiná zařízení, je to možné jen tehdy, nenaruší-li se správná funkce a mechanická pevnost hromosvodu...
Ještě bych se vrátil k té "nejvyšší" anténě. TESLA vyrobila spoustu antén, u kterých se dalo hovořit o tom, že jsou určené pro "vrcholovou montáž". Ty byly konstrukčně udělané tak, že zářič byl spojen s "držákem" dostatečně velkým průřezem, aby to přeneslo i bleskový proud.
Ale je spousta antén, kde to tak není. Tam je problém, že se to při zásahu bleskem poškodí, dojde k primárnímu přeskoku, ten ionizuje vzduch v okolí a tu chvíli se mění vodivost vzduchu v okolí a tím i přeskokové vzdálenosti...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana