Musí být patky železné skladovací haly uzemněny všechny?
Soukupp:
Musí být všechny patky železné skladovací haly o rozměrech 20x15 metrů spojeny s uzemňovací páskou FeZn 30x4? Nemohu to v normách nikde najít. Nestačí je spojit po patnácti metrech podle LPS III?
Vít Rotrekl:
když se vrátím do pravěku, tedy do doby platnosti 34 1390, tak tam bylo uvedeno, že ocelové konstrukce se uzemňují po vzdálenosti, jakoby to bylo normálně zděné. Takže buď po 15ti/30ti m, podle tvaru budovy...
Podle 62 305, musíme vyjít z toho jestli ta OK bude zároveň fungovat jako jímací soustava a soustava svodů nebo bude hromosvod izolovaný - Izolovaný bude ve finále levnější, když to bude provedeno správně!!
Jan Hájek:
Faradayova klec a izolovaný hromosvod
Vnější ochrana před bleskem má dvě možná řešení, izolované (oddálené) a neizolované (Faradayovu klec). Nejlépe se v obou řešeních zorientujeme tak, že si jako nejlepší řešení izolovaného hromosvodu představíme muniční sklad, kde jsou kolem něj rozestavěny jímací stožáry se zavěšenými lany a mezi nimy a skladem je vzdálenost alespoň 10 metrů. Cokoliv jiného, méně přísného musíme brát jako kompromis, kde nás musí zajímat zdůvodnění, proč to tak může být. V případě neizolované jímací soustavy je dobré si představit námořní kontejner na zboží, ale z plechu silného 5 mm, kde jsou křídla vrat připojena vodiči ke kostře a v rozích jsou spoje na uzemnění. Opět cokoliv méně přísného musíme brát jako kompromis, kde nás musí zajímat zdůvodnění, proč to tak může být.
Izolovaná jímací soustava je definována v řadě norem ČSN EN 62305. Zde je její definice z ČSN EN 62305-3
3.3
vnější LPS izolovaný od chráněné stavby; vnější LPS oddálený od chráněné stavby (external LPS isolated from the structure to be protected)
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, aby dráha bleskového proudu nebyla v dotyku s chráněnou stavbou
POZNÁMKA U izolovaného (oddáleného) hromosvodu bude zabráněno nebezpečným jiskřením mezi LPS a stavbou.
V principu se jedná o řešení, kdy na objektu umístíme jímací soustavu a systém svodů tak, aby vždy mezi jímací soustavou a nejbližší vodivou strukturou objektu byla taková vzdálenost, tedy elektrická izolace, která zabrání přeskoku bleskového proudu z jímací soustavy a vytvoření vůči svodu jímací soustavy paralelní cesty, kterou poteče bleskový proud. Vzhledem k tomu, že napětí na jímací soustavě je závislé na velikosti bleskového proudu (normativně konstantní hodnota pro každou úroveň hladiny ochrany před bleskem – LPL lightning protection level) a úbytku napětí na vodičích jímací soustavy a zemniči (variabilní hodnota lišící se pro každý případ objektu) je velice důležité, aby jak jímací soustava, tak systém svodů vytvářeli co nejvíce se větvící symetrickou cestu pro bleskový proud na zemnící soustavu a díky tomu byl úbytek napětí, tedy vzdálenost ve vzduchu či pevném materiálu k dosažení potřebné elektrické izolace co nejmenší.
Jak z výše uvedeného vyplývá, čím bude objekt vyšší, rozsáhlejší a čím bude přísnější LPL, tím bude vzdálenost pro dosažení elektrické izolace vyšší ( viz 6.3. z ČSN EN 62305-3).
Jan Hájek:
Neizolovaná jímací soustava (Faradayova klec). Zde je její definice z ČSN EN 62305-3
3.4
vnější LPS neizolovaný od chráněné stavby; vnější LPS neoddálený od chráněné stavby (external LPS not isolated from the structure to be protected)
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, že dráha bleskového proudu může být v dotyku s chráněnou stavbou
V případě neizolované jímací soustavy se naopak snažíme o to, aby bleskový proud tekl co nejvíce a nejsymetričtěj i rozdělen všemi vodivými prvky objektu (armování, sloupy, trubky, vodiče napájení i sdělovací) na zemnící soustavu. Výsledkem je, že při zásahu bleskem, je na všem vodivém shodný potenciál a každou cestou teče velmi malá část bleskového proudu.
Při vytváření Faradayovy klece je důležité mit vodivě propojeno ideálně 100 % vodivých prvků stavby a na všech vodičích mít instalované svodiče přepětí a na jejich vstupech do objektu svodiče bleskových proudů. Faradayova klec je efektivní řešení v případě, že je s jejím vytvářením počítáno již v projektu a při stavbě. Je jasné, že pokud nejsou vytvořeny spoje korektně, je po zalití betonem pozdě.
Dovybudování Faradayovy klece na stávajícím objektu je sice možné, ale natolik pracné a nákladné, že bude mnohdy jednodušší vytvořit raději izolovanou soustavu.
Obě výše uvedené varianty pro dosažení ochrany před bleskem jsou rovnocenné a nelze jednoznačně říci, že by bylo lepší izolované, nebo naopak neizolované provedení. Konkrétní rozhodnutí je nutné vždy opřít nejenom o vyžadovaný stupeň bezpečnosti objektu, ale i konkrétní objekt a porovnání reálných nákladů. V praxi dochází někdy k té chybě, že jsou porovnávány pouze ceny potřebného materiálu, bez připočtení ceny za montáž, dozor a kontrolu a tak není porovnání přesné a na první pohled dražší řešení vyjde ve skutečnosti na polovinu toho levnějšího.
Lukáš Rotrekl:
Citace: Vít Rotrekl 27.04.2017, 08:07
když se vrátím do pravěku, tedy do doby platnosti 34 1390, tak tam bylo uvedeno, že ocelové konstrukce se uzemňují po vzdálenosti, jakoby to bylo normálně zděné. Takže buď po 15ti/30ti m, podle tvaru budovy...
Ale taky je tam něco psáno, že by kovové konstrukce neměly tvořit slepé svody. To jen tak, když už bylo vyřčeno A aby se řeklo i B. (Nemám teď prostor to hledat)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana