Co nám přináší/mohla by přinést, nová ČSN 33 2000-6 ed.2?

[Milan Hudec]

Přinesla důkaz o rostoucím odtržní od reality a nízkých technickoprávn ích kvalitách tvůrců.
S každou další edicí bude hůř a hůř.
Přinést asi nic jiného nemohla.

[Mikulecký]

Udělat vše nutné je ovšem velice neuchopitelná formulace žádoucího stavu.

Jelikož, tudíž, načež..hm...co jste chtěl vlastně říct.
mohu poprosit do češtiny, možno i angličtina a němčina.
Předem děkuji.

[Mikulecký]

Chtělo by to na tomto fóru čerstvou krev.
Velká část jede už na půl plynu nebo že setrvačnosti

[Jan Bocek]

Už neodepisuji

Diskutujete sám se sebou......
Přečetl jsem všechny Vaše příspěvky a také jsem nic nenalezl k tématu
"Co nám přináší/mohla by přinést, nová  ČSN 33 2000-6 ed.2?"

[Milan Hudec]

Jelikož, tudíž, načež..hm...co jste chtěl vlastně říct.
mohu poprosit do češtiny, možno i angličtina a němčina.
Předem .

Udělat vše potřebné v sobě zahrnuje od výměny zásuvky v onom bytě až po výměnu trafostanice.

[Jan Bocek]

V ČSN 34 3800/67 měl RT povinnost podávat návrhy opatření.
V ČSN 33 1500 v roce 1991 vznikla povinnost u závad  uvádět i ustanovení  porušeného předpisu.

V poslední době jsem viděl mnoho RZ, kde jsou závady a není tam uvedený ani článek normy, ani opatření co s tím. Hlavní elektrikář jednoho státního podniku mi to předal, že se se závadami neví rady. A protože jsou tam mnohé technické bláboly, navrhl jsem reklamaci revizních zpráv provádějící firmě.

Co myslíte, je to novodobý trend neuvádět články norem, anebo psát závady takovým způsobem, že nikdo neví co s tím má dělat? 

[pegas100]

A k čemu to je zákazníkovy, když tam má uvedenou normu a článek? Stejně o tom neví nic.
A uvádět co má s tím udělat a jak to odstranit, není moje povinnost, ale dobrovolnost. A pokud elektrikář neví co s tím a jak odstranit závadu, tak to asi nebude elektrikář.

[Jan Franěk]

A k čemu to je zákazníkovy, když tam má uvedenou normu a článek? Stejně o tom neví nic.

Například jako obrana před nepodloženými domněnkami jednotlivých RT. Často nechápu jakou kravinou se někteří RT dokáží ohánět, bez toho aniž by znali platné normy a jak to někdy zbytečně dokáže komplikovat zákazníkům život.  Dále to slouží pozvanému elektrikáři k jasné identifikaci závady a tedy k jejímu správnému odstranění. Tvrzení že ta zásuvka je špatně, nic nikomu neřekne, na rozdíl od citace konkrétního článku, kdy ihned víte o jakou závadu se jedná.  

Co myslíte, je to novodobý trend neuvádět články norem, anebo psát závady takovým způsobem, že nikdo neví co s tím má dělat?  

Částí to bude asi neznalost a částí vědomé porušování předpisů. Každopádně právě se chystám rozporovat jednu revizní zprávu kolegy RT, kdy se podepsal pod několik prasáren na jedné dřevostavbě. K jeho smůle jsem tam byl na náívštěvě a samozřejmě po zhlédnutí hromosvodu, kdy jsem nevěděl jsetli se smát nebo brečet, jsem neodolal  a otevřel i rozvaděč.    

Rád bych to s tebou probral i na spojce. Tvé zkušenostui se mi jistě hodí při jednání s dodavatelem a oním RT. Jestli ti nebude vadit tak trochu "pracovat" i během večera který slouží spíše k zábavě. Jestli ano, zlobit se nebudu a můžeme to probrat později.

[Jan Bocek]

A k čemu to je zákazníkovy, když tam má uvedenou normu a článek? Stejně o tom neví nic.
A uvádět co má s tím udělat a jak to odstranit, není moje povinnost, ale dobrovolnost. A pokud elektrikář neví co s tím a jak odstranit závadu, tak to asi nebude elektrikář.

Po prvé a po dlouhé době s Vámi zásadně nesouhlasím.
Odpovědná osoba za elektrické zařízení má povinnost odstranit závady. V dnešní době obvykle na to již nemá svoji údržbu a časoprostor. Odstranění závad se většinou zadává externě. Pošle se poptávka a my pošleme cenovou nabídku. V praxi to vypadá tak, že dostanete řadu revizních zpráv, kde jsou závady a "nějak" je odstraňte.

Pokud není závada jasně specifikována a často i s návrhem řešení, tak to obvykle může skončit v "koši". Nebo v reklamaci na špatné plnění revizního technika. Uvedu jen některé příklady:

1) Pod stolem je prodloužení s vícenásobnými zásuvkami ve kterých jsou zapojeny zdroje, které hřeji. Co s tím? Ale pokud by RT specifikoval porušení normy a navrhl rozšíření pevného rozvodu podle počtu spotřebičů.... .je to zcela jasné. Jinak je to blábol.

2) Schází dokumentace a doplnit identifikací obvodů. Není jasné která dokumentace a co RT vlastněn chce. V rozvaděčích jsou vylepené jednopólové schémata rozvodu a všechny jističe mají označenou příslušnost. Bylo provedeno před 3 léty a instalace je stará 30 roků. Přitom je to závada vztažená k 6ti  rozvaděčům....

a dalších asi 40 nejasných perel. Revizní technik je osoba se zvláštní odbornou způsobilosti, která je oprávněná a schopna posuzovat stav elektrických zařízení.
O prohlídce, zkoušce a měření vydává jasnou a srozumitelnou zprávu. A pokud se tyká zjištěných závad, musí být jasně specifikovaná, dále s kterou normou nebo zákonem není ve shodě. A slušný revizní technik doporučí i způsob odstranění. Otázka povinnosti je vždy na hraně dobrého a špatného plnění. Stačí posudek soudního znalce a šikovný právník. A organizace vystavující takové revizní zprávy bude mít problémy.....i nstitut revizního technika spočívá právě v úloze pomáhat provozovatelům udržovat bezpečný stav EZ ( navíc za peníze).

[Radim Strycharski]

V ČSN 34 3800/67 měl RT povinnost podávat návrhy opatření.
V ČSN 33 1500 v roce 1991 vznikla povinnost u závad  uvádět i ustanovení  porušeného předpisu.

Nikdy jsem neviděl žádné ustanovení v ČSN 343800. Ale myslím, že do ČSN 331500 se z toho povinnost podávat návrhy opatření nepřenesla, že je tam jen povinnost uvádět článek normy nebo předpisu, z kterým je rozpor. Osobně jsem udělal návrh opatření za deset let asi pětkrát. A to vždycky jen s pocitem, že způsob nápravy není úplně zřejmý a že je tedy záhodno něco navrhnout, protože by stejně časem někdo volal a chtěl by navrhnout řešení a vrátilo by se to jako bumerang. Jinak návrhy opatření zásadně nedávám. Závady jsou obvykle triviální a mám za to, že z jasně popsané závady je jasné, co je špatně a samostatný elektrikář by si s tím měl poradit bez nějakých konzultací.

[Jan Bocek]

Závady jsou obvykle triviální a mám za to, že z jasně popsané závady je jasné, co je špatně a samostatný elektrikář by si s tím měl poradit bez nějakých konzultací.

O to jde především. Téma je o formálním definování závad.
Pokud je zcela jasně popsána závada, tak bych i toleroval povinnost uvádět konkrétní článek normy, nebo zákona.

Jenže závady jsou popsány v obecné rovině a často je uvedeno jen porušení "normy". V lepším případě i uvedený předpis na příklad ČSN 33 2000-4-41 a bez článku. Případně jen generalizování, že došlo k porušení předpisu bez konkretního místa, kde závada vznikla. Taková revize ztrácí zcela smysl a vyžaduje novou kontrolu a návrh opatření.

Revizní zpráva je technická zpráva o stavu zařízení. Nemůže být formálního charakteru.
RT by měl u formulování závad položit si otázku, jak by to on odstranil. Na příklad reviduji v adm. budově rozvaděč a nemám dokumentaci. Není lepší uvést k závadě "scházející" dokumentace, nakreslete jednopólové schéma zapojení RM003 a uložte v rozvaděči, případně jej tam vylepte. Kreslit snad umí každý elektrikář a označit kvalitně jističe také. K řádné údržbě a k revizím to zcela stačí.

Perfektní myšlenka:

Osobně jsem udělal návrh opatření za deset let asi pětkrát. A to vždycky jen s pocitem, že způsob nápravy není úplně zřejmý a že je tedy záhodno něco navrhnout, protože by stejně časem někdo volal a chtěl by navrhnout řešení a vrátilo by se to jako bumerang.

Pokud není závada jasně formulována, pak je lepší toto doplnění. V tom je profesionalita revizního technika jako poradce, jako emeritního elektrotechnik a. ČSN to nepřikazuje, ale Občanský zákoník ano.

[David Hruda]

Úlohou revizniho technika není ve zprávě o revizi doporučovat, jakým způsobem mají být odstraněny závady zjištěné při revizi a už vůbec ne k tomu stanovovat lhůty.
To je zcela v kompetenci provozovatele zařízení, který má širokou škálu možností, počínaje tou, že bude výsledky revize ignorovat a bude zařízení provozovat na své vlastní riziko. Je to jeho zařízení a jeho zodpovědnost a konče tím, že zařízení vyřadí z provozu.
Jiná situace je následná komunikace,  kde k pomoci s řešením je prostor.

[Pavel Horský]

Vždy píši doporučený způsob odstranění závady. Když už mi investor dává balík za mé služby, tak ať se cítí, že je o něj náležitě postaráno. Má pak i jakousi kontrolu nad provedením odstranění závad.

[František Šohajda]

Revizní  technik nemá co navrhovat!!Ani určovat termíny odstranění!!
To není nikde zakotveno, napsáno ,určeno! To je jen mínění některých RT.
Každou práci můžete udělat XY styly, aby  jste to měli dobře podle zákona, normy,vyhlášky!
RT může pouze doporučit jak něco opravit!! článek a číslo normy, zákon a patragraf,to je to co může a musí napsat s čím kolizuje (j v rozporu) něčí instalace!!

[Štefan Beláň]

Od počátku mé revizní praxe (1979) jsem se snažil co nejlépe informovat provozovatele o stavu revidovaného zařízení. Pro jsem dle zkušenějších kolegů převzal definování závad. Závady jsem rozdělil do tří kategorií s doporučením termínu odstranění.

A) Závady bezprostředně ohrožující bezpečnost - termín neprodleně
B) Závady ohrožující bezpečnost - termín - cca do 1 měsíce
C) Závady ostatní (neohrožující bezpečnost) - termín od 3 do 6 měsíců.

Podle nové ČSN 33 2000-6 ed. 2 závady již nejsou závady, ale připomínky a pravidelná revize je revize stávající instalace - viz příloha.

No a jak to vidím já?
Pokud v dnešní době bude někdo chtít vykonávat funkci revizního technika, nebude mu stačit vystudovat pouze technický obor, ale bude muset také vystudovat práva.

[Jan Bocek]

Revizní  technik nemá co navrhovat!!Ani určovat termíny odstranění!!

Navrhovat a doporučovat je rozdíl.
O termínech odstranění zde nediskutujeme.
Diskutujeme o odborném definování, popisu závady na konkrétním místě elektrické instalace.

RT může pouze doporučit jak něco opravit!! článek a číslo normy, zákon a patragraf,to je to co může a musí napsat s čím kolizuje (j v rozporu) něčí instalace!!

Vidím, že si Františku naprosto rozumíme, ještě že jsem si dva krát přečetl Tvůj názor.
Ještě, že jsi napsal to kouzelné slovíčko MUSÍ NAPSAT. A právě o to mi jde, že to není napsáno a vůbec nevím, co "básník" chtěl říci. Na dotaz mi RT sdělil, "vždyť to nikdo stejně nečte, ani závady neodstraňuje". Jak lehce lze zaměnit prostředek s cílem.

[Jan Bocek]

Od počátku mé revizní praxe (1979) jsem se snažil co nejlépe informovat provozovatele o stavu revidovaného zařízení. Pro jsem dle zkušenějších kolegů převzal definování závad. Závady jsem rozdělil do tří kategorií s doporučením termínu odstranění.

A) Závady bezprostředně ohrožující bezpečnost - termín neprodleně
B) Závady ohrožující bezpečnost - termín - cca do 1 měsíce
C) Závady ostatní (neohrožující bezpečnost) - termín od 3 do 6 měsíců.

Tam, kde je závad hodně, tak tuto metodu používám stále, jen bez těch termínů.
Dokonce jsem to několikrát použil jako argument velkého množství závad PON
( protokol o neshodě) v kategorie A+B s výsledkem nevyhovující elektrické instalace.
A brzy došlo k rekonstrukci.. ...
Ta zásada dobře a poctivě informovat provozovatele o stavu EZ zaplacenou službou za revizi EZ snad platí stále, bez ohledu na vývoj ČSN a NV i zákonů. Anebo se stále jen jedná o ten orazítkovaný  "papír"?

[Milan Hudec]

Od počátku mé revizní praxe (1979) jsem se snažil co nejlépe informovat provozovatele o stavu revidovaného zařízení. Pro jsem dle zkušenějších kolegů převzal definování závad. Závady jsem rozdělil do tří kategorií s doporučením termínu odstranění.

A) Závady bezprostředně ohrožující bezpečnost - termín neprodleně
B) Závady ohrožující bezpečnost - termín - cca do 1 měsíce
C) Závady ostatní (neohrožující bezpečnost) - termín od 3 do 6 měsíců.

Podle nové ČSN 33 2000-6 ed. 2 závady již nejsou závady, ale připomínky a pravidelná revize je revize stávající instalace - viz příloha.

No a jak to vidím já?
Pokud v dnešní době bude někdo chtít vykonávat funkci revizního technika, nebude mu stačit vystudovat pouze technický obor, ale bude muset také vystudovat práva.

Jelikož jsou náležitosti zpráv taxativně vyjmenovány ve vyhl.73 ( v následné bude rozpracováno blížeji
),  tak se naštěstí nemusíme cancy v nové normě zas až tak zabývat.
Příklad: použít či nepoužít bezpečnostní součinitel 1,5?
To dle výkladu v normě nedá ani právník