ÚVAHA: Když elektrotechnik opouští svou komfortní zónu ...
Miroslav Minařík:
ÚVAHA: Když elektrotechnik opouští svou komfortní zónu ...
Co z činností, které vykonáváme je pro nás existenčně důležité a co nás baví? U každého jsou to jiné aktivity a jiný poměr. Za slupkou toho co vidíme, se často v nitru skrývá zcela něco jiného, než bychom podle zevnějšku čekali. Proto moc nedejte na první pohledy! Zvláště pak u elektrotechnik ů. Toho potkáte jednou s měřákem, šroubovákem, jindy s lopatou nebo zahloubaného v technických normách. Tento rozptyl náhodný kolemjdoucí nevnímá a profil takového elektrikáře přisuzuje především právě tomu co vidí. A jak to vidíme my, kteří se v této profesi každodenně angažujeme?
Zdroj: zde...
Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
ÚVAHA: Když elektrotechnik opouští svou komfortní zónu ...
Jirka Š. Svejkovský:
To se mi na tom právě líbí. Jeden den jsi zalezlý v kanclu a datluješ zprávy, kreslíš zapojení. Druhý den pobíháš po stavbě, třetí den v rozvodně řešíš výpadek nebo reviduješ instalaci ve čtyřiceti metrech na technologii. Někdy se protáhneš s kangem. Někdo má víc toho kanclu, někdo toho kanga. Ale znám pár kolegů (spíš kolegyň), kteří nikdy neměli šroubovák v ruce. Být salónním projektantem by mě moc nebavilo.
Václav Třetí:
Kdybych měl celé dny sedět pouze u stolu, tak bych se asi zbláznil. Také mám rád pestrost v práci a nebojím se skoro žádné, jen už musím dávat trochu pozor na své zdraví.
Jan Franěk:
Také souhlasím. :)
Nebojím se žádné práce, i když krumpáč nebo "kango" aktivně nevyhledávám. Přesto mi nedělá problém vzít ho do ruky a odvést nějakou práci.
I když tak trochu přemýšlím co je pro mě vlastně ta komfortní zóna. Každá práce mě začíná tak trochu štvát, když ji dělám moc dlouho v kuse. Ať jde o revize, kreslení, zapojování a podobně. Velmi mi vyhovuje právě to střídání, ty změny. Pak se asi cítím komfortně pořád. (drinks) (beach) (funny) (poklona)
Jan Bocek:
Zajímavé zastavení se na cestě a úvaha k 7. otázkám.
1. Aby činnost bavila minimálně 80/20, ale lepší na 20/80. Je to otázka vztahu k sobě, vztahu k okolí, vztahu k té činnosti. Dělejte každou práci s radosti ( nás učili dědové...)
2. Hranice znalosti elektrotechnik a.
Nastínil jsi Mirku rovnici kde na jedné straně je vzdělání a vědomosti
a na druhé straně rovnice je dovednost a "oprávnění".
Dalo by se také říci, že základy elektrotechnik y a její aplikace = realizace v praxi v procesu
3. Hranice hloubky znalosti? Stačí vyjmenovat předměty z průmyslovky a potom přidat vš oblasti. Je to strašně široké pole jen v oblasti silnoproudé techniky. Často jsem uvažoval o tom, kde je hranice mezi silnoproudem a slaboproudem? Před 20-30 léty se začalo prolínat. Vždy jsem viděl lidí, kteří se ponořili do velké hloubky problému, stali se v dané oblasti odborníky. viděl jsem elektrikáře, kteří zestárli již ve 27 letech. A ujel jim vlak. nechtěli se ponořit hlouběji.
4. Jak moc hluboko se ponořit? Co nejhlouběji. Má to vždy 3 fáze. Sběr informací, jejich třídění a realizace. Když o tom málo víš, nelze nic realizovat. Pomořování je celoživotní proces. Výsledkem je bud umíš nebo je čumíš. Je to otázka chtění a buzení....a je to odvislé od čtyřech složek jako se (poklona) . ( tělesně, duševně, duchovně a sociálně). Ve všech oblastech je nutno se cvičit. Počátek moudrosti je ( odpověd je v Přísloví 1,7)
5. Tvoje dovednosti a Tvoje cena? Obojí je umění. Dovednost se dá trénovat, cena je věc morálky. I když někdy obvyklá....
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana