Jak byla zapojena síť 3x120 V?
Jiří Kantner:
Citace: Václav Třetí 04.10.2022, 07:06
Ing. Křižík se inspiroval způsobem elektrifikace v USA a snažil se podobný systém zavést v meziválečné ČSR. Byl příliš uznávanou kapacitou, takže se mu to asi nikdo nepokusil vymluvit. Zdánlivá bezpečnost sítí 120V převážila nad faktem, že nebudou brzy dostačovat pro narůstající spotřebu.
Já bych byl k Ing. Křižíkovi o hodně shovívavější. Dobrý úmysl ohledně bezpečnosti bych hodnotil s ohledem na svou dobu, tedy v době bez proudových chráničů a hlídačů izolačního stavu, v době kdy prakticky neexistovaly spotřebiče s dvojitou izolací. 120V rozvod měl svou logiku, v Americe byla koncepce distribuční sítě odlišná , pro domácnosti se všude používá trafo Hi Leg delta s uzeměným středem jednoho vinutí trafa. Spotřebiče náročnější na odběr mají připojení na 240V. Řešení, co se používalo u nás, mělo slušně řečeno některé systémové nedostaky.
Václav Třetí:
Řešení bylo okopírované z doby po I.WW v USA. Takže nic proti ing. Křižíkovi, jen si musíme (z dnešního pohledu) přiznat, že to byl krok zpět. Systém High Leg Delta je novější, zajímavý způsob, jak zístat tři napětí po čtyřech vodičích (120-208-240V), ale pokud vím, tak není až tak moc rozšířený. Pro bytové odběry se více používají jednofázová trafa s 2 x 120V na výstupu (fázový posuv 180°). A pro průmyslové rozvody zase 3F klasika jako u nás, ovšem na úrovni 277/480V. Ještě se používají také 3 x 120/208, ty bývají použity na menších farmách. Ono tam není energetika jednoduchá už jen proto, že se používají DT pro jednotlivé objekty, čímž se řeší větší úbytky při použití menšího napětí, ale každý větší odběratel si může zvolit napětí a soustavu co potřebuje.
P.S. Kolega Vejražka našel pěkné materiály o elektrifikaci ve Smiřicích na začátku 20. století, rozhodně stojí za pročtení a prohlédnutí. D. í. k. y!
Zdenek Skotnica:
Teď jsem se dostal k zajímavé knize nedávno vydané. Jedná se o počátky elektrizace na průmyslovém Karvinsku. Tady v tématu se řeší dvě rozdílná napětí. Ale vrané době byly i jiné frekvence 26,6 -33,3 -42 a dnešní 50Hz. Škoda že tato kniha skoro nikoho neosloví už jen proto že se věnuje malé části našeho území a průmyslových objektů které už dávno nestojí :'(
Václav Třetí:
Prozraďte nám název knihy a jméno autora.
Soukromé elektrárny ve mlýnech a továrnách používaly různé kmitočty alternátorů a stejnosměrná dynama, což vyplývalo z jejich vlastních potřeb a případní další odběratelé se museli přizpůsobit.
Zdenek Skotnica:
Počátky elektrizace Ostravsko karvinských dolů. Autoři Karolina Grymová, Rudolf Grym.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana