Jan P
Neverifikovaný uživatel @6
Offline
|
|
« kdy: 17.12.2016, 15:22 » |
|
Rodiče si nechali od jedné, poměrně velké, elektrofirmy zhotovit novou přípojku (resp. vyměnit starý kabel) mezi elektroměrem v rozvaděči na ulici a domovním rozvaděčem. Jediná zvlášťnost (aspoň pro mne) je zapojení. Použili kabel s Cu 5x10, který zapojili správně na jednotlivé fáze a modrý se zelenožlutým dali společně na přívodní vodič zeleno/žlutý. V domovním rozvaděči zapojili vše ok na svorky, kam to má být (tj. N a PE odděleně. Na svorku PE je přiveden ještě vodič z uzemnění v základech.
Otázkou je, je takové zapojení správné, resp. bezpečné? Měl jsem za to, že se místo rozdělení musí vždy uzemnit. Samozřejmě z firmy pak dorazil revizní technik, koukal, měřil, cosi mrmlal o tom, že stejně jsme 50 metrů od trafostanice na novém přívodu (v ulici), za 2dny poslali papír, že je to ok a vyúčtování. Pro úplnost uvedu, že rozvod v ulici je 4 vodiči (TNC?), byť opravdu 2 roky nový.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
|
|
|
Jan Bocek
Offline
|
|
« Odpověď #3 kdy: 17.12.2016, 19:26 » |
|
Použili kabel s Cu 5x10, který zapojili správně na jednotlivé fáze a modrý se zelenožlutým dali společně na přívodní vodič zeleno/žlutý. V domovním rozvaděči zapojili vše ok na svorky, kam to má být (tj. N a PE odděleně. Na svorku PE je přiveden ještě vodič z uzemnění v základech.
Otázkou je, je takové zapojení správné, resp. bezpečné? Měl jsem za to, že se místo rozdělení musí vždy uzemnit.
Nikde není uvedeno že musí..... Perfekcionisté by ale natáhli ještě společně s kabelem pásek FeZn mezi domovním rozvaděčem a rozvaděčem měření a ještě zbudovali další nákladné uzemnění v místě přípojky. Pro zicher bych to provedl ještě všechno v nerezi. Vyučtování by bylo poměrně vyšší..... Jinak řečeno, nevidím v tomto řešení problém.
|
|
|
Zaznamenáno
|
specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů revize elektrického zařízení E1B telefon: 777 273 732 email: jan.bocek@safeb.cz
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #4 kdy: 17.12.2016, 19:40 » |
|
Nikde není uvedeno že musí..... Perfekcionisté by ale natáhli ještě společně s kabelem pásek FeZn mezi domovním rozvaděčem a rozvaděčem měření a ještě zbudovali další nákladné uzemnění v místě přípojky. Pro zicher bych to provedl ještě všechno v nerezi. Vyučtování by bylo poměrně vyšší..... Jinak řečeno, nevidím v tomto řešení problém.
Kdepak pro zicher ale pro větší odpor přímého spojení dvou zemních soustav. Skutečný fajnšmekr by délku pásku třeba i uměle zvýšil (tam a zpět a tam) a zároveň by dosáhl větší styčné plochy se zeminou.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
Jan Bocek
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 18.12.2016, 04:32 » |
|
Kdepak pro zicher ale pro větší menší odpor přímého spojení dvou zemních soustav. Skutečný fajnšmekr by délku pásku třeba i uměle zvýšil (tam a zpět a tam) a zároveň by dosáhl větší styčné plochy se zeminou.
Fajnšmekr jak fajnšmekr, ale rozhodující by bylo jakou hodnotu uzemnění bych u toho základového uzemnění naměřil. Pak bych se rozhodoval, co je hodně a co je dost. Pak bych zvažoval, zda ještě něco "cik-cak" doplnit. To zdůvodnění by bylo i na diplomovou práci.... Před mnoha léty jeden "rozvoďák" mi kladl na srdce, že uzemňovací deska vždy, při každé změně přípojky. Aby se lidé nehádali....
|
|
|
Zaznamenáno
|
specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů revize elektrického zařízení E1B telefon: 777 273 732 email: jan.bocek@safeb.cz
|
|
|
|
Jan Bocek
Offline
|
|
« Odpověď #7 kdy: 18.12.2016, 09:30 » |
|
Já si trvám na větším odporu tak jak jsem to uvedl.
Když již byla vykopaná drážka mezi přípojkovou skříni a domovním rozvaděčem, co bránilo propojení obou zemních soustav, případně snížení odporové hodnoty zemního odporu. Když již se rozhodli udělat rozdělení v RE a přejít na TNS kabelem 5x10 Takže ten revizní technik možná mrmlal správně. Hodnoty byly na hraně. Zřejmě ve firmě nemají dobře zpracované pracovní postupy a nemají zavedený OH SAS. Jenže je to na reklamaci?
|
|
|
Zaznamenáno
|
specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů revize elektrického zařízení E1B telefon: 777 273 732 email: jan.bocek@safeb.cz
|
|
|
Jan Franěk
Český elektrikář - živnostník
Offline
váš elektrikář a revizní technik
|
|
« Odpověď #8 kdy: 18.12.2016, 09:52 » |
|
Já si trvám na větším odporu tak jak jsem to uvedl.
To já bych naopak trval na co nejmenším odporu
|
|
|
Zaznamenáno
|
Kamerové a bezpečnostní systémy, od návrhu po realizaci. Systémové a MaR instalace, od návrhu po realizaci. Revize el. a hromosvodů do 1000V Topné kabely k vytápění i ochraně majetku. www.fraja.cz , revize@fraja.cz , tel: 728171585
|
|
|
Miroš Jan
OSVČ - živnostník
Offline
telefon +420 604791991
|
|
« Odpověď #9 kdy: 18.12.2016, 10:15 » |
|
Když již byla vykopaná drážka mezi přípojkovou skříni a domovním rozvaděčem, co bránilo propojení obou zemních soustav, případně snížení odporové hodnoty zemního odporu. Když již se rozhodli udělat rozdělení v RE a přejít na TNS kabelem 5x10 Takže ten revizní technik možná mrmlal správně. Hodnoty byly na hraně. Zřejmě ve firmě nemají dobře zpracované pracovní postupy a nemají zavedený OH SAS. Jenže je to na reklamaci?
No nejlepší je to propojit s uzemněním dodavatele. Tam tam nebude mít zemní odpor XXX Ohmů, ale tak do 8 Ohmů.
|
|
|
Zaznamenáno
|
elektromontér, RT E2/A, strojní zařízení,průmyslové instalace
|
|
|
|
|
Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5
|
|
« Odpověď #12 kdy: 18.12.2016, 11:40 » |
|
To Jirka Š. Svejkovský : "Nemám s tím problém". Zajímalo by mě, zda odpovídáte jako revizák nebo jako zákazník.
Jako revizák, samozřejmě. Jako zákazníkovi by mě to mohlo být celkem jedno, pokud jsem laik a mám důvěru v montážníka a v revizního technika. Bod rozdělení v elektroměrovém rozvaděči se příliš nepoužívá, tuším, že PRE se mu přímo brání. Obvykle se modrý vodič nezapojí a zeleno/žlutý slouží jako PEN. Bod rozdělení je pak v domovním rozvaděči. Rozdělení PEN v ER má jednu nevýhodu. Při revizi nebo jakémkoliv problému musíte "pod plomby". To znamená telefonovat, žádat, vysvětlovat ... Přizemnění bodu rozdělení PEN se na konci provádí maximálně po 100 metrech. Tazatel uvádí, že je 50 metrů od trafačky, to ale neznamená, že není PEN přizemněn někde blíž, třeba u souseda. Netvrdím, že není lepší přizemnit každý bod rozdělení - je to přecejenom citlivé místo. Nevidím v tom nic, co by bylo na zápornou revizi.
|
|
|
Zaznamenáno
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C5
|
|
|
Rozvodak
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 18.12.2016, 12:52 » |
|
Jako revizák, samozřejmě.
Jako zákazníkovi by mě to mohlo být celkem jedno, pokud jsem laik a mám důvěru v montážníka a v revizního technika.
Bod rozdělení v elektroměrovém rozvaděči se příliš nepoužívá, tuším, že PRE se mu přímo brání.
Obvykle se modrý vodič nezapojí a zeleno/žlutý slouží jako PEN. Bod rozdělení je pak v domovním rozvaděči.
Rozdělení PEN v ER má jednu nevýhodu. Při revizi nebo jakémkoliv problému musíte "pod plomby". To znamená telefonovat, žádat, vysvětlovat ...
Přizemnění bodu rozdělení PEN se na konci provádí maximálně po 100 metrech. Tazatel uvádí, že je 50 metrů od trafačky, to ale neznamená, že není PEN přizemněn někde blíž, třeba u souseda. Netvrdím, že není lepší přizemnit každý bod rozdělení - je to přecejenom citlivé místo.
Nevidím v tom nic, co by bylo na zápornou revizi.
Z pripojovavich podminek PRE vypliva, jasny pozadavek na pruchozi PEN vodic elektromerem. Ale je mozno v merene casti RE toto provest.
|
|
|
Zaznamenáno
|
Montér ve službách rozvodných závodů.
|
|
|
|
|
Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5
|
|
« Odpověď #16 kdy: 18.12.2016, 14:12 » |
|
Jednou, cca před dvěma lety jsem se chtěl v oblasti PRE pohybovat, ale když jsem se vydal na PRE a zjistil, co to obnáší za byrokracii, tak jsem okamžitě usoudil, že se v jejich neměřené části, zase tak nutně pohybovat nepotřebuji. Jo, pražští revizáci si tenhle flek hlídají docela dobře. Pro mimopražské prakticky neřešitelný problém.
|
|
|
Zaznamenáno
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C5
|
|
|
|