ARisk#13: Proč nepoužívat zařízení určená na 220V na stávajících 230V?

[Tým Elektrika]

ARisk#13: Proč nepoužívat zařízení určená na 220V na stávajících 230V?
    Jak reaguje zařízení, které je konstrukčně vyrobené do sítě 220V a je zapojeno do sítě 230V? Jaká rizika může vykazovat zařízení při dlouhodobém přetížení? Jakou životnost budou mít či jaké nebezpečí může vzniknout? Sledujte další díl seriálu ARisk s Edmundem Pantůčkem.
    Zdroj: zde...


   

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

ARisk#13: Proč nepoužívat zařízení určená na 220V na stávajících 230V?

   

[Jiří Schwarz]

Já tady vidím největší nebezpečí u zařízení, ve kterých je klasický transformátor.
Pokud byl navržen pro napětí 220V a připojíme ho k dnešnímu rozvodu, kde má být 230V, ale v praxi není žádnou vyjímkou napětí kolem 240V, je to velký problém. U odporové zátěže by to bylo zvětšení napětí o "necelých" 10%,  podobně by se zvedl i proud a tak bychom se blížili zvýšení příkonu o 20%
Ale magnetické vlastnosti u transformátoru jsou přibližně lineární jen v omezeném rozsahu a pokud se dostaneme do nelineární části, proud stoupne podstatně více, než by odpovídalo zvýšenému napětí.
A tady se to nebezpečí týká především 2 provedení transformátorů:
- starší přístroje z materiálů (kostra cívky, izolační "papír", ...),  která nebyly dostatečně nehořlavé
- součást "šmejdů",  kde se maximálně šetří každý gram plechů i mědi (tady jsou typickou ukázkou některé napájecí adaptéry pro anténní zesilovače, při napětí nad 240V se slušně hřejí a za nějaký čas úplně zuhelnatí kostra vinutí...) 

[Vratislav Fugl1]

Ano, a proto děkujme našim předkům, že ve starých výrobcích s trafem, např. stará elektronková radia, je možnost připojit na 240 ev 245 Voltíků   .

[Jan Alin]

Zas tak velký problém bych v tom neviděl. Starší zařízení byla navrhována vždy tak trochu s rezervou, takže to až na výjimky vydrží. Větší strach mám o dnešní, na doraz ošizené, výrobky. Veškerá starší elektronika, kterou vlastním, šlape bez problémů, zato nová zařízení zdechávají cca do pěti až sedmi let, vlastně mám funkční jen nejstarší a nejnovější věci, vše ostatní mezi tím šlo do sběrného dvora.

[Zdenek Skotnica]

Řešíte tady primární stranu spotřebiče,  ale někdy bylo nahraně už provozní napětí kondenzátoru za můstkem sekundaru.  Nemluvě třeb o max.  vstup.  napětí třeba stabilizátorů řád 78...Nebo že se mohou dostat polovodiče kde bylo opět provozní napětí nahraně do saturace 

[Václav Třetí]

Není nic jednoduššího než přebytečné napětí odtransformova t autotransformá torkem, který se jednoduše vytvoří pomocí šikovně zapojeného trafa pro 12V halogenky. Pro místa, kde se napětí trvale blíží k 253V lze použít i trafo s převodem na 24V.

Jinak si dovolím poznamenat, že v dobách, kdy byly staré spotřebiče na 220V nové kolísávala síť na mnoha místech v rozsahu 180 až 250 V a přístroje vydržely. Byly totiž konstruovány trochu jinak než dnes. Podívejte se u výše zmíněných klasických síťových traf na sycení jádra dnes a dříve, na kvalitu plechů, způsob montáže jader ...

[Michal Hynek]

Myslím že video je zavádějící. Podle ČSN 50160 čl. 4.2.2.1 nemá být odchylka napětí více než +-10% Un . Tam se napětí 220V krásně schová. Pokud bude zařízení nebezpečné ( ve videu se hovoří o výbuchu !!) nesplňuje zařízení požadavky Zák. 22/1997 § 2 odst. h .

[Jan Franěk]

Myslím že video je zavádějící. Podle ČSN 50160 čl. 4.2.2.1 nemá být odchylka napětí více než +-10% Un . Tam se napětí 220V krásně schová. Pokud bude zařízení nebezpečné ( ve videu se hovoří o výbuchu !) nesplňuje zařízení požadavky Zák. 22/1997 § 2 odst. h .

Je potřeba si uvědomit, že se zde mluví o starých el. zařízeních, která ještě nespadala pod zákon 22/1997 o který se svým tvrzením opíráte. Navíc dnešní tolerance +-10% Un bývala dříve jiná a když to vezmu obráceně, může být v síti tolerované "nadpětí" až do víše 253V což pochopitelně nemusí zařízení na 220V s nižší tolerancí prospět.
Proto kolega upozorňuje na možná rizika a poznatky ze své dlouholeté a bohaté praxe.

[Václav Třetí]

Jak je vidět, obě témata zabývající se provozem starších 220V spotřebičů na 230V jsou stále živá, tak dodám pro případné zájemce ještě několik drobností k možnému snížení síťového napětí.

Trafo musí být klasické vinuté na jádru z plechů, nikoliv spínaný zdroj! Výkon trafa volíme podle požadovaného příkonu spotřebiče tak, aby nebyl překročen dovolený proud sekundárního vinutí transformátoru, nejlépe s určitou rezervou.  Při samotném zapojování je třeba vyzkoušet správný smysl připojení sekundárního vinutí, aby docházelo ke snížení napětí - v opačném případě by došlo ke zvýšení napětí.

Řešení je samozřejmě z kategorie domácích výrobků a pro domácí použití. Trafo je spolu s dalšími prvky (zásuvka, spínač, popř. pojistka) třeba umístit do krytu, který zajistí ochranu obsluhy a bude nejlépe z izolačního materiálu, případně použitou kovovou skříňku je třeba spojit s vodičem PE.