Je nutné na potrubních mostech vodivě spojit každou přišroubovanou část?

[Vlastimil Laube]

. Rád bych prokonzultoval problém, na který mi každý radí něco jiného a nevím co si mám vybrat. Na stavbu do chemické továrny byly dodány potrubní mosty, které jsou šroubované. Spoje jsou provedeny na barvu a nejsou použity vějířové podložky. Jaký je váš názor na nutnost použití vějířových podložek tak, aby byly spojeny všechny kovové části? Je možné pomocné konstrukce (nejsou náchylné k přivedení potenciálu - např. zavětrovací L-profil na obou stranách přišroubovaný k hlavní OK) nechat připojné přes barvu? Problém je ten, že je to již na stavbě sešroubované a dodatečné doplnění vějířovek je velmi nákladné, proto je snaha je dát pouze tam, kde je to nevyhnutelně nutné.
Nohy sloupů jsou samozřejmě připojeny přes praporce na uzemňovací soustavu.
Mosty jsou mimo prostory s nebezpečím výbuchu a nejsou na nich ani hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti.
(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za názory a případné zkušenosti z obdobných staveb.

[Georgis Fasulis]

Ve Vašem případě bych se řídil pouze ochranou proti blesku - ČSN 341390 (Jde to ještě sakra? Asi jo, když už je potrubí na stavbě ) a ta říká, že potrubí s nehořlavými kapalinami a nehořlavými plyny se musí proti blesku chránit u vstupů do objektu a pak co max. 500 m, jde -li o vodivě propojené potrubí. Potíž je, že vy je nemáte vodivě propojené.
Můj názor je proto následující:  Potrubí vodivě pospojovat navzájem v trase a pak co max. 500m uzemnit. Jiné řešení vám asi nezbyde.

[Milan Selezan]

Jednu stranu L profilu alebo niektorej z priebežných konštrukcii by ste mali vodivo prepojiť a tu potom napojiť na uzemnenie, ktoré spomínate. Prepojenie urobiť pri spojoch svorkami SP1 a lanom alebo drôtom FeZn. No neviem či nie je lacnejšie predsa doplniť tie vejarovíte podložky na tej jednej strane. Rozhodnúť sa bude potrebné podľa rozteči celých kusov konštrukcie, ktorá by sa pospájala.

[Jaroslav Hasala]

Možná nejjednodušším řešením tohoto problému by bylo udělat nové vedení souběžné s konstrukcí. Nejlepší poměr cena/výkon bude mít kulatina FeZn 8 mm. Toto vedení by se připevnilo ke konstrukci pomocí nějakých svorek, podle možností. Tím by bylo kromě jiné i vyřešeno pospojení jednotlivých částí konstrukce. 

[Michal Slabý]

s panem Hasalou jen souhlas. Měla by to mít montážní firma v technických podmínkách.

[Josef Nosek]

Nahlédl jsem do nové normy na hromosvody ČSN EN 62305-3 čl.5.5, kde se v poznámce píše: Tenká vrstva ochranné barvy nebo 1mm asfaltu nebo 0,5mm PVC se nepovažuje za izolaci. Domnívám se že spojení šroubové s pérovými podložkami má lepší styčnou plochu než s vějířovitými.