Kdo je povinen dodat dokumentaci ke stroji?

[milhaushk]

Kdo je povinen dodat dokumentaci ke stroji?
Je povinen elektrikář (firma) co dělala úpravu na stroji nebo musím zajistit jako majitel?
Popřípadě která norma to uvádí.

[Soukupp]

Dokumentaci je povinen dodat výrobce stroje.

[Jirka Š. Svejkovský]

Tady se provádí úprava stroje.
Elektrikář by měl úpravu zaznamenat do stávající dokumentace (klidně od ruky).

Pokud žádná dokumentace neexistovala ani před úpravou, je to nejspíš povinnost provozovatele.

Žádný předpis co by to řešil neznám. Je to na dohodě.

[Jiří Buben]

Není úprava jako úprav.

Pokud úprava mohla mít za následek podstatnou změnu funkce stroje a nedej bože i bezpečnosti a bezpečnostních obvodů, pak by měla být dodána dokumentace stroje včetně nového prohlášení o shodě. To je pak na tom kdo úpravu provedl.

[Jiří Novotný- Stryker]

Není úprava jako úprav.

Pokud úprava mohla mít za následek podstatnou změnu funkce stroje a nedej bože i bezpečnosti a bezpečnostních obvodů, pak by měla být dodána dokumentace stroje včetně nového prohlášení o shodě. To je pak na tom kdo úpravu provedl.

A kde je ta hranice? 
Co je pro jednoho "podstatná změna",  je pro druhého brnkačka, už slyším ty chytrolíny.

[Jiří Schwarz]

A kde je ta hranice? 
Co je pro jednoho "podstatná změna",  je pro druhého brnkačka, už slyším ty chytrolíny.

Když může být v normě pro nářadí a spotřebiče definována oprava spotřebiče, je škoda, že není nějak určena nebo naznačena hranice opravy pro stroje nebo pro pevné rozvody.

Pokud tazatel použil výraz úprava,  pak už ten, kdo úpravu navrhnul a provedl, se stává tak trochu výrobcem... Já jako uživatel nemusím mít potřebné znalosti abych dělal opravy nebo změny v dokumentaci, případně i měnil něco v návodu k obsluze.

[Jan Franěk]

A není v tomto případě úplně jedno co je a co není podstatná změna? Dotaz se týká pouze dokumentace ke stroji.

Ale osobně považuji tento dotaz za nesmyslný, protože si nedovedu představit, že bych na svůj stroj pustil někoho, kdo provede úpravy bez dokumentace, nebo tuto následně nevypracuje.
Myslím že to je dostatečná odpověď.  

Až potom se můžeme bavit o tom,  o jaké úpravy jde, nebo jestli se nějak nezmění bezpečnost stroje  a pod.

[Jiří Buben]

A kde je ta hranice? 
Co je pro jednoho "podstatná změna",  je pro druhého brnkačka, už slyším ty chytrolíny.

Ta hranice u strojních zařízení je hodně tenká. Někdy můžete na stroji přidat místní osvětlení a celkem se nic nezmění. V jiném případě může jít o úpravu v tom smyslu, že například chcete zamezit spuštění podávky do stroje pokud hlavní pohon stroje není přepnut do trojúhelníku při rozběhu Y/D. Pak jde o vřazení blokovacího kontaktu do obvodu jiného stykače jiného pohonu a shodneme se na tom, že to není úprava která by něco zásadního měnila. Pak by měl ten kdo úpravu provedl dodat upravenou dokumentaci.

Ale jakmile začnete upravovat obvody tak, že změníte podstatně funkčnost stroje, nebo nedej bože se začnete vrtat v bezpečnostních obvodech, pak se už jedná o podstatnou změnu, se všemi důsledky.

Myslím, že zrovna bezpečnostní obvody a vyhodnocení rizik není brnkačka ani pro ostříleného konstruktéra strojů Jde totiž o dosti specifickou činnost, vyžadující hodně znalostí.

Takže u nového stroje dodává kompletní dokumentaci výrobce.
U stroje upravovaného v každém případě ten kdo jej upravuje akorát záleží zda jen dokumentaci upraví, nebo musí vyhotovit novou včetně všech legislativních náležitostí při zásadní úpravě.
Pokud dokumentace byla ztracena, pak je to záležitost provozovatele.

[Martin Kurka]

Směrnice o strojních zařízeních 2006/42/ES, převzatá jako naše Nařízení Vlády hovoří zcela jasně - výrobce stroje (článek 1.7.4 a následující)

1.7.4 Návod k používání
Ke každému strojnímu zařízení musí být přiložen návod k používání v úředním jazyku
nebo jazycích Společenství členského státu, ve kterém je strojní zařízení uváděno na trh nebo do provozu.
Návod k používání přiložený ke strojnímu zařízení musí být buď„původním návodem
k používání“ nebo „překladem původního návodu k používání“,  přičemž k překladu
musí být přiložen původní návod.
Ve výjimečných případech může být návod k údržbě určený pro odborný personál využívaný výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem vyhotoven pouze v jednom z jazyků Společenství, kterému tento personál rozumí.
....
Článek 5
Uvádění na trh a uvádění do provozu

1.Před uvedením strojního zařízení na trh nebo do provozu výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce:
a) zajistí, aby splňovalo příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost
uvedené v příloze I;
b) zajistí, aby byla k dispozici technická dokumentace podle přílohy VII oddílu A;
c) poskytne zejména potřebné informace, např. návod k používání;
d) provede příslušné postupy k posouzení shody v souladu s článkem 12;
e) vypracuje ES prohlášení o shoděpodle přílohy II části 1 oddílu A a zajistí, aby toto
prohlášení bylo přiloženo ke strojnímu zařízení;
f) připojí označení CE podle článku 16.
. . .

U tom kdo je výrobcem stroje hovoří článek 2

Článek 2
i)„výrobcem“(se rozumí) fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje nebo vyrábí
strojní zařízení nebo neúplné strojní zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice,
a odpovídá za shodu tohoto strojního zařízení nebo neúplného strojního zařízení
s touto směrnicí, za účelem jeho uvedení na trh, a to pod vlastním jménem nebo
značkou, nebo pro vlastní použití. Neexistuje-litakto vymezený výrobce, považuje se
za výrobce každá fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh nebo do provozu
strojní zařízení nebo neúplné strojní zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice;

§ 80 Osoba vyrábějící strojní zařízení pro vlastní použití
Osoba, která vyrábí strojní zařízení pro vlastní použití, se považuje za výrobce a musí
splnit všechny povinnosti stanovené v článku 5. V tomto případěnení strojní zařízení
uvedeno na trh, jelikož není výrobcem zpřístupněno jiné osobě, nýbrž je používáno
samotným výrobcem. Toto strojní zařízení však musí být před uvedením do provozu
v souladu se směrnicí o strojních zařízeních – viz § 86: poznámky k čl. 2písm. k).
Totéž platí pro uživatele, který sestavuje soubor strojních zařízení pro vlastní použití
– viz § 79.

[Martin Kurka]

Pokračování:

O změnách na stroji je třeba rozhodnout, zda nastaly před, nebo po uvedení strojního zařízení do provozu a zda jsou podstatné či nepodstatné.


§ 82 Strojní zařízení pozměněné před prvním uvedením do provozu
V některých případech je strojní zařízení prodáno dovozci nebo distributorovi, který je
poté na žádost zákazníka před prvním uvedením do provozu změní. Pokud výrobce
tyto změny předpokládá nebo schválí a vztahuje-li se na něposouzení rizika, které
provedl výrobce, technická dokumentace a ES prohlášení o shodě, původní označení
CE připojené výrobcem je i  nadále platné. Jestliže se na druhou stranu jedná
o podstatnou změnu (např. změnu funkce nebo výkonu stroje),  kterou výrobce
nepředpokládá nebo neschválil, původní označení CE připojené výrobcem se stává
neplatným a musí být obnoveno – viz § 72: poznámky k čl. 2 písm. h). Osoba, která
provede tyto změny, se pak považuje za výrobce a musí splnit všechny povinnosti
stanovené v čl. 5 odst. 1.
.....

Směrnice o strojních zařízeních se obecně nevztahuje na uvedení na trh použitého strojního zařízení nebo strojního zařízení z druhé ruky. V některých členských státech podléhá uvedení použitého strojního zařízení nebo strojního zařízení z druhé ruky zvláštním vnitrostátním předpisům. Uvedení do provozu a používání strojního zařízení z druhé ruky pro profesionální použití jinak podléhá vnitrostátním předpisům o používání pracovního zařízení, které provádějí ustanovení směrnice 2009/104/ES – viz § 140: poznámky k článku 15. Z tohoto obecného pravidla existuje jedna výjimka. Směrnice o strojních zařízeních se vztahuje na použité strojní zařízení nebo na strojní zařízení z druhé ruky, které bylo poprvé zpřístupněno za účelem jeho distribuce nebo používání mimo EU, je-li následně poprvé uvedeno na trh nebo do provozu v EU. Osoba, která odpovídá za první uvedení takovéhoto použitého strojního zařízení na trh nebo do provozu v EU, ať je to výrobce strojního zařízení, dovozce, distributor nebo samotný uživatel, musí splnit všechny povinnosti stanovené v článku 5 směrnice.
Směrnice o strojních zařízeních se vztahuje rovněž na strojní zařízení založená na použitém strojním zařízení, které bylo přeměněno nebo přestavěno tak podstatně, že je lze považovat za nové strojní zařízení. Vzniká otázka, kdy se přeměna strojního zařízení považuje za konstrukci nového strojního zařízení, na něž se vztahuje směrnice o strojních zařízeních. K zodpovězení této otázky v každém konkrétním případěnení možné uvést přesná kritéria. V případěpochybn ostí se proto doporučuje, aby osoba, která uvádí takovéto přestavěné strojní zařízení na trh nebo do provozu, konzultovala příslušné vnitrostátní orgány.