Jak jistit autotransformátor na sekundární straně?

[Soukupp]

Jak se má jistit stroj, který je napájen z autotransformá toru 3x230V?
Autotransformá tor je jištěn na liště Canalis jističem.
Sekundár autotransformá toru, ze kterého je napojen stroj již nemá žádné jištění.
Je třeba proudový chránič nebo jistič ještě na stroji?
Stroj je pospojen vodičem CYA 6.
Nikde jsem nenašel normu o autotransformá torech.
Oddělovací trafo je něco jiného.

[Jiří Schwarz]

Jde vám o jištění jako součást ochrany automatickým odpojením při izolační poruše, nebo i o jištění z hlediska ochrany transformátoru před přetížením?

Ten autotransformá tor se využívá v jakém rozsahu výstupních napětí? Trvalá úprava napětí, nebo se napětí nějak mění podle provozních podmínek?

[Soukupp]

Jedná se o jištění jak ochrana transformátoru, tak ochrana před ndn. Na autotransformá tor jsou vyvedeny 3 zásuvky a na ně jsou napojeny dva stroje. Jedna zásuvka je bez využití. Napětí se nemění. Kdyby se měnilo tak je v jištění nějaký rozdíl? Ještě jsem se s tím nesetkal.

[Jiří Schwarz]

... Napětí se nemění. Kdyby se měnilo tak je v jištění nějaký rozdíl? Ještě jsem se s tím nesetkal.

Pokud budu posuzovat ochranu před NDN automatickým odpojením od zdroje s využitím nadproudového prvku, tak mám nějakou vnitřní impedanci zdroje (impedance vypínací smyčky) a podle napětí mě "pan Ohm" říká, jaký mě tam poteče proud. Jestliže snižuji napětí, poteče mi tam menší proud, nehledě na to, že u autotransformá toru se mi asi bude měnit i tam impedance. Takže nějaké požadavky na jištění budu mít pokud budu snižovat napětí z 240 na 220V, jiné při snižování na 110V...

Tam bych hodně sázel na pospojování s minimální impedancí, aby se dalo tvrdit, že ani při maximálním poruchovém při proudu, který se dá předpokládat na přívodu autotransformá toru, mě nevznikne na neživých částech nebezpečné napětí (napětí nad 50V, případně si to můžete přehodnotit a počítat s menší hladinou napětí v nebezpečném nebo zvlášť nebezpečném prostředí)

[Jiří Buben]

Píšete že z autotransformá toru jsou napájeny zásuvky, ze kterých jsou připojeny stroje. O jak velké zásuvky se jedná? Myslím proudově. Potom by možná stálo za to uvážit použít pro zvýšení ochrany pře úrazem elektrickým proudem proudový chránič, a to právě v případě nižších proudů a zvýšené impedance o impedanci trafa. Spoléhat se na doplňující pospojování také jde.

Co se ochrany před přetížením týče, tak tam je třeba vycházet z údajů autotransformá toru.

[Soukupp]

Stroje jsou napájeny zásuvkami 16A/400V. U některých strojů, které přišly z Francie je proudový chránič 300mA. To také není dobré když na liště Canalis je chránič 30mA, takže při zkoušce chrániče vypadne nejdříve chránič na liště. Pospojení je provedeno, takže by se mohl dát ještě proudový chránič. Prostředí je normální.

[Václav Třetí]

Málo informací, pořád jste nám neřekl, jaká jsou napětí na P a S autotrafa, jaké výkony nebo proudy mají stroje a transformátor

[Soukupp]

Psal jsem, že na sekundární straně je to 3x220V a na přívod je 3x400V jištěné jističem 63A. Štítek je bohužel odřený a není na něm nic vidět kromě toho, že to je Legrand.

[Petr M]

Z 400V/63A by se při 100% účinosti převodu na 230V dalo tahat cca 110A, ale je otázka, jak dlouho a o kolik to spadne (vnitřní odpor je zásadní)  Taky tam ten jistič může být špatně dimenzovaný...

Píšete, že zásuvky jsou na 16A. Zásuvka 16A se smí jistit maximálně na 16A.  Charakteristik a dle zátěže.

Metodou žaves bych navrhl 3x 16A jistič, pro každou zásuvku jeden. To je na sekundáru 48A v součtu při zatížení zásuvek 100%,  takže před ty jističe podle zatěžování a soudobosti počítat tak 50 - 63A. Pokud to stroje udrží, extra bych to neřešil, jinak je potřeba se zavrtat víc do hloubky (přetěžování zásuvek, kontrola dimenozvání kabeláže,...).

Je ale potřeba změřit impedanci smyčky za trafem a ověřit to výpočtem.

[Rozmahel Vladimír]

Nebude to s těmi proudy trochu jinak?

[Martin Kurka]

Impedance zkratové smyčky a zkratová odolnost jištění autotransformá toru je prakticky shodná, jako je impedance na vstupu autotransformá toru - na primáru.
Při zkratu na výstupu (sekundáru) autotransformá toru dojde k jeho přesycení, magnetický obvod jakoby přestane existovat a zkratový proud je omezen pouze reaktancí části vinutí podle výše uvedeného obrázku mezi vstupní svorkou pro U₁ a výstupní svorkou pro U₂. Při zkratu je I₁ = I₂,  rozdílový proud prakticky neexistuje, nic se netransformuje . Primár se sekundárem je při zkratu prakticky natvrdo propojen kusem měděného drátu.

Reaktance tohoto úseku vinutí Z_v  je prakticky činný odpor kousku vinutí.
Zkratový proud autotransformá toru se musí tedy počítat ne ze sekundárního napětí, ale z plného napětí primárního.

I_k = U₁ / (Z₁ + Z_v)  kde Z₁ je impedance napájecí sítě a Z_v je činný odpor vinutí autotransformá toru.

Autotransformá tor oproti transformátoru prakticky neomezuje zkratový proud primáru a při zkratu je na jeho výstupu netransformova né primární napětí.

To, že není ve Vašem případě použit výstupní jistič, je z důvodu zkratového proudu velký bezpečnostní hazard, zejména pokud nemá onen jistič dostatečnou zkratovou odolnost.

To už tak bývá pravidlem ve firmách, které mají laciné mexické a japonské vysloužilé stroje skoro na paletách, aby šly rychle  převézt za levnější pracovní silou někam dále na východ. Většina těch strojů je nejen na 110V, ale je i na 60Hz a mnohdy jsou na 60Hz i ony autotransformá tory.

[Martin Kurka]

Výše napsanou odpovědí jsem si postavil prakticky 5x praktický pomníček . No, už ji nezedituji, vypršel čas.

[Rozmahel Vladimír]

Pouze dodám, že při zkratu na sekundáru je plné primární napětí na zbývající části primární cívky, která je celá navržena na výši primárního napětí. Při nejištěném zkratu může tato část vinutí shořet, protože výrazně menší odpor primáru je připojen na plné vstupní napětí.
Edit: pouze pro jasnost