Jakou instalovat podložku na dřevo pro zásuvky a vypínače?
Jiří Buben:
Jak již bylo řečeno, k podložení použít CEMVIN o příslušné tloušťce dle toho jaké zařízení se bude podkládat.
Jinak místo plastových zásuvek a spínačů lze použít například i tyto:
http://www117.abb.com/catalog.asp?thema=9915&category=4015
Cena je vyšší, ale jsou z kovu, to znamená, mechanicky velice odolné, jsou vhodné pro přímou montáž na hořlavé podklady třídy reakce na oheň B, C, D. Takže jdou přímo instalovat na trámy pergoly, pokud tyto trámy budou splňovat požadavky na konstrukční dřevo, které je zařazeno do třídy reakce na oheň D.
Navíc to bude instalace v objektu, který je vybudován ze stavebních materiálů hořlavých, takže instalaci je třeba předřadit proudový chránič s rozdílovým proudem 300 mA. Zásuvky musí být chráněny chráničem s rozdílovým proudem 30 mA. To znamená, že pokud by došlo k nějaké poruše na izolaci vodičů ve vypínači, nebo v zásuvce, pak i v případě, že tato porucha nastane na vodičích pracovních, je zde vysoká pravděpodobnos t, že teplo tím vzniklé nestačí ohřát kovový obal přístrojů na teplotu při níž již mohou být iniciovány chemické procesy, které předcházejí hoření. Tedy akumulace tepla (nad100°C), dále rozklad dřeva nastává při působení teplot 130 – 150 °C, intenzívní rozklad s uvolňováním velkého množství plynů pozorujeme při teplotách 180 – 195 °C. Začátek exotermického rozkladu nastává při 270 – 280 °C.
Domjívám se, že než by se kovová zásuvka, nebo spínač rozehřál tak, aby působyla na dřevo teplotou například 150°C, již by byla narušená izolace i mezi pracovními vodiči a ochranným vodičem, což by vedlo k vybavení chrániče.
Zdenek Hejčl:
Tedy akumulace tepla (nad100°C), dále rozklad dřeva nastává při působení teplot 130 – 150 °C, intenzívní rozklad s uvolňováním velkého množství plynů pozorujeme při teplotách 180 – 195 °C. Začátek exotermického rozkladu nastává při 270 – 280 °C.
Jiří a nenastala by podobná situace se zahořením i v provedení z plastu?
Jiří Buben:
To asi ano, ale spíše jsem chtěl poukázat na fakt, že přístroj vyrobený z hliníkové slitiny či obdobného materiálu bude mít větší schopnost rozptylu tepla do okolního vzduchu, než plast, který je horší vodič tepla. No a tudíž je dle mého soudu volba kovového přístroje lepší nejen z pohledu mechanických vlastností.
Je to spíš taková má úvaha. Ale plast může začít hořet a deformuje se již při nějakých 200°C. Kov vydrží a přenos tepla na dřevo je tedy omezen. Nedovedu si představit situaci, kdy by kovový kryt přístroje měl teplotu 200°C i kdyby uvnitř hořela izolace vodičů. Ale to je jen má domněnka.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana