Jak často si beznapěťový stav zařízení ověřujete vy?
Autorský článek:
Smrtelný úraz při práci kvalifikovanýc h pracovníků na nn
O smrtelném zasažení elektrickým proudem při demontáži kabelu pod napětím je další díl textu Miloslava Kočího o smrtelných úrazech. K nehodě došlo nešťastnou náhodou při opravě poruchy kabelu mezi pojistkovými rozpojovacími skříněmi v distribuční síti nn. Postižený si spletl poškozený kabel s jiným kabelem, který byl pod napětím. Elektrický proud jím procházel kolem 10 minut. Jaká ustanovení byla při této nehodě porušena? A jak mohlo být nehodě zabráněno?
Zdroj: zde...
Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
Jak často si beznapěťový stav zařízení ověřujete vy?
Jiří_Hrubý:
Ověřuji většinou jednou, než pověsím zkraty.
V některých případech preferuji PPN před vypnutím, člověk je ostražitější, nikdo ho nehoní a při dodržení alespoň základů je to bezpečnější než práce v blízkosti.
Jirka Š. Svejkovský:
První jde vždy zkoušečka, pak ruce.
Při práci pod napětím nesundávám brýle, používám pouze izolační nářadí a hlídám si, kdo za mnou stojí. Dobré je zavřít dveře, taková rána, když je přibouchne průvan je docela nepříjemná, zvlášť, když se snažím nacpat vodič pod napětím do svorky.
Ani zkratovací souprava nemusí člověka zachránit. Slyšel jsem o smrtelným úrazu, kdy po skončení práce na vn lince pracovník sundaval zkratovací soupravu. Kvůli poruše na pakeťáku zůstalo napětí na měřících trafech (bližší informace nemám) a po sundání zkratovačky obdržel 100V. To stačilo na pád a zástavu srdce.
Jiří_Hrubý:
Zajímavé, ale pokud to koupil od zkratů, něco muselo být špatně, protože do poslední chvíle je přeci linka uzemněná a každý odzkratovaný vodič se považuje za živý.
Pamatuju ještě v učení, kdy zkratovaná linka tloukla. "Dědek" soustružník chtěl poránu melouchařit a když zjistil, že "nejde proud", tak nahodil generátor po Wehrmachtu a hurá :D
Jan Bocek:
K nehodě došlo nešťastnou náhodou při opravě poruchy kabelu mezi pojistkovými rozpojovacími skříněmi v distribuční síti nn. Postižený si spletl poškozený kabel s jiným kabelem, který byl pod napětím.
Myslím, že to nejsou "nešťastné náhody". Ale zásadní porušení základních pravidel. Práce v distribuční síti, kde jsou okruhové vedení, má svá pravidla. Z celého příkladu je mnoho poučení. na příklad distributor objednává opravu u dodavatele a ten zase u subdodavatele, který si vezme brigádníky. Přitom ten pracovník měl §8 dle 50/78 Sb. Je otázkou, zdá měl praxi a zkušenosti v oblasti distribuční sítě.
Také mne překvapuje, že při odpojování nebyl kabel pod zatížením a že vůbec se podařilo kabel pod napětím dostat ven ze skříně.....
Určitě bych bez ověření beznapěťového stavu nebral do rukou hned klíč 17/19. A dále by mne zajímalo, jak je kabel zajištěný "na druhé straně". Myslím ale, že bych při odpojování dal zkratovačku, anebo jak to dělali staří borci, aspoň spojil holými vodiči cca 4-6 mm2 do zkratu i při odpojování a odpojené bych měl také ve zkratu.
Jak píše Jirka Švejkovský:
První jde vždy zkoušečka, pak ruce.
Vždyť to se učí již v učňáku a v praxi se to tluče stále do hlavy. Před léty jsem dělal v poruchové četě na válcovně. Bylo nás na směně 30 elektrikářů. Při nástupu vždy mistr kontroloval vercajk a zkoušečky. To ještě nebyly Vadasky, ale žárovkové zkoušečky, prostě lampy dvě v serii na 260 V. Měli jsme většinou síť IT 500 V.Kontroloval hlavně hroty. A všichni jsme museli ověřovat v dílně, že lampy jsou opravdu funkční. Psal se rok 1957. V roce 1962 jsme již fasovali Vadasky...dnes dobrá zkoušečka je základem a alfou omegou práce na EZ.
A ještě nás učili po změření "brnkací" zkouškou. To je jen takové "šmrcnutí" po živé části. A až to "pan mistr" udělal a dotknul se živé části, tak jsme mohli pracovat.
Ale vážně, kdo věří vypnutému stavu bez ověření beznapětového stavu zkoušečkou, tak by měl vrátit vyuční list.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana