|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #38 kdy: 20.12.2013, 18:00 » |
|
...Pokud bude ovšem ok navlečeno na šroubu více, dojde sice při prvním průtoku proudu (zahřátí) k lepší vodivosti dané velikým tlakem roztahujících se ok, ale dojde k překročení meze pevnosti materiálů ok, a při následném zatěžování již nebude kontakt tak dokonalý.
Jistě, lze si představit situaci, kdy do této soustavy vtéká proud jedním krajním okem, a odtéká krajním okem na opačném konci, díky čemuž se celá soustava ohřívá protékajícím proudem. A protože ne-krajní oka jsou hůře chlazena, bude pnutí ve šroubu v takovém případě větší (přesto nemyslím, že by bylo až tak drastické). Ale jak už zmínil kolega Kurka, pro speciální případy je nejlepší použít stejný materiál ok i šroubu, pak se teplotní pnutí eliminuje
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #40 kdy: 20.12.2013, 19:32 » |
|
... Ale jak už zmínil kolega Kurka, pro speciální případy je nejlepší použít stejný materiál ok i šroubu, pak se teplotní pnutí eliminuje Milan jistě zažil "drážní hodiny" s kyvadlem, to bylo z jistého materiálu s malou tepelnou roztažností a závaží tam bylo umístěno na trubičce z materiálu s větší tepelnou roztažností, takže se změna délky kyvadla při změně teploty eliminovala. Tady by to asi nešlo aplikovat
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #41 kdy: 21.12.2013, 19:56 » |
|
Problematika mne celkem zaujala, tak jsem zkusil počítat roztažnost a vzniklé síly u různých kombinací materiálů, vždy však skončím na rozkladu sil v závitu matice, kdy mě vychází coby ideální tvar zåvitu obdélník nikoli trojúhelník metrického závitu, který matici roztahuje do stran, starší kolegové mě jistě opraví, ale já začínal v době kdy na osmičku matku byl klíč 14, u starých konstrukcí dokonce 15, dnes jsme na12, i to může mít na kvalitu spoje vliv.
|
|
|
|
|
Václav Třetí
Offline
|
|
« Odpověď #43 kdy: 22.12.2013, 08:46 » |
|
Šroub M8 pamatuji s hlavou na klíč č.14 z dob před r. 1970, pak se tyto šrouby začaly dělat na klíč č. 13 a dělají se tak dodnes. To jsou rozměry dle norem, něco jiného může být ve strojích nebo v automobilovém průmyslu. Na japonských autech se dost často používají šrouby M8 s hlavou na klíč č. 12, jestli je používají i jinde nevím, nepátral jsem. Na autech se občas vidí i různé jiné atypy, které jsou použity např. z prostorových důvodů.
Klíč č. 15 býval použit u hlav šroubů na málo používaný závit M9, dnes se vidí i č. 14.
P.S. To co jsem psal o šroubech platí samozřejmě i pro matice, automobilový průmysl ale občas používá i vychytávku, kdy má šroub jinou velikost hlavy (samozřejmě míněno šestihrannou) než je velikost matice na daném šroubu namontovaná. Např. Škoda Felicia má spodní šroub alternátoru M10 s hlavou na 16 klíč, samojistná matice je na klíč č. 17.
|
Václav 3
Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.
Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #44 kdy: 22.12.2013, 11:17 » |
|
... vychází coby ideální tvar zåvitu obdélník nikoli trojúhelník metrického závitu, který matici roztahuje do stran... V tom případě je ti jistě sympatický Whitworthův závit s úhlem 55º oproti metrickému se 60º.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #45 kdy: 22.12.2013, 16:07 » |
|
V tom případě je ti jistě sympatický Whitworthův závit s úhlem 55º oproti metrickému se 60º.
Jo jo, dokonce jejich kombinace v jednom spoji, ten je pak prakticky nerozebírateln ý
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #50 kdy: 29.12.2013, 19:44 » |
|
Páni kolegové, pořád se ještě bavíte o připojení vodiče ochranného pospojení?
Na to jsem se ptal již cca před 10 dny... Pospojení je sice nějak dimenzované, ale pokud jím teče jen několik procent toho, je tam něco špatně!
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #51 kdy: 29.12.2013, 20:42 » |
|
Páni kolegové, pořád se ještě bavíte o připojení vodiče ochranného pospojení?
No když si spočítáš 20x přechodový odpor ochranného vodiče v zåsuvkovém okruhu+nějaké přechoďáčky u pohyblivých přívodů atd. tak mezi kostrou prvního a posledního spotřebiče již rozdíl bude, je totiž velký rozdíl mezi jmenovitou a povrchovou vodivostí materiálu vodičű.
|
|
|
|