|
|
Lukáš Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #38 kdy: 06.06.2013, 17:59 » |
|
Navazuji ještě na dotaz položený v jiném vlákně, a to ohledně mé domněnky, že ESE jímače možná blesky přitahují, .......] Díky.
|
Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....
Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #39 kdy: 06.06.2013, 20:49 » |
|
Škoda že propagátoři bambulí se zde nevyjadřují ...
Dovolím si jedno srovnání, které možná něco naznačí... Pokud se objeví zpráva o "selhání" klasického hromosvodu, jsou tu lidé jako Honza Hájek, kteří jsou připraveni hledat (a samozřejmě schopni najít!) proč se to stalo, co bylo špatně. Pokud dojde k selhání aktiváku, zpravidla jeho zastánci jsou schopni hledat jen jedno - takové statistiky, na kterých se dá ukázat, že i "klasika nemusí být vždy dokonalá". Nebo máte někdo jinou zkušenost?
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Petr M
Neverifikovaný uživatel @6
Offline
|
|
« Odpověď #40 kdy: 06.06.2013, 22:21 » |
|
Z repasů stožárů a konstrukcí, kdy bylo patrno "jisté svaření" vždy jen u matic přečnívajících malinko šroub (onen "kalíšek" s vodou).
Pane hudec, blesk je rodu mužského, 96% z nich se trefuje do jamky Ale teď vážně. Asi za to může fakt, že šroubek leží na kovové konstrukci hlavou a ještě se dotýká závitem v díře, kde nebývá barva. Kdežto matka, ta má styk omezený zaspodu barvou, zevnitř vazelínu v závitu a blesk si musí udělat vodivý můstek...
|
Jsem programátor jednočipů, zaměřený na automatizaci. Se zájmem o silnoproud od pěti let, maturitou elektro a papírama na to, abych mohl svůj výtvor legálně otestovat pod napětím do 1kV...
|
|
|
|
|
Patúc Jaroslav
Offline
|
|
« Odpověď #43 kdy: 07.06.2013, 05:17 » |
|
... ohledně mé domněnky, že ESE jímače možná blesky přitahují, ale ve finále, kdy je potřeba blesk zachytit a svést do země, často selhávají a nechají výboj zasáhnout jiný objekt v "chráněném" prostoru.
b) ESE jímače přitahovaly blesky, ale ve finálu je neudržely a nechaly je prásknout poblíž do jiného vhodného objektu nacházejícího se v jejich ochranném prostoru.
Pozrite. Rozbor, prečo ten blesk neudrel do strechy paneláku v http://zdroje.elektrika.cz/book/rozbor-jednoho-uderu-blesku-do-paneloveho-domu/page/6 ( od strany 6 ) ďalej úvaha, že ten blesk najskôr udrel do auta vedla budovy v http://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka a tie experimentálné výsledly s ESE. Je tam analógia. Podla záveru témy http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11670.msg167872.html#msg167872"Vieme, že bleskové kanály na oblohe sa chovajú ako silné zdroje elm. žiarenia, ale to, že v izolovaných vodivých sústavách dokážu naindukovať 100-ky kV napätia do vzdialenosti 2 km" mi vychádza, že vrchná neúzemnená časť hlavice ESE by mala byť územnená, čo by ale zdegradovalo ESE na obyčajnú tyč.
|
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #45 kdy: 07.06.2013, 09:26 » |
|
Už jste tu hlavici někdo pitval ? Zajímalo by mne, co se uvnitř nachází.
Buď je tam šaman trpaslík, který zaříkává blesky, nebo to bude nějaký rezonanční obvod a jiskřiště, v případě zlevněného dovozu ze zemí objednej si cokoli, dodáme dle ceny, to může být taky prázdný pupen na střechu označený jakoukoli značkou aniž by to prodejce věděl, za příplatek i z plastu. EU dotuje spoustu hovadin, nemůže někdo sehnat grant na zakoupení, kuchnutí a výzkum nejpoužívanějš ích hlavic aktiváků? Nebo by se na to mohly složit firmy které dodávají poctivý hromomateriál. Takový výzkum by jistě posunul obecné mínění o kousek ke klasice a v penězích co v tom lítají by to bylo méně než kapka.
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #46 kdy: 07.06.2013, 09:50 » |
|
EU dotuje spoustu hovadin, nemůže někdo sehnat grant na zakoupení, kuchnutí a výzkum nejpoužívanějš ích hlavic aktiváků?
Podívejte se na ty společnosti, pak se podívejte na zaměstnanost v zemi původu a pak na jejich průmyslový export. Vyjít by to mohlo v případě, že by v komisi byly zastoupeny hlavně jiné státy. V situaci, kdy jsou znevažováni odborníci dost nechutným způsobem např. pan Hartono, bagatelizovány testy nezávislých univerzit a přehlíženy zcela fatální selhání v praxi, je test placený někým, kdo bude označen za zhrzenou konkurenci dost malý kalibr. V podstatě se čeká na smrt významnějších lidí než jsou malajský student a floridský plavčík, nebo poškozený majetek státu, tedy nás všech.
|
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #48 kdy: 07.06.2013, 14:49 » |
|
Už jste tu hlavici někdo pitval ? Zajímalo by mne, co se uvnitř nachází.
Neměl by to vědět nějaký revizák, co ty aktiváky reviduje? Pokud se má v revizi vyjádřit k ochraně, která je závislá na funkci jističe, musím vědět jak jistič funguje, co je v něm, jak to vyzkoušet,... Podobně bych měl vědět jak funguje chránič, co na něm mohu vyzkoušet a jak... U klasického hromosvodu sice nemám "zkušební blesk", ale vím jaké jsou podmínky správné funkce a něco na tom vyzkoušet taky mohu. Takže revizák na aktiváky by měl vědět jak na tom co vyzkoušet a proč, takže by měl znát princip. Opravdu tu nemáme ani jednoho revizáka, co někdy aktivák revidoval?
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Maroš Klein
Offline
|
|
« Odpověď #49 kdy: 07.06.2013, 18:19 » |
|
|
|
|
|
|
|
|
Milan Hudec
Online
|
|
« Odpověď #53 kdy: 08.06.2013, 19:22 » |
|
Nebo jinak, aby aktivní hromosvod "pracoval" dle předpokladů výrobce, tj. s předpokladem homogennosti elektrického pole, nesměl by přece nic chránit (v jeho ochranném prostoru by nesměl být nijaký objekt toto pole narušující, přičemž platí, že čím lépe bude takový objekt spojen se zemí, tím "hůře" bude chráněn ESE).
Ještě taková úvaha: Vycházejme z toho, že plyny jako radon se rozpouští ve vodě, podzemní voda, která proudí skrz horniny obsahující radon, je tímto plynem nasycována, nejvyšší obsah radonu vykazuje spodní voda ve vyvřelých horninách (žula), a nejnižší v sedimentech (vápenec). Jak bude posunut ochranný prostor ESE v těchto dvou rozdílných situacích?, nemůže se stát, že vstřícný výboj půjde naproti namísto blesku nejbližššímu žulovému útvaru? Velice bych prosil, pokud tu je nějaký zastánce ESE, aby se k této teorii vyjádřil.
|
|
|
|