Možná by stačilo k zamyšlení to, že cívka na 10x menší napětí potřebuje 10x větší proud.
To je sice pravda, ale moc to při převíjení nepomůže.
V příloze "Převinutí cívek relé a elektromagnetů".
Jé, díky, tyhle dva články jsem hledal. Ale všechny upozorňuji, že kapitánu Tichému v sazárně udělali
chybu a ve vzorci (1) zapomněli důležitou odmocninu. Pak to samozřejmě odpovídá vzorcům (10) a (14) podle přesnějších návodů pana Kašpara.
Posílám pdf s opravou. Protože ten Tichého návod pro běžná převíjení bohatě stačí - navinout do plného původního objemu vinutí na shodnou kostřičku jiným průměrem drátu - pro snížené napětí větším průměrem drátu vypočteným násobením původního průměru odmocninou poměru obou napětí.
To že nemusíte při stejně vyplněné kostřičce počítat počet závitů je takový paradox a bezva věc pro praxi. Prostě navíjíte až je cívka zase plná jako dřív a nemusíte zjišťovat původní počet závitů.
Ale hodně záleží na přesnosti změření průměru původního drátu (musíte na něj většinou mikrometrem a dávat pozor, abyste ho nezploštili).
Převinutím "na objem" dostanete vinutí, které se stejně hřeje a vyvozuje stejný tah. To znamená, že když je magnet určený pro krátkodobý provoz, bude převinutý také pro krátkodobý provoz.
Pokud chcete jiný zatěžovatel, nebo jinou polohu magnetu tak se nevyhnete měření ampérzávitů pro bezpečný přítah. A při výpočtu kontrolu proudové hustoty a zda se vinutí do kostřičky vejde.