Vypínací versus podpěťová spoušť

[Miroslav Nyč]

V žádném současně platném předpisu jsem nenašel jednoznačně předepsané zapojení tzv. CENTRAL STOPU bezpečnostího vypínání.
Mám tím na mysli použití vyrážení nebo podpěťové spouště. Obojí má své výhody i nevýhody. Může někdo podat konkrétnější zdůvodnění toho kterého zapojení?

[Josef Dolejšek]

Norma ČSN EN 60204-1 (platí pro pracovní stroje) nezná pojem "Centrál stop",  ale mluví o tzv. "nouzovém zastavení či "nouzovém vypnutí". V článcích 10.7 a 10.8 této normy se praví, že přístroje nouzového vypnutí musí mít funkci nuceného rozpojení (tj. funkční musí být klidový = vypínací kontakt vypínacího tlačítka). Z toho vyplývá nutnost použití podpěťové spouště.
Pracuji ve velkém průmyslovém podniku, kde o nějaký krátkodobý pokles napětí není nouze. Z toho důvodu jsou u provozáků podpěťové spouště mimořádně neoblíbené. Řešíme to tedy tak, že u jednotlivých pracovních strojů používáme podpěťové spouště, ale u napájecích (hlavních) rozvaděčů výhradně spouště vypínací.

[Miroslav Nyč]

Po odpovědi p. Dolejška je nám strojní zařízení jasné. To konkrétně řeší ČSN EN 60204-1.  Ale co ostatní zařízení napájené el. proudem, které je nutno vypnout v případě nebezpečí?

Otázka pokračuje: Řešme nyní zařízení ve smyslu čl. 464. Podpěťová spoušť je velice nevýhodná. Důvody  si uvědomujeme. Existuje však ještě jiná možnost než ta, kterou uvedl p. Dolejšek pro dílny a např. i pro velkokuchyně, kotelny, staveništní zařízení, velké obchodní domy?
Čistě teoretická úvaha - co když předřazené jištění v ovládacím obvodu z nějakého důvodu vybaví? Pak by tlačítko "CENTRAL STOP" (správně tlačítko nouzového vypnutí) ve spojení s vypínací spouští nereagovalo. Chtěl bych, abyste mi pomohli navrhnout zařízení, které by bylo finančně nenáročné a přitom spolehlivé.

[Josef Nosek]

Norma ČSN 33 2000-5-537 předepisuje použití rozpínacích kontaktů pro dálkové vypínání. Čl.537.4.3 : Pokud je to prakticky možné volí se pro nouzové vypínání ručně ovládané spínací přístroje přerušující hlavní obvod. Jističe, stykače apod.,  které jsou ovládány dálkově, musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách nebo musí být použito jiného způsobu, kdy porucha vede k bezpečnému stavu zařízení.
Toto předepisuje norma která platí již asi 8 roků.
Pokud je zařízení vypínáno stykačem, je možné k sepnutí stykače po výpadku proudu použít časové relé, které při obnovení dodávky proudu pošle impuls na stykač a ten sepne. Viděl jsem to již v několika rozvaděčích u kotelen a několik roků to funguje.

[Miroslav Nyč]

Děkuji za odpověď. Upřesňuji: 33 2000-5-537: 02/2001

To časové relé je výborný typ. Já jsem doposud upředňostňoval nějaký nezávislý zdroj, např. akumulátor, avšak ten vyžaduje pravidelnou údržbu a navíc ten jisticí prvek ovládacího obvodu tam stále musí být.

[Štefan Beláň]

To: Nosek,
plně s Vámi souhlasím a má to i logiku. Použití podpěťové cívky je z hlediska bezpečnosti " samohlídací ". Nemůže dojít k situaci, že chci vypnout zařízení a ovládací obvod je bez napětí - třeba spálená pojistka.

Trochu mám problém pochopit, popisované použití časového relé, které samovolně uvede zařízení opět do chodu. Je to nebezpečné, nemá to logiku z hlediska bezpečnosti a domnívám se, že je to i nepřípustné.?

Buď tam centrální vypínání musí být a nemůže se uvést samovolně do chodu, nebo tam být nemusí a tak to zruším a nebudu provádět technické opatření časovým relé.

Vím, že vypnutí ručně se má zajistit aretovaným tlačítkem, což trochu řeší eliminaci časového relé. Po pravdě v tom ale jasno nemám ?

[Miroslav Nyč]

Navrhované použití časového relé jsem já pochopil tak, že toto působí pouze v případě, kdy nebyl dán povel k vypnutí vypánacím tlačítkem (tzv. CENTRAL STOP chráněného objektu, ale při výpadku el. energie např. z distribuční sítě nebo jiného nadřazeného zdroje. Jinou možnost uplatnění relé nevidím jako reálnou.

[Georgis Fasulis]

To Nyč a Nosek: Když tam dám stykač bez samodrže, tak přece nepotřebuji žádné impulsy pro sepnutí! Stykač elegantně vyřeší "centralstop",  ale větší stykače jsou drahé a zabírají místo. Skvělé řešení nabízí Merlin gerin - u jističů řady C60 do 63A a u jističů NG125 do 125A nabízejí spoušť MNx - což je ideální řešení - obvod napájení je oddělen od obvodu nouzového vypnutí. Při výpadku napětí mi jistič nespadne, pouze při přerušení ovládacího obvodu.   Bohužel, nechápu, když to jde u C60 a NG125, proč to nejde u NR! U jističů NR jsem použil zdroj a baterku na 12V -levné spolehlivé řešení. Nevím proč ty nářky nad pravidelnou údržbou? Tu snad potřebuje celý rozvaděč, ne? A nejen rozvaděč. Baterka se jednou za pár let vymění a hotovo. Běží nám to na Slovensku v kotelnách v jednom městě a nevím, že by si stěžovali - určitě lepší, než jezdit nahazovat do samoobslužné kotelny jistič při krátkodobém výpadku.

[Miroslav Nyč]

TO: Fasulis
Velice mne zaujal váš příspěvek. Ale ať hledám jak hledám, nemůžu nikde nalézt Vámi uvedené přístroje včetně spouští. Zaměřil jsem se zřejmě na špatnou adresu www.schneider-electric.cz. Nechal by se někde sehnat tištěný katalog výrobce?

Z Vašeho příspěvku jsem nepochopil formulaci "použil jsem zdroj a baterku 12 V."  Na jaké napětí je spoušť?
Děkuji za upřesnění.

[Tomáš Novotný]

To: Nyč

Tak tohle náhodou vím :-))

http://www.merlin-gerin.cz/index.phtml?url=knihovna/dokumentace/all_files

a hledejte S325_A

[Josef Nosek]

Vážení,čekal jsem jaká bude reakce na můj příspěvek a trochu to upřesňuji. Požadavky normy ČSN 33 2000-5-537 byly již v předcházející normě v roce 1994. Používat stykač bez přídrže a ovládat ho centrálstopem jak je uváděno, je velmi jednoduché ale v rozporu s článkem 537.4.6.: "Uvolnění ovládacího prvku přístroje nouzového vypínání nesmí způsobit uvedení příslušné části instalace pod napětí". To znamená že vypínacím tlačítkem nouzového vypnutí nemůžeme opět zapnout stykač. Uvedené zapojení stykače má stoptlačítko a zapínací tlačítko. Paralelně k zapínacímu tlačítku je zapojen přídržný kontakt stykače a zapínací kontakt časového relé. Časové relé je multifukční a spínací kontakt sepne na okamžik jen při připojení k síti. Toto zapojení jsem nevymyslel já ale vyprovokoval jsem projektanty, když jsem odmítl revidovat vypínací cívky. Zapojení má jedno slabé místo, zkuste to posoudit.

[Tomáš Novotný]

To: Josef Nosek

Řešení pana Fasulise potřebuje externí napájení, jinak v pohodě. To Vaše, řekl bych, má jednu nectnost. Když chvíli po stisknutí stoptláčítka dojde třeba jen k mžikovému výpadku napájení, pak se stykač po jeho obnoven sám zase zapne - tedy jestli jsem to blbě nepochopil??

Co takhle stoptlačítko s jedním kontaktem rozpínacím a druhým spínacím plus vypínač v sérii s časovým relé a k němu vypínací spoušť? Vypínací spoušť by byla ovládaná přes spínací kontakt stoptlačítka.

Jestli jsem mimo tak sorry ...

[Josef Nosek]

Stop tlačítko je s aretací, pokud je zmáčknuté, nemůže tykač zapnout. Tlačítko je napojeno do serie se stykačem

[Miroslav Nyč]

Vylučujete nebo připouštíte při vašem zapojení možnost zkratu v ovládacím obvodu?

[Štefan Beláň]

To: Nosek,
abych řekl pravdu, nedovedu si představit schéma zapojení tak, aby to fungovalo a vše bylo v souladu s normou, tj. bez samovolného zapnutí = chyba.
Sploléhat pouze na aretaci Stop tlačítka je velice slabé místo !

Můžete přidat liniové schéma?

[Josef Nosek]

Ovládací obvod je jištěný, při zkratu vypne jistič. Při odaretování stop tlačítka nedojde k zapnutí, musí se zapnout zapínacím tlačítkem. Je to běžné zapojení stykače.

[Štefan Beláň]

To: Nosek,
stále mi není jasné, jak vyřadíte z funkce časové relé, aby nedošlo k samovolnému zapnutí stejně, jako při výpadku elektřiny ? Možná dalším kontaktem v tlačítku ?
To schéma by mne opravdu zajímalo.

[Josef Nosek]

Časové relé je stále pod napětím, sepne jen když se vypne a opět zapne napájení. Kontakt je paralelně k zapínacímu tlačítku. Když je stop tlačítko vypnuté, nemůže časové relé sepnout stykač.