Vážený pane Holube,
rozhodně si myslím, že je ve Vašem případě přetěžován nejen motor, ale mechanicky i vlastní ventilátor. A ten by se mohl časem pěkně roztrhnout.
Takže celou vanu ohrožuje nejen nebezpečí spálení přetíženého motoru, ale i nebezpečí roztržení ventilátoru.
Navíc, tato problematika není jen na chudákovi elektrikáři. Ten musí technologovi pece oznámit stav - ventilátor je přetížený v té a té chvíli a o tolik a tolik, musíme dát všichni hlavy dohromady a hledat proč.
Vyšší odběr ventilátoru proti projektovanému není normální. Není problém někde na odtahu? Ve spalinové cestě?
Je dobře dimenzované a čistá vzduchotechnic
ké potrubí a jsou správně nastavené a seřízené klapky?
Přetížení elektromotoru je problematika celého pohonu.
______________
______________
______________
__
Dovolte mi malé odbočení od tématu a předání zkušeností
Podle fotky vypadáte na mladého kluka. Takže až uslyšíte "Hele mladej, ty seš tak šikovnej, vyřeš to nějak" tak zapněte jednak mozkové závity na hledání možných souvislostí a skutečných příčin problému a jednak zbystřete pozornost, zda vás někdo neurtává do průšvihu a přitom si nemeje ruce, nebo si nechce náramně na Vaše triko ulevit od svých povinností a své zodpovědnosti.
Každý provozní elektrikář si lety musí vypěstovat mez soudnosti, kdy vyhovět lze a kdy řeší na úkor bezpečnosti a životnosti závažné projekční, realizační a technologické problémy.
Zkrátka kdy tahá horké kaštany z ohně za někoho jiného a na svoje vlastní riziko. Jenže v provoze to riziko ohrožuje zraví a životy nevinných lidí.
Proto se provozní elektrikář musí zajímat i o technologii provozu a rozumět ji. A také se musí zajímat o bezpečnost provozu i když to třeba přímo nesouvisí s elektrikou.
Dobrý provozní elektrikář umí zadávat technologům, mechanikům a jiným spolupracující
m profesím záludné otázky vedoucí k vyřešení problémů. Tím pomůže nejčastěji nejvíce.
Elektrika v provoze včetně elektrořízení je nervová soustava a díky níž provozní elektrikář ví to, co ostatní mnohdy jen tuší, nebo se domnívají. Je týmový hráč.
Kápnutí na kořen problému, případné jeho změření nebo lapení nahodilého jevu je jeho parketa a pomoc v problémech. Ne obejití problému.
Vyhovět neférovým řešením za cenu nedohledání příčiny problému je cesta do pekel a vždy se krutě vymstí - zejména největšímu dobrákovi.
A dlouhodobé přetěžování elektromotoru není nijak obhajitelné a není to ani korektní a není to ani vyřešení problému - jen odsunutí na pozdější dobu a za cenu velkého průšvihu.
CYKY 4x2,5 také asi ještě přenese 40A a také ji na napájení 30kW topení nepřipojíte jen proto, že by se bohužel muselo natáhnout nové vedení a že chcete ušetřit za investici. Tohle je stejné "řešení".
______________
______________
______________
__
Elektromotor nelze nikdy dlouhodobě přetěžovat. Není jiné řešení, než dát silnější motor.
Mírně si můžete pomoci přidáním cizícho chlazení k motoru. To pomůže zejména u motorů napájených měničem, zejména v nižších otáčkách, kde vlastní ventilátor motoru nemá správný chladicí výkon. Nebo naopak u napájení měničem, kdy se motor přetáčí a ventilátor bete elektromotoru moc velký příkon a plastový typ vrtule se mechnaickým přetížením rozlomí. Tady je cizí chlazení na místě.
Ale u plných otáček je výkon a účinnost standardního ventilátoru optimální. Možné zvýšení trvalého výkonu při cizím chlazení maximálně bude tak nejvíce do 5% a ještě se musí hlídat teplota jádra motoru. To znamená PTC senzor(senzory) ve vinutí motoru a zavedená vazba do měniče.
Význam to má hlavně, když motor není zatěžován trvale, ale cyklicky a tim se stačí semo tamo trochu vychladit. Ale to není tento případ, u sklářské vany se větry nepřehazují.
Navíc u standardního elektromotoru napájeného z měniče se redukuje o pár procent maximální výkon. Je tam vliv harmonických frekvencí na oteplení a na napěťové namáhání vinutí.
Další redukce cýkonu nastane ve sklárně díky teplotě okolí, zase nejaká procenta dolů.
Prašnost, také nějaké procento dolů.
Přetěžování asynchronního motoru se smí provést
jen krátkodobě a pozor, abyste se nedostali za moment zvratu.
Dlouhodobě nelze motor přetěžovat vůbec. Výrobce dobře ví a má dobře změřeno, na jaké teplotě se ustálí nejkritičtější část motoru = jádro vinutí. Jak jdete přes tuto teplotu, klesá strmě životnost motoru, prudce degraduje izolace vinutí snižuje se izolační schopnost, zvyšuje se riziko proražení izolace, nastupují mezizávitové a závitové zkraty, prostě smrt motoru.
Vím, bude to problém jít z osové výšky 100 na 112M, ale investice do motoru a mechanické úpravy v porovnání s možnými škodami u zamrzlé sklářské vany je směšná.
Třeba si konstruktéři poradí a vymyslí to jinak, pokud to bude mít hlavu a patu.
Například přidají pro roztápění paralelně do vzduchovodu další ventilátor napájený neregulovaným motorem a vybavený servoklapkami pro jeho odstavení po roztopení.
Tandemové uspořádání motorů bude nesmysl, nemusí to přenést hřídel a hlavně ventilátor.
V sázce je výpadek vany, tím i výpadek výroby celé části sklárny a návazných technologií.
V socialismu platilo takové heslo, šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí. Tady to tak vypadá též.
Nedejte se.
Měl jsem na mysli "natvrdo" připojený kondenzátor na svorkovnici motoru.
Charakter takového zapojení není čistě kapacitní.
Charakter takového zapojení za měničem je čistě blbost.
Měnič se zblázní a na 90% odejde.
Za měničem se musí dávat u dlouhého kabelu drahé motorové tlumivky, aby se vykompenzovaly nekalosti způsobené kapacitou kabelu v řádu nanofaradů a vy tam lupnete kondenzátor(plc) .
A jak píše kolega Kalina, tady je pro nevěřící Tomáše nejlepší metoda vyřadit měnič, zapojit krátkodobě motor natvrdo na síť (samozřejmě moc dobře jištěný) a ukázat proud motorem při měření napětí mezi fázemi - ona vypadne tepelná ochrana. Ovšem tento test je jednak pracný, jednak hrozí nebezpečí mechanického zničení ventilátoru, nebo napálení motoru. Tady není přetížený měnič, ale mechanicky motor.
Je tu sice teoretická možnost, že ten motor má záviťák ale to by se poznalo sejmutím ventilátoru a proběhem motoru naprázdno na plné otáčky.