Je požadavek ČSN 33 2130 ed. 2, čl. 7.6.17 v souladu s ČSN 33 2000-4-482?

[Štefan Beláň]

Pro srozumitelnost ocituji celý článek 7.6.17

"Je li konstrukce rodinného domku či bytu zcela, či částečně z hořlavého materiálu,  pak přívod musí mít
doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekročující m
300 mA v souladu s ČSN 332000-4-482. Tento proudový chránič se obvykle umísťuje do bytové rozvodnice."

Po pozorném prostudování ČSN 33 2000-4-482 mi soulad jaksi uniká.

Norma má dva základní články 482.1 a 482.2. Každý článek se vztahuje k určitému, ale různému riziku vzniku požáru, a to takto:

482.1 Prostory s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných hmot
482.2 Prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích

Zatímco článek 482.1 (482.1.7) proudový chránič 300mA vyžaduje, protože riziko požáru u skladování a výrobě hořlavých hmot je vysoké, tak článek 482.2 takový požadavek neobsahuje, ale pouze požaduje správný výběr materiálů a správě zhotovenou montáž.

Je podle vás, revizní technici, tento striktní požadavek čl. 7.8.17 v souladu se skutečným rizikem staveb z hořlavých materiálů?

PS: Osobně jsem zastáncem používání chráničů ve všech rozvodech a vždy a všude, a proto je v každé revizní zprávě doporučuji. Velice mne však rozčiluje, když je v jednotlivých normách tolik nepřesností a odvolávek na jiné články, které spolu vůbec nekoresponduji .

[Milan Hudec]

Provázanost článků a použití chrániče 300mA si odvozuji:
482.0 - druhá odrážka

482.2.1 první odrážka (FI 300mA je obecně uznáván jako účinné opatření k zajištění podmínek této odrážky)

[Štefan Beláň]

Provázanost článků a použití chrániče 300mA si odvozuji:
482.2.1 první odrážka (FI 300mA je obecně uznáván jako účinné opatření k zajištění podmínek této odrážky)

Ano, dalo by se to takto teoreticky a deduktivně vysvětlit, a proto do revizní zprávy pouze doporučit jako vlastní (osobní) návrh, ale nikoliv jako odvolávku na určitý článek ČSN. Požadavek na proudový chránič 300mA je pouze pro prostory se zvláštním rizikem uvedenými v prvé odrážce čl. 482.0 (dřevozpracující provozy, textilní provozy, sklady slámy a s lehce hořlavými jemnými materiály...apod.),  tj, všude, kde je možné se odvolat na čl. 482.1.7.

PS:  V čl. 482.0  (pokryti oddílu 482) se prvá odrážka vztahuje k čl. 482.1, druhá k čl. 482.2 a třetí k čl. 482.3.

[Milan Karvánek]

Já si myslím, že máš Štefane pravdu, že se 7.6.17 odvolává na článek 482.2 ,  ve kterém se striktní "musí" neřeší. Vidím to jako bordel normotvůrce, měli bychom tu normu reklamovat!

[Krýdl Petr]

Pro srozumitelnost ocituji celý článek 7.6.17

"Je li konstrukce rodinného domku či bytu zcela, či částečně z hořlavého materiálu,  pak přívod musí mít
doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekročující m
300 mA v souladu s ČSN 332000-4-482. Tento proudový chránič se obvykle umísťuje do bytové rozvodnice.".....

Zrovna dnes jsem doobjednával proudový chránič 300 mA na vstup právě takovéto dřevostavby, přiznám se, že jsem dopodrobna nečetl tuto odvolávku. Bral jsem to automaticky jako jasnou věc, že PCH musí být instalován. Docela by mne zajímalo, jaké podají normotvůrci vysvětlení na tuto Vámi zjištěnou skutečnost, podá li se reklamace?

[Jaroslav Mrázek]

Můj názor je ten, že jestliže čl. 482.2.1 mluví o opatřeních proti vznícení stavby a v odrážce je uvedena jako možnost "prevence proti požáru zaviněnému poruchami izolace",  lze právě použít článek 482.1.7.,  který právě poruchy izolace řeší. Není důvod vymýšlet nějaká jiná opatření, když už je jedno v normě pěkně naservírováno.

[Milan Hudec]

Ano příklad, který našel p.Beláň je skutečnš v drobných niancí nejasný, ale při troše dobré vůle rozlousknuteln ý, chyb je v normách jak máku obecně a řekl bych, že mnohem závažnějších.
Zkuste realizovat EPS dle nové normy 34 2710
Zkuste realizovat prodlužku dle 34 0350 ed.2
Zkuste provést uzemnění dle 34 1500 ed.2

Společná vlastnost těchto norem tkví v tom, že nejdou dodržet, jelikož si navzájem odporují nejen v částech, ale dokonce v článcích

[Štefan Beláň]

...Bral jsem to automaticky jako jasnou věc, že PCH musí být instalován....

TO: Krýdl

Aby nebyla špatně pochopena moje připomínka, že jsem proti instalování chráničů. Tak to není a chránič tam určitě instalujete podle ČSN 33 2130 ed. 2.
Já jsem chtěl pouze upozornit na chybnou formulaci v nové normě (2009),  a že by v nové normě 33 2130 ed. 2 mělo být článkem 7.6.17 jasně poukázáno na to, že se jedná o nový přísnější požadavek,  oproti ČSN 33 2000-4-482 (2000) a bez odvolávky na soulad s touto normu, která to takto přísně nevyžaduje. Je zde přece jenom rozdíl stáří 9 let.  

Můj názor je ten, že jestliže čl. 482.2.1 mluví o opatřeních proti vznícení stavby a v odrážce je uvedena jako možnost "prevence proti požáru zaviněnému poruchami izolace",  lze právě použít článek 482.1.7.,  který právě poruchy izolace řeší. Není důvod vymýšlet nějaká jiná opatření, když už je jedno v normě pěkně naservírováno.

TO: Mrázek

Zde se nejedná o chybnou nebo nejasnou formulaci v normě ČSN 33 2000-4-482, ta se vyjadřuje naprosto jasně a srozumitelně. Problém vidím v nové ČSN 33 2130 ed. 2 v čl. 7.6.17, jak jsem se již vyjádřil výše.

[Krýdl Petr]

TO: Beláň
Chránič samozřejmě nainstaluji a doporučuji je. Já jen smekám před Vaší důslednou kontrolou a provázaností norem.

[Rozmahel Vladimír]

Já chápu jednoznačnou povinnost použití FI dle čl. 482.1.7 pouze u kabelů jiných, než s minerální izolací nebo přípojnicových systémů. Je třeba vědět, že běžné kabely s plastovou izolací nejsou s minerální a znamenají tedy automaticky FI.
To myslím je smysl toho odkazu z 33 2130.
Nebo, bude li instalace z kabelů s minerální izolací, FI netřeba.
Jinak ale FI vždy a všude.

[Jaroslav Mrázek]

Tak jsem si to v klidu pročetl a je to opravdu tak, že ČSN 33 2130 ed.2 zužuje možnosti uvedené v ČSN 33 2000-4-482 pouze na možnost použití proudového proudového. Vždycky jsem to u dřevostaveb tlačil k použití proudového chrániče, tak mi tato nesrovnalost unikla.