Proč se musí přizemnit bod rozdělení PEN na PE a N?
Zdenek Hejčl:
A neměl by tento problém řešen projektantem? A pak násleně od spodu budovy už rozvod vést 5 žilově? o:-)
Je to velký problém pro projektanta, nebo investora?
tomáš buřival:
Citace: Zdenek Hejčl 23.10.2011, 00:02
A neměl by tento problém řešen projektantem? A pak násleně od spodu budovy už rozvod vést 5 žilově?
Mělo by být spousta věcí, jenže není. U nového projektu je situace jasná, ale u rekonstrukce se občas stane, že je nutno udělat kompromis.
Citace: Zdenek Hejčl 23.10.2011, 00:02
Je to velký problém pro projektanta, nebo investora?
Pro projektanta je problém všechno, co je problém pro investora, o tom asi netřeba pochybovat.
Rozmahel Vladimír:
Uzemnění na vstupu do budovy řeší i ČSN 33 2000-4-41ed.2. To se dá považovat za bod rozdělení.
Jiří Schwarz:
Citace: Rozmahel Vladimír 24.10.2011, 08:17
Uzemnění na vstupu do budovy řeší i ČSN 33 2000-4-41ed.2. To se dá považovat za bod rozdělení.
To je tak krásné, přečíst si o tom, že se má rozvod uzemnit co nejblíže u vstupu do objektu nebo provozovny...
A pak ještě člověk koukne na přílohu NB, na kterou článek odkazuje a tam je požadavek na uzemnění okruhového rozvaděče, pokud je od místa uzemnění vzdálen více než 100m...
Kdybych si myslel, že příloha NB je "národní příloha", skoro by to svádělo k myšlence, že v "česku" se to tak důsledně zemnit nemusí...
Rozmahel Vladimír:
Ono je tam skryto, "u objektů s vlastním transformátore m". To není veřejný rozvod nn distributora. Tyto rozvody nebývají tak dlouhé, rozlehlé a důkladně provedené jako distribuční rozvody. Proto se zde vyžaduje uzemnění PENu vždy u HR.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana