Proč se říká ochrana nulováním, když tam ten nulák nehraje žádnou roli?
Milan Karvánek:
Jak tak pročítám tuhle diskusi, napadá mě, že správné chápání "odborných termínů a pojmů" je asi generační záležitost.
Ti elektrikáři, kteří v praxi aktivně používali jednoduchou, přehlednou a logicky strukturovanou ČSN 341010, mají většinou naprosto jasno a k odborným termínům a pojmům umí i správně přiřadit jejich technickou definici.
Ti kteří vyrůstali až na dnes platných košatých, nadobsáhlých a mnohdy nepřehledných normách, mají problém rozlišit základní fyzikální principy od "normotvůrské omáčky". Taková současná ...4-41 je krásnou ukázkou nelogičnosti a totálního zmatení pojmů.
Rozmahel Vladimír:
To je tím, že jsou to překlady. Bazíruje se na výrazu např. zda je lepší samočinné nebo automatické odpojení. Zbytečně to mate lidi. Je pravda, že kdo zná princip, může tomu říkat třeba impedance šluspecky. o:-)
Jiří Schwarz:
Citace: Rozmahel Vladimír 07.10.2011, 11:16
Ještě dotaz:
Jak důsledně je v praxi dodržováno nespojení uzemnění TT s TN?
Jak je tam potom např. u toho přístřešku řešen hromosvod a spojení všeho se vším?
To spojení vs. nespojení je někdy obrovský problém! Děláme co můžeme.
Existuje jisté pravidlo, že to má být izolované na 4kV (34 1500, 34 2040,...). Kabel CYKY (od seriozního výrobce) to splní. Ale horší jsou některé komponenty, třeba krabice Acidur má od výrobce běžně atest na 500V. Pokud by se to spojilo, záleží na tom, kde je napájecí stanice, spínací stanice,...
- hrozí zavlečení zpětných trakčních proudů do napájecích rozvodů TN a mj. přetížení PE vodičů
- není možné spojovat různé soustavy, pokud s tím nesouhlasí provozovatelé všech soustav, "ČEZ" by asi nebyl nadšený, kdyby se mu po PENu couraly nějaké proudy ze soustavy AC 25kV (z hlediska koroze je někdy horší DC 3kV)
- kde jsou kolejové obvody (a kde "nejsou" na nějaké hlavní trati...?), nesmí dojít k zavlečení potenciálu PEN do kolejiště! (aby se za nějakých mimořádně "přiznivě-nepříznivých" okolností nepřeneslo napětí 75Hz (275Hz) z jednoho místa do jiného a nezpůsobilo to narušení činnosti kolejového obvodu)
Hromosvod, ochrana před bleskem - v ČSN EN 62305 je v úvodu uvedeno, že neplatí pro "železniční systémy". Problém je s definicí co to je.
Takže se "porušuje" jisté pravidlo a výpravní budovy zpravidla mají svody hromosvodu jen v části obvodu, směrem ke kolejím se netahají, je snaha, aby bylo uzemnění od kolejí "více než 5 metrů".
Nástupištní přístřešky jsou brány jako samostatný objekt, jsou spojeny s kolejemi, buď přímo, nebo přes tzv. průrazku.
Je otázkou, kdyby do přístřešku uhodilo, co by to udělalo s kabely od osvětlení, informačních panelů,... protože 4kV asi pro blesk nebude "izolační zábrana"...
Ona ta problematika je složitější, to není na "jeden příspěvek do diskuse"
Lubomír Jindra:
... a když se železničních 16,7Hz zavleče třeba do potrubí a dále uzemnění rodinného domku... tak to prý dokáže pěkně vyStrašit. ;)
Milan Hudec:
Citace: Lubomír Jindra 07.10.2011, 12:44
... a když se železničních 16,7Hz zavleče třeba do potrubí a dále uzemnění rodinného domku... tak to prý dokáže pěkně vyStrašit. ;)
Jo jo to bublá i voda v míse na záchodě, tudíž, když bydlím vedle tratě, nechodím na velkou, když jede vlak.
Těch blesků do přístřešků nástupišť bych se úplně nebál, problematika se týká el. tratí, kde trakční podpěry coby náhodné jímače vykonají svou práci spolehlivě.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana