Je možné využití vodního kola k výrobě elektrické energie?
šmudla:
, omlouvám se, že odepisuji až teď, ale byl jsem právě na té chatě - kde má problém i mobil.
To jste mne ale velmi potěšili, pánové. Snažil jsem se poskytnout co nejvíce údajů, které mi přišli podstatné. Klidně napište, co by vám pomohlo si udělat lepší obrázek o spádu.
Pane Kurko, máte pravdu, je to bývalá brusírna. Jenom pro představu....p řes délku celého domu vedla obrovská osa, na kterou ,v kolmém směru, navazovala osa přes šířku domu a pak klínové řemeny rozváděly sílu na jednotlivá brusidla, která byla ve sklepě - takových strojů jsme našli (spíš trosky) 13. A co mě zaráží, kolo není celodřevěné, ale je ze železa. Dřevo bylo jenom tam, kde se nabírala voda - koreček(kapsa). Má smysl ho nechat zrenovovat nebo vyměnit za dřevěné?? Co jsem koukal, tak asi jediné špatné místo je osa - jak se hnul protější břeh, tak ji ohnul. Né moc, ale není rovná
Kolo by běželo celoročně. Až ho budu renovovat, tak stejně budu muset obnovit dřevěný přístřešek. Sice se mi moc nechce věřit, že pouhá prkna ho ochrání před zamrznutím, ale už alespoň 3 roky nespadla teplota v zimě pod -20 na delší dobu.
A ještě jedna věc..... Jak mám převést otáčky z kola?? Zase to zkusím popsat: Nad velkým kolem je menší kolo a z něj vede teprve osa do domu k převodům. Z velkého kola vystupují tyče, které zabírají do menšího, takže velké kolo má průměr 7m plus ještě ty tyče(cca 1 metr). Je to zvláštní.... Mě přijde, že by tam asi mohly vznikat docela velké ztráty a tak bych tu sílu raději převáděl až od osy řetězem.
Zítra se dám do obvolávání úřadů, abych sehnal příslušná povolení. (poklona) vám za vaši pomoc.
Martin Kurka:
Člověče, vy nejste chatař, vy jste majitelem vysoce hodnotné technické památky. A neskutečně zachovalé.
Jestli vás mohu poprosit, jděte cestou co nejšetrnějšího zachování všech původních mechanizmů.
Ono to má i svou hlavu a patu. Řetězový převod na kole by musel být nejméně 3řadý, při téhle rychlosti a silách válečkový nedovedu si představit ten problém s nandáváním rozet na hřídel - musely by být dělené. Řetězový převod musíte mazat a tak prasit vodu (i když ekologickým mazivem). V mokrém prostředí i při mazání a kapotování řetěz dlouho nevydrží.
Vy máte palečný převod, ten má pro vodní kola mnoho výhod. Hlavně se bezvadně seřizuje (ono to kolo je vždy šišaté), umí tlumit rázy a hlavně jsou v něm menší síly. V dnešní době můžete použít na obložení palců speciální plasty pro převodová kola (aramidy..) a máte prakticky bezúdržbový převod (do rychla!) a zachováte historický ráz zařízení.
Brusírna na horách se dá předpokládat někde v Sudetech, Němci byli převelice pečliví úředníci (jak říkal táta i za války měli v zabíjení nelidský pořádek). Brusírna pro 13 strojů musela mít někde na obecním úřadě projekt, který se možná v okresním archívu nebo na obecním úřadě ještě zachoval. Tam bych doporučoval zajít a hledat. V živnostenských listech musela být někde žádost o rekonstrukci na kovová kola. Za války Hitler zakázal ve všech malých vodních mlýnech mlít obilí, aby měl pod palcem potraviny a tak mlýny přecházely na brusírny atd. Takže z kontrol zda nemelou musí být v archivech také nějaké záznamy a případně fotografie.
Dobrým zvykem výrobců byly odlité značky a jména na litinových dílech (pánve ložisek, loukotě kol) mosazné tabulky na součástkách.
Je neuvěřitelné, co se dá v archívech strojírenských firem ještě dnes najít. A ty firmy se pak pyšní tím, co z jejich výroby ještě pracuje - je to pro ně tak dobrá reklama, že vám mohou leccos zazponzorovat - třeba opravu.
Ohnutý hřídel je veliký problém, bude muset ven a někde na lisu srovnat, nebo pořídit nový. A nový se bude muset spočítat, protože při dnešních výpočtových možnostech by mohl být i subtilnější, ale zase ne o moc pružnější. S výměnou hřídele se vždy stavebně u vodních kol počítalo - takže tam budou v obvodové zdi zazděná tenká okna pro vytažení hřídele a nad kolem místa pro uvázání koček a kladek.
Staří mlynáři vždy pro svého narozeného syna vyhlédli speciální strom na hřídel a pak jej po úpravách zakopali do země. Dřevo natáhlo v zemi křemičitany a ohromě se zpevilo. A když starý hřídel synovi dosloužil, vykopal strom a sekerníci vyrobili novou hřídel. Byla to veliká akce, ale počítalo se s ní.
Jozef BABJAK:
Tie osi idúce po dvoch obvodových stenách sa nazývajú transmisie: http://mve.energetika.cz/prevody/transmise.htm Mimochodom, ste si istý, že tie remene boli klinové, nie ploché? Tie isté stránky, t.j. http://mve.energetika.cz/ obsahujú návody, ako zistiť prietok i spád. A vodné kolo na hornú vodu je tam aj vrátane výpočtu.
Oveľa viac, ako opis, by pomohlo niekoľko fotiek, najmä kola s nátokom a prevodov.
Čo sa týka prevodov, záleží, či plánujete zachovať stávajúcu transmisiu alebo jej časť, alebo chcete generátor pripojiť čo možno najbližšie k vodnému kolu. Ak vám ide len o využitie vody na výrobu elektriny, možno by stálo za úvahu kolo nahradiť bánkiho turbínou. Pri spáde cca 9m a prietoku 60l/s mi to cez palec vychádza na slušných 4,2kW na výstupe turbíny. Pri danom spáde by nemal byť problém nadimenzovať turbínu priamo na generátorickýc h 800ot./min., čím by odpadla potreba ďalších prevodov a účinnosť by tak dramaticky stúpla.
Zachovanie vodného kola a transmisií by bolo pekným zachovaním histórie, a zároveň by vám aspoň čiastočne vyriešilo problém prevodov, nakoľko predpokladám, že väčšina prevodov je do rýchla, najmä ten, čo je priamo na vodnom kole. Pri 8m priemre vodného kolesa - 7m kolesa + 1m tyče a pri 1,5m priemere malého kolesa, ktoré spomínate v pôvodnej otázke a pri 5 otáčkach za minútu, ktoré vypočítal p. Kurka, máte na transmisii cca 27 otáčok za minútu, ak je malé kolo priamo na osi transmisie.
Pri funkčných transmisiách budete môcť neskôr na ne prípadne niečo dať, napr. jednu z tých brúsok, alebo niekde zohnať starú vŕtačku, a pod. Na druhej strane ako píšete, transmisia sama o sebe bude mať nemalé straty, a bude vyžadovať pravidelnú údržbu. Nakoniec môže byť točiaca sa transmisia aj nebezpečná, ak sa okolo nej bude kde-kto obšmietať, najmä deti.
Otázkou je ten výpočet otáčok samotného vodného kolesa, tento vstupný údaj je velmi citlivý - zvýšenie o jedinú otáčku za minútu znamená zvýšenie o 20%, že áno. Mne stále nie je jasný spôsob prívodu vody na kolo, podľa vášho opisu:
"Mezi dnem nádrže a horní hranicí kola je výškový rozdíl 4.1m. ... a pak voda padá dolů 2.3m na kolo."
mi to tak nejako vychádza, že otáčky by mohli byť vyššie, ako 5ot./min., ktoré spočítal p. Kurka, ak tento vychádzal iba z priemeru kolesa. Teraz sa mi to prepočítavať nechce, ale ak si neskôr nájdem čas, môžem to skúsiť. Mimochodom, stále vychádzame len z dohadu, že ide o kolo na hornú vodu. Ak by išlo napr. o kolo na strednú vodu, všetky naše výpočty by boli mimo realitu.
O zmienenú problematiku sa zaujímam. Ak chcete, kontaktujte ma emailom na jozef.babjak@gmail.com.
Jozef BABJAK:
Citace: Martin Kurka 30.09.2011, 08:40
Člověče, vy nejste chatař, vy jste majitelem vysoce hodnotné technické památky. A neskutečně zachovalé.
Jestli vás mohu poprosit, jděte cestou co nejšetrnějšího zachování všech původních mechanizmů.
Pripájam sa k prosbe. Možno namiesto chaty budete mať múzeum a väčšie problémy ako s energetikou budete mať s pamiatkármi, ale i tak, aspoň to skúste.
Citace: Martin Kurka 30.09.2011, 08:40
..., Němci byli převelice pečliví úředníci ...
Nielen úradníci, ale aj inžinieri. Viacero doteraz fungujúcich vodných elektrární v čechách bolo vybudovaných za protektorátu. Slovné spojenie "nemecká precíznosť" sa nepoužíva len tak pre nič - za nič.
šmudla:
Pane Kurka, máte naprostou pravdu. Na zvedání kola je tam traverza - velké "íčko". Jsou to bývalé Sudety, dneska poblíž Tanvaldu. Co se týče dohledání - skvělý nápad. Uhodím na ně. Jenom se bojím, že i když Němci byli pečliví, tak od války je to už ňáký pátek a dnešní správa není toho vyznání. S památkářema mám už bohaté zkušenosti a vedeme menší války. Sice vždycky vyhráli, ale zase dům vypadá velmi pěkně. S tou hřídelí to bude jeden z mnoha problému kola. Kolo je přidělané 4 obrovskými šrouby a rez se na nich podepsal tak, že se budou asi muset řezat a odvést. To nevadí....s tím se počítá. Mě jenom vždycky vadilo, že jsem nikde neviděl kovové kolo, ale "jenom" dřevěné. Co se týče transmise(díky, nemohl jsem si včera vzpomenout), tak tu já znám jenom z fotek a vyprávění. Teď se dům snažím předělat na rodinný dům (byla tam jenom jedna místnost na spaní a bez koupelny).
Mě o tu výrobu elektřiny až tak nejde - že bych z toho musel tahat každý watt. Zastával jsem dvě možnosti: buď opravit a koukat se, nebo zasypat. Druhá možnost se mi nelíbila, ale zase z bezpečnostních důvodů...... A stavět kolo, jenom aby se točilo(to chtěl vždycky děda) se mi zdálo drahé. Fota dodám....sice jich teď moc nemám, ale něco se najde. Zítra se pokusím a zkusím nakreslit celou soustavu.
(poklona) , pane Babjak, za nabídku. Možná že ji využiji. Momentálně nevím nic víc, co bych tady neuvedl. Jakmile to nakreslím a dodám fota, tak se uvidí. Jinak jedná se o kolo na horní náhon...... a i kdyby tomu bylo v minulosti jinak, tak do budoucna bych ho tak udělal. Důležité je, že to půjde (dance) , resp. že mi dá ty 2 kW. (poklona) a jestli máte ještě něco, tak to jenom uvítám.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana