Musí být u hromosvodu samostatné tyčové zemniče propojeny s uzemněním HOP?

[Jan Alin]

Tak tohle vlákno se nám nějak zvrhlo koukám. Tak já se přidám k spamování.  To jsem zvědav kam až tahle blbina vyroste. 

Ještě tu tuším nepadlo že pokud se někde píše že uzemnění mají být spojená tak se musí také napsat kdy už to není potřeba aby nebylo nutno pospojit celý svět a to je ta hodnota. Je jasné že spojení je lepší ale prostě když je to dál tak už se to pospojit prostě nemusí.

[IM]

Pokud nebudou zemniče spojeny s HOP, je to problém tím větší, čím rozdílnější bude jejich hodnota, čím vyšší bude hodnota bleskového proudu, čím rozdílnější budou délky, impedance a přechodové odpory na svodech, čím větší bude odpor zemničů oproti PEN. Vše toto s největší pravděpodobnos tí způsobí škody na elektroinstala ci, zapálení objektu přeskoky atd..

Jak se zapálí objekt při úderu do stožárového jímače mimo objekt, se samostatným uzemněním?  

[Jiří Schwarz]

Je to zajímavý problém.
Když se na dráze někde objeví trakce, kolejnice fungují jako zpětné vedení trakčního proudu a z několika důvodů nesmí být spojeny jak kolejnice, tak další připojené zařízení, rozvody, objekty (např. kovové kontrukce nástupištních ostrůvků) s PE (PEN) potenciálem.
Někdy je to docela problém jak to udělat, aby tam nevzniklo nějaké bezpečnostní riziko.

Jak mi závidíme těm, co to "spojit mohou" a nechápeme proč si hledají důvody neudělat to...

[Jan Hájek]

Jak se zapálí objekt při úderu do stožárového jímače mimo objekt, se samostatným uzemněním?  

Vidíte kolego, Vy to chápete dobře, tzn. pokud jsou dva zemniče v podstatě dvou nezávislých objektů od sebe dále jak 5 m, je tu možnost je nespojit, nicméně se mrkněte do příspěvků druhého tábora a pochopíte, že oni to tak nechápou.

[Jan Alin]

pokud jsou dva zemniče v podstatě dvou nezávislých objektů od sebe dále jak 5 m, je tu možnost je nespojit

A tohle je všechno co k tomu bylo potřeba říct už od začátku. 

[Radek Červený]

Vidíte kolego, Vy to chápete dobře, tzn. pokud jsou dva zemniče v podstatě dvou nezávislých objektů od sebe dále jak 5 m, je tu možnost je nespojit,

Ovšem za předpokladu, že tyto objekty nejsou vzájemně propojené silovým kabelem, datovou sítí, kamerovým systémem, řízením MaR, atd atd. Což je v praxi téměř nemožné.
Všichni v oboru víme, co umí vyrovnávající se potenciál, a nemusí být ani bouřka. Ovšem jsou vyjímky, které skončili někde u napěťových chráničů a zapojení 6 - 7 - 6 v otočném provedení a těm to prostě vysvětlit nikdy nepůjde.

[Radim Strycharski]

Ovšem za předpokladu, že tyto objekty nejsou vzájemně propojené silovým kabelem, datovou sítí, kamerovým systémem, řízením MaR, atd atd.

Proč? Je jasné, že potenciál se hlídá uvnitř objektu pospojením, SPD atd. Každý objekt se chrání sám a pokud se jejich uzemnění přiblíží na méně než 5 m, tak se musí spojit. Na tom nevidím nic záhadného. Uvedený článek prostě uvažuje průchod proudu od jednoho zemniče k druhému a je evidentní, že jejich přiblížení tento proud zvyšuje a zvyšuje se tak i jejich namáhání, nehledě na to, že by mohlo dojít k výskytu různých potencilálů na současně přístupných částech a tak norma prostě doporučuje při přiblížení pod 5 metrů provést spojení.

[Fuk Tomáš]

Ovšem za předpokladu, že tyto objekty nejsou vzájemně propojené silovým kabelem, datovou sítí, kamerovým systémem, řízením MaR, atd atd. Což je v praxi téměř nemožné.

Proč? Je jasné, že potenciál se hlídá uvnitř objektu pospojením...

Proč? Protože pokud se jedná o objekty propojené mezi sebou např. silovou sítí, tak propojením i zemničů se sníží namáhání té silové sítě vyrovnávacími proudy, tudíž i zavlečené přepětí atd. atd.

...norma prostě doporučuje při přiblížení pod 5 metrů provést spojení.

Není to tak. Norma doporučuje provést spojení vždy, ale v určité situaci připouští i výjimku. To je podstatný významový rozdíl.

[Radim Strycharski]

Není to tak. Norma doporučuje provést spojení vždy, ale v určité situaci připouští i výjimku. To je podstatný významový rozdíl.

Například pokud mám rodinný domek se základovým zemničem a HDS s uzemněním v plotu 10 m od domu, tak mám jednoznačně stanoveno ČSN, že nemusím spojovat uzemnění domku a HDS ČEZu. Pro projektanta je to významná informace. A nedělám si iluze, že někdo bude nějak složitě hodnotit rizika, eventuelně projekt oponovat.

[Milan Hudec]

Například pokud mám rodinný domek se základovým zemničem a HDS s uzemněním v plotu 10 m od domu, tak mám jednoznačně stanoveno ČSN, že nemusím spojovat uzemnění domku a HDS ČEZu. Pro projektanta je to významná informace. A nedělám si iluze, že někdo bude nějak složitě hodnotit rizika, eventuelně projekt oponovat.

Je možno kovový plot uvažovat coby náhodný jímač?

[Radek Červený]

Například pokud mám rodinný domek se základovým zemničem a HDS s uzemněním v plotu 10 m od domu, tak mám jednoznačně stanoveno ČSN, že nemusím spojovat uzemnění domku a HDS ČEZu. Pro projektanta je to významná informace. A nedělám si iluze, že někdo bude nějak složitě hodnotit rizika, eventuelně projekt oponovat.

To je sice pravda, ale jistě sám uznáte, že propojením určitě nic nezkazíte a rozvodné síti to neublíží. Tady u té silovky bych to zase až tak nepitval, ale u sdělovacích, komunikačních či řídících rozvodů to už může pěkně potrápit.

[Fuk Tomáš]

Například pokud mám rodinný domek se základovým zemničem a HDS s uzemněním v plotu 10 m od domu, tak mám jednoznačně stanoveno ČSN, že nemusím spojovat uzemnění domku a HDS ČEZu...

Ne, máte normou doporučeno to spojit, i když nemusíte.

[Radim Strycharski]

Ano, nic nezkazím, ale vysvětlete mi, co získám kromě toho, že místo jednoho silného PE budu mít dva.
Co se týče sdělovacích zařízení, tam mám zkušenosti právě opačné. Nezřídka se v projektech objevuje požadavek na oddělené uzemnění alespoň 15 m od jiného.

[Radek Červený]

Získáte toto:

Proč? Protože pokud se jedná o objekty propojené mezi sebou např. silovou sítí, tak propojením i zemničů se sníží namáhání té silové sítě vyrovnávacími proudy, tudíž i zavlečené přepětí atd. atd.

Ale na vodiči PEN, nikoliv PE. Takto provedených přípojek je opravdu minimum.

V projektech se vyskytuje spousta zajímavých věcí, např. citace: Stavba se nachází v katastru obce XY, která je ve vlastnictví stavebníka. Takových citátů projektantů by už bylo na vydání pamětí, ale to není předmětem této diskuze.
Já vím jedno. Žádný projektant pak není u předání, když investor reklamuje rušení či nelogické chování určitých systémů. Není vyjímkou rozdíl mezi koaxem a anténou 120V.
K čemu mi je dobré, když budova A od budovy B je třeba 20 metrů, ale budova A má odpor uzemnění 1,6 ohmu a budova B 0,8 ohmu a tyto zemní soustavy nejsou vodivě propojené? A tyto budovy jsou propojeny jakoukoliv komunikační sítí?

[Jiří Schwarz]

Je možno kovový plot uvažovat coby náhodný jímač?

Jímač?
Asi hodně záleží na provedení plotu. Takové pletivo, v plastu, s "drátečky" minimálního průřezu, bych asi vůbec neuvažoval, ale taková poctivá kovářská práce, to by mohlo být jako jímač, jen je otázkou připojení těch konců

[Fuk Tomáš]

Ano, nic nezkazím, ale vysvětlete mi, co získám kromě toho, že místo jednoho silného PE budu mít dva.

vás tu někdo navádí k tomu, abyste místo jednoho silného zemniče (PE) dělal dva slabší? Přesně naopak.

Tím, že zemnič HDS a základový zemnič domku propojíte, kromě PEN vodiče (z pohledu blesku tenkého jak tkanička),  ještě samostatným pořádným kusem vodiče - např. zemnicím páskem, na první pohled nezískáte nic. Změříte impedanci soustavy zemničů a naměříte prakticky to samé, jako bez toho přídavného propojení.

Na druhý pohled, kdy uvážíte, že u vedení bleskového proudu se velmi podstatně projevuje např. vlastní indukčnost vodičů, a že u máloplošných zemničů se při vysokých proudových hustotách projevuje prudký pokles zemního odporu, zjistíte, že tím propojením obou zemničů získáte zemnicí soustavu s cca 2x - 3x menší impedancí pro bleskovou proudovou vlnu. Bohužel ale ve své brašně nemáte přístroj, kterým se to dá změřit.

V důsledku toho, že takto blesku poskytnete 2-3x pohodlnější cestu do země, získáte
- 2x - 3x delší životnost vašich přepěťových ochran (anebo delší životnost vašich elektrospotřeb ičů, pokud přepěťové ochrany nemáte),  
- zmenšení rizika úrazu od nechráněných svodů hromosvodu
- vyšší spolehlivost dodávky elektrické energie do Vaší elektropřípojk y
- spokojenější sousedy, kterým budete pouštět do distribuční sítě slabší bleskové šťouchy

Přijde vám to málo? Mně to přijde jako velmi výhodná investice.

[Milan Hudec]

Ano, nic nezkazím, ale vysvětlete mi, co získám kromě toho, že místo jednoho silného PE budu mít dva.
Co se týče sdělovacích zařízení, tam mám zkušenosti právě opačné. Nezřídka se v projektech objevuje požadavek na oddělené uzemnění alespoň 15 m od jiného.

Jo a za to bych projektanty zabil, jsou to požadavky 50let staré, odpovídající tehdejším podmínkám.
Řekl bych, že je to jak nosit bombarďáky od TRIOLI, v době TANGA.

[Milan Hudec]

Jímač?
Asi hodně záleží na provedení plotu. Takové pletivo, v plastu, s "drátečky" minimálního průřezu, bych asi vůbec neuvažoval, ale taková poctivá kovářská práce, to by mohlo být jako jímač, jen je otázkou připojení těch konců

Jasně, mínim kovářsky provedené ploty, občas se stane, že stojí, tak akorát v cestě bleskokouli, tak nevím, zda s nimi počítat čine.