Musí být u hromosvodu samostatné tyčové zemniče propojeny s uzemněním HOP?

[Josef Šnajdr]

U klasického hromosvodu RD, když jsou např. 4tyři svody a mají svoje samostatné tyčové zemniče, musí být prosím propojeny s pátým zemničem HOP?
Svody hromosvodu jsou od zemniče HOP např. 5-6m.
Ptám se jenom teoreticky a samozřejmě nic závazného.

[Milan Hudec]

Nejenže musí, je to i rozumné

Pokud ovšem není tyčový zemnič z nerezu, ale z FeZn je to téměř jedno, protože při zatloukání se zinková vrstva stejně hodně poškodí a zemnič dlouho nevydrží.

[Pavel Horský]

Nejenže musí, je to i rozumné

Pokud ovšem není tyčový zemnič z nerezu, ale z FeZn je to téměř jedno, protože při zatloukání se zinková vrstva stejně hodně poškodí a zemnič dlouho nevydrží.

Samozřejmě záleží na samotném výrobku. Mám podezření na jistého českého výrobce, že mu počty mikronů v pozinkování naprosto nic neříkají a svoje výrobky zinkují jen tak, aby se neřeklo, že prodávají kus železa. Několikrát jsem tohoto výrobce upozornil na nekvalitní šrouby, které používají ve svých svorkách, několikrát jsem obdržel omluvu, že jde o špatnou várku. Omluvu jsem bral prvních pět let, neboť nevěřím, že se za tu dobu několikrát nevyměnily celé skladové zásoby.
Připadá mi to, že si z lidí dělají jen srandu. Pokud ale budou samotní hromosvodáři držet hubu, lépe nebude. Stejně tak mě velice rozčiluje, když se podívám na nabídku jejich sortimentu. Od založení firmy se jejich nabídka nikterak zvláštně nezměnila. Stále žijí v hluboké totalitě.

Např. o materiálech vyráběných osvědčenou německou firmou DEHN+SOHNE bych nikdy nepochyboval a zákazníkovy doporučuji malinko si připlatit a dostat za svoje peníze opravdové zboží a ne brak.

Použijte zemnící materiály od této firmy a máte vystaráno.

[Milan Hudec]

Ano p.Horský souhlas, již naši předkové uplatňovali zásadu, že do země patří jen to nejlepší.

[Jan Hájek]

Pokud nebudou zemniče spojeny s HOP, je to problém tím větší, čím rozdílnější bude jejich hodnota, čím vyšší bude hodnota bleskového proudu, čím rozdílnější budou délky, impedance a přechodové odpory na svodech, čím větší bude odpor zemničů oproti PEN. Vše toto s největší pravděpodobnos tí způsobí škody na elektroinstala ci, zapálení objektu přeskoky atd..

Ale do doby zásahu bleskem to většinou nevadí.  

Ještě něco k té nešťastné národní poznámce o vzdálenosti 5 m mezi jednotlivými zemniči z ČSN 33 2000-5-54:
Napadá někoho z fanatických propagátorů této vysloveně nebezpečné věci, že pokud je vzdálenost vodiče hromosvodu od kovové konstrukce či vodiče instalace menší než 5 metrů, že je to úplně na nic?

PS: Samozřejmě nenapadá, protože pak by tomu rozuměli.

[Milan Hudec]

Honzo souhlas, ostatně většinou se s Tebou nasouhlasit nedá

Pouze bych vznesl dotaz z druhé strany, od jaké vzdálenosti zemničů netřeba spojovat?

Např. objekt bude v zákrytu nějakého stožáru či vodičů vvn a pod.

[Jan Hájek]

Pouze bych vznesl dotaz z druhé strany, od jaké vzdálenosti zemničů netřeba spojovat?

Tak zhruba od vzdálenosti 1 až 5 km  .
Neviděl jsem nikde žádné doporučení.

[join2free]

A čo v následujúcom prípade:
- rod. dom s pristavanou garážou (spoločná stena s RD - garáž je kratšia než dĺžka steny RD - cca 1.5 m zpredu aj zozadu)
- základový zemnič po celom obvode + stredovým základom (spoločná stena - základ - RD a garáže)
- vyvedené 4 zvody
-  1. a 2. vývod na zvod hromozovdu na strane domu, kde nie je garáž; v blízkosti odkvapových zvodov; hore (odkvaopový žľab) a dole (odkvapová rúra) vzájomne prepojené
- 3. a 4. vývod na zvod hromozvodu na strane garáže (také isté vyhotovenie ako pre 1. a 2 zvod)
- 5. vývoh na EPS (HOP) vo vnútri RD
A teraz problém:
Na spomínanom rozdiele dĺžky steny RD a garáže (1.5) sú ešte 2 odkvapové žlaby (dĺžka cca 1.5) a zvedené odkvapové rúry. Hore to nie je problém prepojiť, ale dole už nie sú vyvedené žiadne vývody zemniča. Odkvapové rúru sú chytené do betónových stĺpov 50x50 cm, ktoré sú armované armovacím košom (vzájomné spájanie armovania pri stavbe RD nebolo vykonané - žiaľ projekt to nepredpisoval). Čo s tým?
1. Potiahnúť zemniaci vodič cca 30-40 cm pod zemou od najbližších vývodov zemniča a pripojiť dole odkvapovú rúru?
2. To isté ako 1. ale navyše ešte zatĺcť zemniacu tyč, ktorú by som pripojil k rúre a dotiahnutému zemniacemu vodiču?

Predpokladám podľa odpovedi na pôvodný príspevok, že len zemniaca tyč pripojená dole na odkvapovú rúru nestači...

PS: Ospravedlňujem sa za dlhší dotaz.

[josef Šnajdr]

Tedy spojovat jenom do těch 5m uzemnění dle ČSN je špatné v realitě? Je tedy nutno spojovat i větší vzdálenosti, jak sem pochopil. Je tedy chyba v ČSN? Nebo jak to chápat? Dík

[Fuk Tomáš]

Záleží na vás, jestli to chcete udělat dobře, anebo co nejlevněji s využitím všech výjimek, které vám norma umožňuje, při akceptování zvýšených rizik, která z toho plynou.

[Milan Hudec]

Také by mne zajímalo, jak prakticky řešit např.

Budova mezi objekty (stožáry, vedení vvn a pod.) přičemž tyto budu uvažovat coby jímače, na budovu patřičná bleskoukoule nepropadne, tudíž ji nebudu vybavovat hromosvodem, přičemž vzdálenost těchto řekněme stožárů bude od budovy 15m, no a v případě podpěr vvn bude vzdálenost v řádech 100m.

[Fuk Tomáš]

No, aby se k té budově ta bleskokoule nedovalila ani z boku, to tu chaloupku moc velkou nepostavíte.
Když budete mít ty stožáry 15 m od chaloupky, nemají náhodou nějaký zemnič? Třeba z pásku uloženého v ochranném pásmu vedení, tj. podél? Nebude těch metrů mezery míň?

[J.Patúc]

Dodal by som, že počas búrky nemáme vyhladávať ochranu pred bleskom pod rozvodom elektrického prúdu.  Je to všeobecna rada vychádzajúca aj z nejakých skúseností.

[Jaroslav Ratiborský]

Dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 je možné také použít  NA.12.4.2 Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.

[Jiří Schwarz]

Dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 je možné také použít  NA.12.4.2 Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.

Tenhle článek by zasloužil nějaké vysvětlení kdy je možné nebo kdy je správné jej použít.
Pokud budu mít silový rozvod a hromosvod v objektu, uzemnění budou od sebe více než 5 metrů, nespojím je, jak se mi mohou oba rozvody v objektu přiblížit?

[Jaroslav Ratiborský]

Nemohu vykládat nebo vysvětlovat ustanovení ČSN na to si myslím existují asi jiné pomazané hlavy nebo spíše autoři norem.
Uvedený článek pojednává o podmínce kdy : Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.

[Jan Hájek]

Myslím, že toto je zářný příklad, proč jsou veškeré normy, zákony, vyhlášky neustále obsažnější a obsažnější.
Stačí, aby jedna věta umožňovala zcela špatný výklad odporující tak jednoduchému zákonu jako je vyrovnání potenciálu a nejen že se najde ...... kdo to udělá, ale ještě se za ním vytvoří fronta.

U jedné z připomínek k Ed.2 k obsahu věty z normy, byl jako důvod zamítnutí: Zbytečné, smysl věty je v předchozím textu vysvětlen.
Oni si autoři norem totiž neuvědomují, jaká je skutečná odborná  úroveň těch, co to doopravdy dělají.

PS: Možná by bylo rozumné normy vydávat formou komiksu, neobsahovaly by žádné texty (nemusely by se překládat) a ke každé nové edici by byla plastová figurka elektrikáře jako příbal.

[Jaroslav Ratiborský]

Myslím, že toto je zářný příklad, proč jsou veškeré normy, zákony, vyhlášky neustále obsažnější a obsažnější.
Stačí, aby jedna věta umožňovala zcela špatný výklad odporující tak jednoduchému zákonu jako je vyrovnání potenciálu a nejen že se najde ...... kdo to udělá, ale ještě se za ním vytvoří fronta.

U jedné z připomínek k Ed.2 k obsahu věty z normy, byl jako důvod zamítnutí: Zbytečné, smysl věty je v předchozím textu vysvětlen.
Oni si autoři norem totiž neuvědomují, jaká je skutečná odborná  úroveň těch, co to doopravdy dělají.

PS: Možná by bylo rozumné normy vydávat formou komiksu, neobsahovaly by žádné texty (nemusely by se překládat) a ke každé nové edici by byla plastová figurka elektrikáře jako příbal.

Délka odpovědi většinou neznamená konkrétní odpověď,ale jako záplata je dobrá.