Fotovoltaické elektrárny na velkých střechách, volných plochách a jejich ochrana před bleskem
SMILEK:
to Jan Alin:
no pár důkazů by bylo. Existuje třeba fotka zásahu levé (samozřejmě ohromobleskosv odičované ;)) věže katedrály na Petrově v Brně (vím, svým výškovým přesahem nad okolím mu opravdu dost pomohla). Na druhé straně jsem v neděli byl v lese, kde blesk zasáhl strom uvnitř lesa v polovině jeho výšky, odťal horních 15m, zbytkem projel k zemi tak, že celý kmen zevnitř vyhořel (zbylo cca 12m vysoké torzo o průměru 50cm z ohořelé kůry a zem okolo plná třísek jak v pohádce o Rumcajsovi. Nechápu, jak se blesk dostal přes hradbu okolních stromů do místa úderu :o.
to Zdeněk Hejčl:
máte moji poklonu. Diskutovat s hlavním hromosvodníkem není pro slabé povahy. Honzo, myslím, že jsme to už probírali tady ...
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,10112.15.html
Krýdl Petr:
Jak to tak pročítám je to velmi zajímavá diskuze. Já sám se přidám k té skupině, které nesedí zmatek v názvosloví a užívání popisných pojmů, tak jak se to vždy komu šikne do krámu.
Jenom posuďte :
Říkáme tomu hromosvod, ale máme normu na ochranu proti blesku.
Řešíme konstrukci hromosvodu, ale 1. stupeň je nazván svodič bleskových proudů.
Popisuje se tady rozdíl mezi hromem a bleskem, a každý musí uznat, že v českém významovém popisu jde vždy něco jiného.
Nejsem znalec cizích jazyků, ale zajímalo by mne, jak toto řeší němci, angláni, taliáni a ostatní.
Nyní si vyslechněte názor 7 letého dítěte, když jsem doma vylepšoval hromosvod a dcerka slyšela moje názvosloví, že opravuji hromosvod tak mi říká :
taťko, jak můžeš říkat, že opravuješ hromosvod, když na obloze jsou vidět blesky, a tyto blesky přeci jsou vidět a jsou nebezpečný. Hrom je přeci ten kravál, který je potom slyšet!
Můj názor je ten, že tento názvoslovný zmatek záměrně odvádí pozornost od vlastního technického řešení ochran objektů a osob od účinků výbojů atmosférické energie.
Zdenek Hejčl:
To Pavel Smílek:
Mě jen v tom příspěvku zarazila, nebo zdvihla věta s použitím jiných názvosloví s pojmenováním nejdříve technickým a pak jazykovědeckým . Vadí mi ten zmatek v názvosloví. To nepovažuji za korektní a spávné, protože pak vznikají paskvilní vyjádření, jak známe z projevů našich placených politiků. (zle)
A kolikrát se to u jednodušeji smýšlejících spoluobčanů vykládá jako jediná a správná řešení /dogmata/. Jak se dříve argumentovalo: vždyť to psali v novinách, tak to musí být pravda.
Naši předkové měli zkušenosti a dokázali je využít ke svému prospěchu, nějak to pojmenovali v rámci svých možností a znalostí.
Já se skláním, nad jejich dovedností a umem, ale doba pokročila, názory se změnily a bádáním se spousta věcí vysvětlila. Proč teda je nepřehodnotit a posunout dál? Přidat je k náhledu na současné znalosti, zákonitosti přírody a vědeckého bádání?
Asi jsem snílek.
Řečnická otázka: Jak pojmenovat jednoduše svodič bleskových proudů?
Nazveme to po staru : hromosvod, nebo bleskosvod?
Či vymyslíme nový název?
Zabrousíme do historie a dávám název: Perunosvod. :D
Jsme snad technici, tak technické pojmenování, nebo výraz, ale odvolávat se na jazykozpytce to snad ne.
PS: Poradí tetička Wikypedie , nebo strýček Google.
Jsou tam velice zajímavé odkazy.
Hrom neudeří do jednoho místa, ale šíří se rovnoměrně od místa vzniku rovnoměrně na všechny strany v celé délce a závislosti na překážkách. (odrazy, atd.)
Jan Alin:
Citace: Pavel Smílek 08.08.2011, 21:43
Na druhé straně jsem v neděli byl v lese, kde blesk zasáhl strom uvnitř lesa v polovině jeho výšky, odťal horních 15m, zbytkem projel k zemi tak, že celý kmen zevnitř vyhořel (zbylo cca 12m vysoké torzo o průměru 50cm z ohořelé kůry a zem okolo plná třísek jak v pohádce o Rumcajsovi. Nechápu, jak se blesk dostal přes hradbu okolních stromů do místa úderu :o.
Také už sem něco takového párkrát viděl a proto se na všechny výpočty vzdáleností v řádech centimetrů dívám s jakýmsi vnitřním neklidem. Stále si myslím že všechny ty výpočty jsou spíš marketing protože se to nějak spočítat musí. Ono to funguje a základ je reálný, ale určitě ne tak, abych tomu věřil.
Fuk Tomáš:
Citace: Pavel Smílek 08.08.2011, 21:43
... blesk zasáhl strom uvnitř lesa v polovině jeho výšky, odťal horních 15m, zbytkem projel k zemi tak, že celý kmen zevnitř vyhořel (zbylo cca 12m vysoké torzo o průměru 50cm z ohořelé kůry a zem okolo plná třísek jak v pohádce o Rumcajsovi. Nechápu, jak se blesk dostal přes hradbu okolních stromů do místa úderu...
Nebyl jsem u toho, neprozkoumal jsem ostatky, neviděl jsem okolní stromy, jejich výšku a vzdálenost od zasaženého stromu, tak jen nabídnu jedno možné vysvětlení.
Vzrostlý strom není nijak zvlášť kvalitní jímač, takže jeho přítomnost ovlivňuje trajektorii bleskového výboje mnohem méně, než kvalitně uzemněná Franklinova tyč. Jistě při tom záleží i na hustotě a vlhkosti dřevní hmoty, a předvídat místo zásahu s přesností na metry se zde podobá věštění z křišťálové koule.
K diskusi ohledně hromů a blesků: Wikipedie je dobrý zdroj informací, ale je třeba mít na paměti, že text zde uvedený může být jen názor kohosi. Je tedy dobré informaci ověřit i z jiného zdroje.
Přikládám aktuální znění hesla hrom ;)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana