Má při úrazu elektrickým proudem vliv v jaké fázi sinusovky se dotyčný dotkne?

[master.martin]

Má při úrazu elektrickým proudem vliv v jaké fázi sinusovky se dotyčný dotkne (v nule či maximu) a případně proč?

[Šipeky Michal]

Ak sa takto pýtate, tak by som doplnil vašu otázku o ďalšiu podstatnú otázku. Ako dlho sa hypotetická osoba drží? Ak sa bavíme o konkrétnej fáze sínusoidy (teda krátky čas),  tak musíme zohľadniť najmä to, že ako dlho dotyk trvá. Hypoteticky môže dotyk trvať tak (nekonečne  ) krátko, že sínusoida ostane v nule.

[Zdenek Hejčl]

Vliv to nemá, protože za 1 sec  perioda projde nulou 100x. Problém je v tom v jakém pracovním stavu je srdce. Nejhorší stav je srdce ve fázi dokončeného stahu, nastává fibrilace a srdce samo nenaskočí.
Takhle nám to vysvětlovali na školení....
Jinak na úraz el. prodem má vliv mnoho faktorů.

[Martin1548]

Má při úrazu elektrickým proudem vliv v jaké fázi sinusovky se dotyčný dotkne (v nule či maximu) a případně proč?

Celá půlsinusovka proběhne za 0,01 sekundy, reakční doba člověka je v nejlepším případě 0,2 sekundy. Pokud se nejedná o Chucka Norrise tak během dotyku člověka proběhne 20 půlsinusovek a je tedy naprosto jedno ve které fázi dojde k počátku dotyku.

[Milan Hudec]

A co obvod s diodou? (např. fén na "půl plynu")

[Jirka Š. Svejkovský]

Problém je v tom, že pokud zásah proudem překryje T vlnu srdeční činnosti, dostane se srdce do nestabilního stavu. Hoďte si korunou a podle toho, co vám vyjde nastane zástava nebo fibrilace. T vlna u normálního člověka trvá cca 200ms.

To je důvod, proč jsou proudové chrániče navrženy na čas vypnutí pod 200ms. A je to i důvod, proč selektivní chránič nevyhoví.

Velikost proudu nehraje zase až tak významnou roli (v řádu mA),  důležitý je čas vypnutí.

Na druhou stranu, včasné vypnutí vám s pravděpodobností 99,5% zachrání život, ale neuchrání vás od určitého poranění srdce, takže můžete do konce života řešit různé šlesty, anginu pektoris a podobně.

[Jiří Schwarz]

A co obvod s diodou? (např. fén na "půl plynu")

Nemám odvahu to zkusit "na vlastní kůži".
AC proud působí jinak než DC, u menšího DC proudu je cítit výrazněji především dotyk a další "trvání" průchodu proudu již nemusí být výrazněji cítit. Ale jak to je s pulsujícím, jednocestně usměrněným, to netuším...
Podle "staré" 33 2000-4-41 byl bezpečný proud AC 3,5mA a DC 10mA.
To tak trochu svádí k myšlence, že DC proud nemá tak nebezpečný vliv na organismus.
Co se týká vlivu na srdeční činnost, asi to tak bude, ale delší průchod DC proudu živou tkání má velmi výrazný vliv na "chemické" poškození, elektrolýza může způsobit vážné poškození tkání,...

[Martin1548]

A co obvod s diodou? (např. fén na "půl plynu")

Dioda likviduje každou druhou sinusovku, ta první zůstává a účinky na organismus jsou velmi podobné jako při střídavém proudu s polovičním napětí.

[Milan Hudec]

Nemám odvahu to zkusit "na vlastní kůži".
AC proud působí jinak než DC, u menšího DC proudu je cítit výrazněji především dotyk a další "trvání" průchodu proudu již nemusí být výrazněji cítit. Ale jak to je s pulsujícím, jednocestně usměrněným, to netuším...
Podle "staré" 33 2000-4-41 byl bezpečný proud AC 3,5mA a DC 10mA.
To tak trochu svádí k myšlence, že DC proud nemá tak nebezpečný vliv na organismus.
Co se týká vlivu na srdeční činnost, asi to tak bude, ale delší průchod DC proudu živou tkání má velmi výrazný vliv na "chemické" poškození, elektrolýza může způsobit vážné poškození tkání,...

V rámci vědy a pokroku byste těch usměrněných cca.110V do sebe pustit mohl, za Vaši následnou reportáž by jste měl jistě další kladné body

[Václav 3]

Jednocestně usměrněný střídavý proud 50 Hz bez filtrace kondenzátorem je proud tepavý, který je pro srdce téměř stejně nebezpečný jako proud střídavý. Navíc jeho špičková hodnota je zhruba 160V, nikoliv 110V.

Jinak k původnímu dotazu, u střídavého proudu má daleko větší vliv na průběh rány, kterou dotyčný dostane to, zda se dotyčný dotýká jednopólově (t.j. ničeho se nedotýká druhou rukou nebo tělem a má dobré, izolující, nezvlhlé boty - potom je proud jeho tělem procházející velice malý, ovlivněný jen kapacitou jeho těla vůči zemi a nemusí ho vůbec cítit). Daleko nebezpečnější je, pokud proud jeho tělem prochází při dvojpólovém dotyku. V tomto případě záleží hlavně na tom kudy proud prochází, nejméně nebezpečný je proud procházející pouze mezi částmi jedné ruky, nejnebezpečněj ší je, pokud proud prochází mezi oběma rukama, čili dráhou přes srdce.

[Petr Doležal]

. . . nejnebezpečněj ší je, pokud proud prochází mezi oběma rukama, čili dráhou přes srdce. . .

A proto levá ruka v kapse   

[Jiří Schwarz]

Jednocestně usměrněný střídavý proud 50 Hz bez filtrace kondenzátorem je proud tepavý, který je pro srdce téměř stejně nebezpečný jako proud střídavý. Navíc jeho špičková hodnota je zhruba 160V, nikoliv 110V.

Nesouhlasím!
U jednocestně usměrněného napětí 220V nemůžeme tvrdit, že špičková hodnota je 160V. Cca 160V je efektivní hodnota, špičková hodnota zůstává i po "odříznutí jedné půlvlny" kolem 311V, jen těch špiček "je méně a mají jen jednu polaritu"

[Hugo K.]

Velikost špičkového napětí u jednocestně usměrněného průběhu je nejlépe měřit osciloskopem.M ěřáky,alespoň ty  "běžné"  budou ukazovat hausnumera.
Ta levá ruka v kapse se často traduje. Ale když se člověku trochu víc potí nohy,není to nic příjemného ani přes pravou ruku do země.

[Zdenek Hejčl]

Boty většinou vyhovují izolačně, tam takový problém nevidím, pokud člověk není bos....
Je tam více vlivů, odpor kůže......
Pokud budu v pohodě vydržím víc. 

[Peter_svk]

Takže pri dotyku s fázou zo zásuvky, čím bude izolácia od zeme lepšia, tým bude následné poškodenie menšie? Podhodím ďalšiu hypotetickú situáciu: Človek sedí na tyči, vo výške dajme tomu 4 metre. Tyčou bude prechádzať klasické striedavé napätie 230V proti zemi. Ak to dokážu vtáky, dokáže to aj človek?

[Zdenek Hejčl]

Jak se asi opravuje trolejové vedení na dráze, nebo na vn a vvn pod napětím? Jednoduše montážní plošina je odizolovaná od země a plošina spojena s trolejí, nebo vedením a pracuje se na stejném potenciálu.
Ale bylo tu někde video, jak kontrolují vvn pod napětím.

[Milan Hudec]

Takže pri dotyku s fázou zo zásuvky, čím bude izolácia od zeme lepšia, tým bude následné poškodenie menšie? Podhodím ďalšiu hypotetickú situáciu: Človek sedí na tyči, vo výške dajme tomu 4 metre. Tyčou bude prechádzať klasické striedavé napätie 230V proti zemi. Ak to dokážu vtáky, dokáže to aj človek?

Bude záležet na tom, jak má zpocený zadek a "půlky" daleko od sebe.

[Jiří Schwarz]

Pokud bude člověk (nebo jiný živý tvor) sedět na vodiči (třeba tyči nebo trubce,...),  na které bude napětí, kterou poteče proud, pokud se nebude dotýkat země nebo jiného potenciálu, neuzavře se obvod, nepoteče živou tkání proud a neděje se nic.

Představte si drátěnou kabinu, asi na metrových izolátorech, která se zvedne, připojí se na trakční vedení 25kV a v tu chvíli mohou lidé z kabiny opravovat závěsy trakčního vedení, na kterém je 25kV/50Hz proti zemi. Ale nesmí se najít "snaživý blbec",  který by jim chtěl podat nářadí, co jim vypadlo...!