Zvýším délkou řemenice chybějící otáčky motoru?
Petr Zíka:
Do fotky se mi nechce, musel bych ji odsunout. Nicméně: na motoru jsou dvě řemenice, velká 220mm na pohon válce (tam je 70mm). Malá 55mm vede na mezikolo 180mm, na mezikole je ozubený pastorek 40mm, který zabírá do kola 190mm, to má na sobě kolečko z jízdního kola 60mm za kterého jde řetěz na dvě kolečka 95mm na válce (ty mají cca 50mm). Všechny průměry jsou vnější. Motor má určitě pod 1000 ot/min, mám dojem že cca 950.
Jiří Kantner:
Také mám určité pochybnosti o stavu hoblovky, motor sice nevypadá na originální cca 100letý kus jako hoblovka, ale tak 60-80 let by mu být mohlo. Je to dost dlouha doba na to, aby se zařízení svou funkčností osvědčilo. Ale budiž ono také není dřevo jako dřevo ale tam rozdíl v rychlosti protahu nebývá tak velký aby to hrálo významnou roli. (od té doby kdy jsem viděl obráceně namontované nože v ručním elektrickém hoblíku a zástrčku typu D (3x400 + PE) narvanou do zásuvky otočenou o 90 stupňů se nedivím vůbec ničemu)
Velikost malé řemenice 55mm nemá moc rezervy na nějaké zmenšování na soustruhu (uvažuju řemem 10 mm šířky, podle tabulkových parametrů) vzhledem k malé rychlosti a nízkému přenášenému výkonu bych se nebál snížit průměr na max 45mm víc ne, řemen by i tak dost v ohybu trpěl.
vřazení mezilehlé řemenice vypadá elegantně ale hůř se to realizuje - je potřeba k něčemu přišroubovat ložiska, nechat vyrobit dvoudrážkovou řemenici, hřídel atd.
Poslední co mě napadá je změna řetězového převodu, pokud je rozteč řetězu stejná jako i jízdního kola (půlcolová rozteč) máte vyhráno a můžete ozubené kolo nahradit menším kolem z vícekolečka bicyklu, případně z kazety. Nedoporučuju kolečka s méně než 14 zuby, tam už je modifikovaná geometrie zubů a může to vést k rychlejšímu opotřebení kola.
Václav Třetí:
Motor vypadá, že je z 50. let Pak už se dělaly motory chlazené vnějším ofukováním, tento má ještě chlazení přes vinutí. Hoblovky s dvounožovým válcem mívají vysoké otáčky na válci, až do 6000 rpm. V těchto starých strojích bývala na motoru velká řemenice pro pohon hoblovacího ústrojí a motory bývaly max. 1400 rpm právě kvůli potřebě nízké rychlosti posunu. Znal jsem obdobnou hoblovku v truhlárně jednoho JZD, ta byla asi také tak stará, říkalo se o ní, že byla koupená ještě před I.WW majitelem zámku, ke kterému usedlost dříve patřila. Stroj doposledka fungoval perfektně, již tehdá to měl výrobce vyzkoušené a vypiplané do detailu. Motor tam vypadal ještě archaičtěji, ale stále fungoval a byl zřejmě původní. Takže bych si dovolil hledat problém v nějakých úpravách a změnách. A zde se viditelně nabízí kontrola otáček motoru. Nenašel by se štítek? Zkuste svrchní hoblování a veďte materiál zhruba poloviční rychlostí, než materiál posouvá protahovačka, bezchybná funkce by mohla znamenat použití motoru o dvojnásobných otáčkách. On ten motor nemusel být na stroj namontován v 50. létech. On mohl být uskladněný a namontovaný mnohem později. A ještě otázka - pamatujete dědu, když se strojem pracoval?
P.S. Kde skončila ta moje "známá" netuším, ještě před r. 89 se na ní občas pracovalo, pak zemřel truhlář, přišla revoluce a dnes už nestojí ani objekt truhlárny. Zámek zrekonstruoval a obec, všechny tyto pomocné objekty (truhlárna, kovárna, dílny, stáje) přišly v niveč. Zůstaly pouze sýpka a stodola, které jsou přestavěné na všechno možné - restaurace, obchodní prostory.
Jiří Kantner:
Zkusím sem napsat ještě pár myšlenek, které se mi honí hlavou:
Doporučená rychlost obráběcího břitu bývá pro dřevo 40-60m/s, záleží na materiálu nože, tady to nebude HSS takže radši nižší, aby se kudla moc neohřála. Zkuste spočítat jakou obvodovou rychlost má hoblovací válec. Problém může být i opačný, nízká rychlost nože kde pak klesá kvalita obrobené plochy ale k vytrhávání by docházet nemělo.
Jsou dobře ustavené nože? jak a čím byla provedena kontrola?
Když tak koukám na obrázek motoru, tak srovnáním s velikostí spínače co je na motoru mi přijde motor poněkud malý mohl by být poddimenzovaný ...
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana