Má pan Petr Spousta pravdu o aktivním hromosvodu?

[MY Indelec a.s.]

Proč by nemohl mítg označení CE. Když si koupím rozvodnici, má označení CE, i když je to jen jeden komponent do stavebnice elektroinstala ce.

I aktivní jímač ná označení CE viz příloha ...

Tuto diskuzi přiložíme k trestnímu oznámení. Poškozujete dobré jméno naší firmy!

[Zdenek Hejčl]

To MY Indelec a.s.:
Co takhle přiložený CERTIFIKÁT SHODY  od EZÚ by nebyl?
Tam by měly být popsány podmínky použití.

[MY Indelec a.s.]

To MY Indelec a.s.:
Co takhle přiložený CERTIFIKÁT SHODY  od EZÚ by nebyl?
Tam by měly být popsány podmínky použití.

Každému slušnému prohlášení zašleme. Na tomto fóru není komu.

[Zdenek Hejčl]

Můžete vyvěsit veřejně pokud to není tajné.
Hned by bylo jasno. 

[Fuk Tomáš]

Poškozujete dobré jméno naší firmy!

Znáte to přísloví o potrefené huse?
Jestli zveřejnění dokumentu vystaveného Vaší firmou pokládáte za poškozování jejího ... jména, pak Bůh buď milostiv Vašim zákazníkům.

Každému slušnému prohlášení zašleme. Na tomto fóru není komu.

A tuto trapnou invektivu nezapomeňte k trestnímu oznámení přiložit, ať vědí,  s kým mají tu čest.

P.S. A nezapomeňte to trestní oznámení podepsat, ne jako tu trapnou imitaci podepsaného dokumentu, co máte vyvěšenou na webu.

[Jan Alin]

Tuto diskuzi přiložíme k trestnímu oznámení. Poškozujete dobré jméno naší firmy!

Tak jsem si to přečetl znovu a jediné jméno firmy je tu zatím od vás VY Indelec a.s. To zažalujete sebe?

[Jan Franěk]

Tuto diskuzi přiložíme k trestnímu oznámení. Poškozujete dobré jméno naší firmy!

Tak za prvé. O jakém dobrém jméně mluvíte. Zatím jsem nezaznamenal žádnou pozitivní reakci. AHA, tak dál.

Za druhé. Pokud nesouhlasíte s názory kolegů, máte možnost oponovat věcnými argumenty. Od toho právě diskuse jsou. To že se vám jich zřejmě nedostává, také o něčem svědčí, jinak by jste hned nevyhrožoval trestním oznámením, ale začal argumentovat.
Mimochodem bych to docela uvítal. Zrovna před nedávnem jsem se potkal na jedné ze staveb s vašimi kolegy. Montovali aktivák. Ale zřejmě si ani nepřečetli tu francouzkou normu a už se těším, jak v případném soudním sporu doložím hromadu fotek, kde bude jasné, že nejen nechrání rodinný dům dle platných norem (u nás platných) ale navíc ani neznají normu, podle které montují předraženou jímací tyč. Protože využívat díru v zákonech a odvolávat se na normu cizího státu mi přijde samotnému přinejmenším podivné.
A ještě jedna věc. Když jsem oslovil projektanta (no, to jsem hodně hodnej) aktiváku, abychom alespoň domluvili sjednocení ochran před přepětím a bleskem, s tím, že chci aby mi doporučil svodiče a další, tak od toho dal ruce pryč, že ho to nezajímá. Jen aktivák, nic dál a nic víc. I to o něčem svědčí.

Tolik moje zkušenost s arogancí montérů a projektantů aktiváku. Všicni okolo jen mlží, ohánějí se nějakými certifáty a francouzkou normou. Kloudně nic nepoví, nevysvětlí a dělají z vás blbce, že tomu nerozumíte. Vy jste dalším příkladm, kdy se namísto argumentů hrozí soudem.  A to navíc ani nikdo nemluvil přímo o vás. Jo, asi to bude ta slavná potrefená husa.

[Miroslav Minařík]

Každému slušnému prohlášení zašleme. Na tomto fóru není komu.

Upozornil bych diskutující, že jde o anonymního a neverifikované ho autora.
Verifikace účtů byly zavedeny právě z důvodů kdy se kdokoliv mohl vydávat za kohokoliv.
Tedy berte takové příspěvky jako možnou provokaci.

[Jirka Š. Svejkovský]

Pán je opravdu srandista.
Tak se mrkneme na výtvor firmy s dobrým jménem.
Dokument nazvaný "PROHLÁŠENÍ O SHODĚ":

Tento dokument se opírá o neplatné právní dokumenty - NV 168/97, bylo nahrazeno NV 17/2003, tedy 5 let před vydáním prohlášení. To je hezké, že jste si to opravili ve spodní části.

Argumentujete §12, odst. 2 zákona č. 22/97. Ten mluví o ES prohlášení o shodě. To je kde?

Dále se opíráte o ČSN 34 1390, která pozbyla platnost v roce 2009, což aktuálnost vašeho prohlášení také nevylepší.

Nemluvím o formálních chybách, jakože se za tečkou píše mezera a v případě "El. Bezpečnost" to vypadá, že si to po sobě nikdo nepřečetl.

Myslíte, že takový dokument (jedna A4!) plný nesmyslů dělá dobré jméno vaší firmě? Obávám se, že nikoliv. Klidně mě zažalujte.

[Fuk Tomáš]

Ona si dotyčná firma, potažmo její majitel, dělá vůbec ze zákonů houby.
Například dodnes nemá v OR zapsáno splacení 100% základního kapitálu (byla povinna tak učinit v r. 2002),  neodevzdala na OR jedinou účetní uzávěrku (byla povinna tak činit každoročně) atd. atd.
Proč by je tedy měl trápit zrovna nějaký problém s normami?

[Jan Franěk]

Pán je opravdu srandista.
Tak se mrkneme na výtvor firmy s dobrým jménem.
Dokument nazvaný "PROHLÁŠENÍ O SHODĚ":
......

Ona si dotyčná firma, potažmo její majitel, dělá vůbec ze zákonů houby.
Například dodnes nemá v OR zapsáno splacení 100% základního kapitálu (byla povinna tak učinit v r. 2002),  neodevzdala na OR jedinou účetní uzávěrku (byla povinna tak činit každoročně) atd. atd.
Proč by je tedy měl trápit zrovna nějaký problém s normami?

Ano, vše je vysvětleno. Škoda mrhání časem. Děkuji páni detektivové. 

[Kamil Novák]

...aktivní hromosvod více ohrožuje elektroinstala ci a spotřebiče, neboť zvyšuje možnost počtu zásahů.

Nezvyšuje, protože dle sledování žádné "aktivní" vlastnosti nemá :

tzv. aktivní hromosvody (v zahraničí označované zkratkou ESE - Early Streamer Emission – urychlené vyvolání vstřícného výboje),  

mají mnoho kritiků. Jejich argumentem často je toto tvrzení: „Ochranný účinek„ byl odvozen matematickými prostředky nebo byl ověřován pouze laboratorně, ve skutečnosti tyto podmínky nesouhlasí s podmínkami, které se vyskytují v přírodě, tzn. při vzniku kanálu blesku, jeho postupu mezi mrakem a zemí. Skutečnost je úplně jiná.

 
Jistě, tyto pochybnosti jsou namístě, i když v posledních přibližně 50 letech pokročil výzkum v této oblasti neobyčejně kupředu, takže současné mezinárodní evropské normy EN (CENELEC) nebo mezinárodní normy vypracované Mezinárodní elektrotechnic kou komisí (IEC),  opírající se o výsledky získané skutečně vědeckým výzkumem, jsou věrohodné.

Co se týče tzv. „aktivních„ hromosvodů, je třeba poznamenat, že v evropských klimatických podmínkách, charakterizova ných tzv. keraunickou úrovní 5 až 50 bouřkových dnů v roce (v ČR průměrnou hodnotou D = 20 až 25 bouřkových dní v roce),  je nutné čekat na úder blesku např. do rodinného domku v průměru 50 až 500 let, takže výrobci těchto „zázračných„,  „stoprocentních„,  „dokonalých„ hromosvodů nebo autoři „přesného„ určení pravděpodobnos ti pro určitou ochrannou metodu (zbytkového rizika) se zatím nemusejí příliš obávat, že by brzy došlo k odhalení jejich omylů.

Jsou však země, kde je bouřková činnost podstatně vyšší a kde tudíž lze účinnost „aktivních„ hromosvodů statisticky hodnotit. Jednou z nich je Malajsie, kde je bouřková činnost charakterizová na keraunickou úrovní D > 200 bouřkových dní v roce, je tedy zhruba desetkrát vyšší než v ČR. Tam znamená desetiletý výzkum účinnosti ochrany totéž, co sto let trvající výzkum v našich podmínkách.

Shrňme zde stručně výsledky výzkumu v hlavním městě Malajsie – Kuala Lumpur (obr. 1) – v podmínkách intenzivní bouřkové činnosti, publikované na 25. mezinárodní konferenci o ochraně před bleskem (ICLP) [1].

 
Sledování na budovách chráněných jímači ESE

V Kuala Lumpuru, kde se mimo jiné nachází nejvyšší výšková budova světa – Petronas Twin Towers (452 m, obr. 2) – byly v několika posledních letech na mnoha výškových budovách instalovány desítky těchto „aktivních„ hromosvodů. Bylo zjištěno, že blesk do takto chráněné budovy poprvé udeřil s různou četností – někde za několik měsíců, jinde za několik málo let. Hodně těchto budov postupně vykázalo i více zasažených míst během několika let sledování, což ukazovalo na selhání tohoto typu ochrany budov před přímým úderem blesku. Každopádně v několika případech došlo i k tomu, že budovy byly zasaženy opakovaně i v rozmezí několika měsíců po instalaci ESE, přestože podle výpočtů měly být zasaženy pouze jednou nebo dvakrát.

Odhaduje se, že 80 % budov vyšších než 60 m bylo i po instalaci ESE zasaženo bleskem jednou za tři roky.

V Malajsii se využívá více než dvanáct různých modelů ESE. Případy zásahů bleskem byly studovány i s využitím fotografií (fotografie před úderem a po něm). Zde uvádíme dva typické případy: budovu výšky 20 m s půdorysem 20 × 45 m a budovu výšky 110 m s půdorysem 20 × 40 m. V obou případech došlo k poškození budovy úderem blesk Z výzkumu bylo zřejmé, že technika ESE je nespolehlivá, poněvadž nedokázala ochránit budovy před přímým úderem blesku mimo jímače.

Místa úderů blesku do sledovaných budov

Ukázalo se, že místa úderů nejsou zcela náhodná, ale že lze nalézt výraznou zákonitost. Na základě analýzy dospěli autoři článku k tomu, že je možné navrhnout jednoduché jímací zařízení vhodné pro rizikové části stavby a tak vylepšit ochranu budovy.

 
a) U štíhlých vysokých budov (jakými jsou minarety, věže apod.) byly zaznamenány údery i mimo nejvyšší bod, což ukázalo, že s ochranou musí být počítáno i proti úderům mimo vrchol.

b) Místa úderů na fasádách – údery zpravidla zasáhly vrchol fasády, tj. přechod svislé fasády do střešní části. U řadové zástavby byly většinou zasaženy fasády krajních domů.

c) Blesk „preferoval„ ostré přechody fasád do střešních částí.

Návrh kovových krytek na fasády jako jímačů

Poněvadž většina míst úderů se zřejmě soustřeďuje do rohů hran domů nebo do jejich těsné blízkosti, může být budova ekonomicky a účinně chráněna pomocí krytek umístěných v rozích nebo na parapetech (atikách) budov, kde mají tyto krytky funkci ochranných jímačů.

V závěru příspěvku [1] jsou doporučena provedení podle obr. 4. Tato informace má podle autorů sloužit jako pomůcka pro inženýry odborníky na ochranu před bleskem při projektování a zřizování ochrany budov.

Literatura:
[1] HARTONO, Z. A. – ROBIAH, I.: Lightning Research Malaysia - A study of non-conventional air terminals and stricken points in a high thunderstorm region. In: 25th International conference on lightning protection, paper 4.2, pp. 357–361.

zdroj: časopis Elektro 2003 číslo 4.

[Radek Červený]

Jesli že jste si to přečetl pořádně, napsal jsem, že neobhajuji aktivní hromosvody, ani nejsem jejich zastánce, projektant, konstrukter, dealer, a další a další jiné združení, které chce instalovat, revidovat a navrhovat aktiváky. Napsal jsem že projektant to musí odůvodnit.

Já jsem vás nechtěl osočit z montáže aktiváků, dával jsem to jako podtéma do diskuze. Z vašeho příspěvku jsem pochopil, že se kolem aktiváků motáte. Tak jsem položil tuto otázku.

Také nevím všechno a rád se něco nového dozvím, třeba metodu určení chráněného prostoru  Doufal jsem, že budete první, kdo nebude kolem tohoto tématu mlžit a něco konkrétního na základě něčeho řeknete.

[Jiří Schwarz]

Každému slušnému prohlášení zašleme. Na tomto fóru není komu.

Tak nevím, ale viděl jsem na jednom webu jednoho prodejce "aktiváků" jako podmínku správné funkce uzemnění do 10W!
Takže i kdyby objekt s "aktivákem" utrpěl sebevětší škody, dobrý právník soudce přesvědčí, že uzemnění do 10W tam být nemohlo a že tedy uživatel nedodržel podmínky montáže...

[Zdenek Hejčl]

To MY Indelec a.s.:
Nevyjadřuji se tady sprostě ani jsem neměl BAN - mohu se pokládat ve Vašich měřítcích za slušného? Tak vás žádám o zaslání prohlášení o shodě od EZÚ.
Já jsem svoje prohlášení o shodě zde zveřejnil - na základě mých podkladů a posvěcené, vydané ČMI.
Děkuji a hezký večer přeji.

[Pavel Horský]

A co takhle napsat na email Indelec a.s, aby se k této diskusi odborně vyjádřili?

[Roman Šafránek]

Já si myslím, že aktivák vymysleli někde u pár sklenic francouzského vína...
Jak by měl vypadat "ideální" hromosvod? asi vysoká tyč uprostřed střechy na jejiím vrcholu "ježek" s dlooouhyma bodlinama, takže by se nad objektem udělal takový deštník, nemusela by být hromada svodů a ZnFe drátů po střeše (siť na nějaké hale),  nemusely by se řešit problémy s uzeměním klimatizací, všechno by bylo v ochranném prostoru ježka a všechno oddáené... Jenomže takového ježka si asi těžko dáme na třechu... tak někdo vymyslel, místo ježka tam dáme "dikobraze" (aktivák),  který bude vystřelovat bodliny (vstřícné výboje) k bleskům a nasměruje je do hromosvodu. Ono kdyby to v praxi fungovalo, tak by to bylo fajn.
Jenomže ono to asi nefunguje, ale to přece nevadí - "přiohnutými" výpočty se to podařilo dokázat, lobby se podařilo to dostat do francouzské normy. A najednou investor má možnost volby - buď složitý klasický hromosvod nebo jednoduchý elegantní s jedním jímačem a krásnou lesklou babmulí nahoře, který ještě k tomu vyjde levněji. Pokud tomu investor nerozumí (a jeho dodavatel mu to doporučí protože na hromosvod je daná částka a na tomhle více vydělá) nebo je to developer kterého zajímá jenom cena, tak aktivák na plné čáře vyhrává. Pokud by se už přece jen něco stalo a došlo na lámání chleba, tak se zrovna tento případ "schová" do statistické chyby, protože ochrana před bleskem prostě nikdy není 100%

Mě by zajímal váš názor - je aktivák opravdu úplný podvod a veškerý jeho (byť teoretický) přínos a aktivita je asi taková, jakoby tam místo něho byla korouhvička otáčející se za větrem ?
Nebo alespoň něco dělá, ale pochybujeme nebo jsme si nějak dokázali, že to nemá takové účinky, jak tvrdí výrobce?

[Václav 3]

Mně osobně je "proti srsti" hlavně myšlenka, že si aktivní hromosvod blesky (možná) přitahuje, jsem asi příliš konzervativní, ale stále zastávám názor, že je lepší, když blesk v blízkosti lidí a budov neuhodí. Další, co mi vadí, je tvrzení výroců, že stačí menší počet svodů, protože energii blesku je třeba svést do země úplně stejnou jako v případě klasického jímacího systému. Tady fyzikální zákony nelze oklamat.

 Před asi 30 léty jsem na vlastní oči ze vzdálenosti 20 m viděl úder blesku do budovy s 10 svody, kde tři nejbližší k místu úderu se zahřály tak, že se z nich odpařovala napršelá voda a jeden až zčervenal, že to bylo vidět za denního světla - bylo ale zataženo, pršelo, slunce nesvítilo. Svody na opačné straně budovy, které jsem v daném okamžiku nemohl vidět, při pozdější kontrole také vykazovaly stopy deformace zahřátím.