Nechce se mi hledat ta příloha NA. Ale nadpis normy 4-41 zní elektrické instalace. Vysavač je spotřebič.
Příloha NA je informativní a v článku NA2.2 se píše toto:
"za části, které se musí při obsluze uchopit rukou, se z hlediska ochrany před úrazem elektrickýcm proudem považují:
a) Části el. předmětů (spotřebičů), které se při práci musí držet v ruce (ruční nářadí atd.)
b) Části určené k ovládání (např. zapínání, vypínání, přepínání, regulaci apod.) elektrických obvodů, které se musí při manipulaci uchopit rukou (rukojeti, ruční kolečka, vidlice, pohyblivé zásuvky atd.), i když jsou do pohonu vřazeny řetězy, lana nebo táhla.
Výjimku z bodů a) a b) tvoří:
Části el. předmětů sloužících pro obsluhu, jejichž, účelem není ovládání el. obvodů, např. ovládací kolečka a rukojeti mechanického zařízení pracovních strojů a dále rukojeti a držadla dvířek spotřebičů, rukojeti a klíče zámků pro rozvaděče, držadla vík pracovních strojů atd., nejsou-li na nich elektrické části. Je vhodné, aby i tyto části byly provedeny a obsluhovány jako části v bodech a) a b).
......."
Z toho je patrné, že i v této příloze se hovoří o el. spotřebičích.
A právě ta výjimka z bodů a) a b) se dle mého soudu dá aplikovat na hadici vysavače. Pokud na ni nejsou umístěna nějaká regulační zařízení ovládající el. obvody pak dle článku NA2.3 nemusí být zhotovena z izolantu.
Podstatné je že vysavač je vyroben dle předmětové ČSN, výrobce na něj musel vydat prohlášení o shodě a uživatel by měl respektovat návod výrobce. Jde o to, zda tam kovová hadice byla už od výrobce nebo ne a zda oddělena například zvýšenou izolací. Spojení kovové hadice s ochranným obvodem si dovedu představit v případě vysavače průmyslového provedeného v třídě I.
Jinak důležité je, zda naměříte nějaký napěťový rozdíl mezi oběma spotřebiči. Pak by se jednalo o vážnou závadu, ale to tu už zaznělo.