Je napojení nerezového komínu na zemnicí soustavu dostatečnou ochranou ?

[Josef Píbil]

Vážení, předesílám, že jsem projektant a mám projektanta elektro i hromosvodu.
Vymyslel jsem, že tříplášťový komín s nerezovým pláštěm bude procházet interierem přízemí a patra OBNAŽENÝ, tedy neobezděný, až na střechu.
Tam bude dle projektu připojen na zemnicí soustavu hromosvodu.  
Komín bude cca 1m nad střechu a bude v "ochranném" prostoru jímací tyče.
Jenže - komínový plášť má průřez 40 mm2 a vede obytným prostorem.  
A já z toho mám trochu husí kůži.
Prosím odborníky o názor.

[Jiří Buben]

Doporučil bych provedení izolovaného hromosvodu, protože spojením komínu přímo s jímací soustavou na střeše (chápu-li dobře váš popis situace) způsobíte zavlečení části bleskového proudu do vnitřku objektu.
V každém případě musíte provést spojení paty komína s uzemňovací soustavou, kvuli vyrovnání potenciálu.

[Pavel Horský]

Píšete, že je komín na střeše připojen na soustavu hromosvodu a hned vedle toho uvádíte, že je komín v ochranném prostoru jímací tyče. Divné.

Komín na střeše by měl být chráněný izolovanou soustavou, to znamená, že by měl být chráněný ochranným prostorem jímače, který bude i s vedením umístěný v dostatečné (vypočítané) vzdálenosti S.
Dole v domě bych pak stejně ještě komín připojil na zemnící soustavu přes přípojnici HOP. Pokud je střecha plechová, pak je docela problém. U plechové střechy lze udělat také izolovanou soustavu a to pomocí vodičů HVI nebo HVI Light. Nebo lze spojit vše se vším a všechny vstupy do domu je nutno opatřit vnitřní ochranou svodiči bleskových proudů a svodiči přepětí.

Jak vidíte, možností je několik, teď jde jen o to, jakou zvolit a to vám tady asi nikdo jen tak na dálku neřekne. Vhodnou ochranu by měl zvolit váš projektant elektro, který by měl tuto problematiku znát.

[Josef Píbil]

Díky za názory. Chtěl jsem po elektrikářovi izolovanou soustavu. Prý je lepší pospojovat všechno se vším.  Ale v patě komína by prý nezemnil. Zdálo se mi to divné, proto jsem tady ( s elektrikářem spolupracuji už řadu let, on zodpovídá za dodržení norem, nemluvím mu do toho, ale tohle je opravdu trochu speciální).
Chápu-li to správně, přikláníte se k izolované soustavě a uzemnění komína v patě . Připojit na zemnící soustavu není problém, ani dozemnit uzel k pásce v základech (dům se ještě nestaví).
A teď se ptám, promiňte,  jako zedník ,  ne jako "dráteník".  Nepřevezme komín funkci jímače - v úvodním příspěvku mám chybu v řádech - nerezový plášť má průřez 400 mm2 (1000mm x 0,4 mm) ?

[Rozmahel Vladimír]

Pokud jste ve fázi úvah, nedělejte kovový komín do objektu. Izolovaný hromosvod je pouze teoretické řešení. V praxi nemůžete nikdy zajistit na 100% to, že se vám tím komínem neprožene něco většího. Izolace neizolace. U venkovních svodů by se za bouřky nikdo neměl pohybovat cca 3m. Jak potom s Vašim komínem?

[Radim Strycharski]

Takový komín může převzít funkci jímače, avšak zcela určitě převezme funkci svodu, zvláště pokud ho máte nahoře spojený s jímacím vedením. Čím větší průměr roury, tím lepší je to svod. Takže uzemnění u paty bych považoval jako základní komponentu. Slepý konec tohoto typu bych doma rozhodně mít nechtěl.

[Jan Alin]

Ale v patě komína by prý nezemnil.

V patě komína určitě zemnit.

Ve vašem případě jsou vlastně dvě řešení.
První izolovaná soustava kdy je komín nespojen s jímací soustavou a je v ochranném prostoru. V případě úderu blesku jsou zase dvě možnosti. Buď blesk vezme kompletně jímací soustava, nebo nějaký sekundární výboj přeskočí i na komín. Pokud komín bude ve spodní části spojen na zemnič tak by se nemělo i tak nic vážného stát.

Druhá možnost je spojit komín s jímací soustavou.
V každém případě při zásahu půjde část i komínovým tělesem. Pokud bude uzemnění kvalitní tak se zřejmě také nic vážného nestane, jen ten proud jde vždy.  

Rozhodnutí je na vás. Je velice nepravděpodobn é v obou případech že se někdo bude přímo držet za bouřky komínového tělesa ale možné to je. Na druhou stranu, je spoustu kovových konstrukcí na průmyslových halách které slouží jako jímač i svod a neslyšel jsem nikdy o úrazu uvnitř haly za bouřky. Ty doporučené tři metry od svodu jsou jen idea, tři metry jdou doprostřed obývacího pokoje i když je svod venku.

[Kamil Novák]

Chtěl jsem po elektrikářovi izolovanou soustavu. Prý je lepší pospojovat všechno se vším.  Ale v patě komína by prý nezemnil. ....

Zdá se, že nazrál čas na obměnu spolupracovník ů. Tomuto kolegovi evidentně ujel vlak. 

[Pavel Ryšavý]

Popravdě, protáhnout si svod obytným prostorem je celkem zajímavý nápad.
Izolovaný svod je hezká věc, ale neodvážil bych se spoléhat pouze na něj.
S uzemněním - pokud to ještě lze - bych vytvořil vyrovnání potenciálů.
Jak správně podotkl kolega Alin, v ocelových halách se úrazy nestávají i když sloup fungující jako svod prochází halou. Ovšem pokud je to správně navržené jsou sloupy připojeny ma mřížovou uzemňovací soustavu, a k uzemnění je připojena i kari síť v betonu podlahy, takže stojíte na stejném potenciálu jako má sloup.
Tohle řešení by mohlo pomoci i u vás.

[Rozmahel Vladimír]

Myslím si, že je nejlepší jít cestou nejmenšího odporu. Tím nemyslím fyzikální veličinu.

Ve vašem případě jsou vlastně dvě řešení....

Třetí možnost je to, že blesk sjede pouze komínem.
Na komín se může obyčejně napojit kotel nebo krbová kamna a rozvody topné soustavy v celém objektu, třeba i kombinovaný boiler, tedy i rozvody vody.... Předpokládám rodinný domek. Průmyslová hala je přeci jen trochu víc železa a svodů, komín je ale většinou nejvyšší bod střechy.

[Jan Hájek]

Pokud jste laik, mrkněte se na Poučné noviny : www.kniska.eu/x/file/poucne_escr/at_download/file

No a až je přečtete, tak se mrkněte na www.kniSka.eu, poté určitě aplikujete  doporučení kolegy Nováka  .

[Fuk Tomáš]

Zavést si dobrovolně bleskový potenciál doprostřed obytné místnosti, to je koledování si o nominaci na Darwinovu cenu.
A ani to dole neuzemnit, to už je pak nominace prakticky jistá, otázkou je jen ve kterém roce se to stane.

Nešlo by ten nerezový plášť, když se nedovedete zříci jeho krásy, někde na půdě přerušit nevodivou vložkou (viz dostatečná izolační vzdálenost, ČSN EN 62305-3)?

Vršek v každém případě chránit oddáleným hromosvodem, a spodek v každém případě uzemnit.

[Jan Alin]

Myslím si, že je nejlepší jít cestou nejmenšího odporu. Tím nemyslím fyzikální veličinu.Třetí možnost je to, že blesk sjede pouze komínem.
Na komín se může obyčejně napojit kotel nebo krbová kamna a rozvody topné soustavy v celém objektu, třeba i kombinovaný boiler, tedy i rozvody vody.... Předpokládám rodinný domek. Průmyslová hala je přeci jen trochu víc železa a svodů, komín je ale většinou nejvyšší bod střechy.

Ano ta možnost tady u oddáleného hromosvodu je. Pravděpodobnos t toho že zásah dostane jen komín a ne hromosvod nebo obojí je podle toho co jsem zatím přečetl hlavně u slabších výbojů. Předpokládám že pokud by došlo k zásahu jen komínu přesto že je použit oddálený hromosvod tak je výboj tak slabý že se účinky budou rovnat většímu výboji který zasáhne obojí. Ovšem v praxi to ověřit nemůžu. Klasický příklad je na mnohých činžovních domech s plynovou kotelnou. Komín plynu buď je nebo není spojen s jímací soustavou a přizemnění dole je velmi zřídkavé. Je to určitě špatně ale ještě jsem neslyšel o tom že by se stal úraz.

[Rozmahel Vladimír]

Je to asi 2 roky co u nás byla bouřka. Udeřilo asi do vedení, protože v okolí úderu byly škody na spotřebičích. U jednoho RD bez hromosvodu zřejmě dílčí výboj sjel po anteně do obýváku a uzavřel se přes radiátor a s ohlušující rranou zmizel. Člověk který tam stál, tak dle jeho tvrzení odlétl na 1 metr od toho radiátoru. Byl to jistě malý výboj, je možné, že by při správném hromosvodu na tom RD vůbec nevznikl, nebo byl menší, o tom můžeme spekulovat, ale byl jistě malý, protože zničil pouze spotřebiče. Riziko od kovové hmoty v případě zásahu bleskem není možno dle mého soudu zcela vyloučit. Nejsou jen blesky, které se vejdou do statistiky, jsou také takové, které jsou mimořádné a pro ně je i navržený soubor nových norem na hromosvody krátký. To připouští i norma sama. Potom může být velmi rozhodující kudy vede vodivý komín. Chybí poctivá statistika škod způsobených bleskem, včetně důkladného rozboru jak to vlastně bylo. Velká většina škod je asi způsobena přepětí ze sítě nn po úderu do vedení. To je vcelku banální záležitost, to se dá asi dost těžko srovnávat s přímým úderem do objektu nebo kovové hmoty. Jsou také výboje, které viditelně letí po povrchu jímací soustavy až na zem. Totéž se stalo při té bouřce o asi 400m dále. Svědek viděl letět ohnivou kouli po nadzemním vedení a kabelu nadzemní přípojky směrem do jeho domu. Ozvala se rána, v domě tma. Výboj se zkratl v HDS, pojistky venku, ale v objektu se nestala žádná škoda. Myslím si, že při stavbách objektů by bylo nejlepší se vědomě vyhnout rizikovým faktorům a zbytek ošetřit hromosvodem.

[Václav Pešek]

k tomuto problému bych se připojil, budou mi na jaře dělat nerez komín, věntší průměr 300mm, vnitřní 200mm, pata bude v kotelně, kterážto je vedle bytu za metrovou zdí, ale protože kotelna je v přístavku s nižší střechou, bude čumět nad střechu v tom místě asi 3m, přičemž asi 0,5m nad hřeben, kterej bude ale od tohoto místa vzdálený cca4m...

dům žádný hromosvod nemá, nemají je ani ty okolo....  a je z každé strany ulice, v podstatě není kam zakopat jímač, pokud pominu možnost dát ho do té ulice, která je ale vzdálenější od komína a ještě přes hřeben.....

co s tím?  je to asi "big problem"

vybudovat kvůli tomu hromosvod na celém objektu, byť svody na této straně nelze, nebo to prostě nechat být úplně bez?

v podstatě jediné zemění dotupné v kotelně je v zásuvce u dveří...

[Fuk Tomáš]

...Komín plynu buď je nebo není spojen s jímací soustavou a přizemnění dole je velmi zřídkavé. Je to určitě špatně ale ještě jsem neslyšel o tom že by se stal úraz.

On se taky v běžné domovní kotelně většinou nikdo nezdržuje, a navíc kotel je většinou docela slušně se zemí spojen - přes vodovodní,  plynové a topenářské trubky na HOP apod. Takže pravděpodobnost úrazu není moc velká.
Tady si to ale tazatel chce zavést rovnou do obýváku, a to už je docela jiné kafe 

[Václav Pešek]

a co potom měděné roury rozvodů radiátorů?

[Milan Hudec]

On se taky v běžné domovní kotelně většinou nikdo nezdržuje, a navíc kotel je většinou docela slušně se zemí spojen - přes vodovodní, plynové a topenářské trubky na HOP apod. Takže pravděpodobnos t úrazu není moc velká.
Tady si to ale tazatel chce zavést rovnou do obýváku, a to už je docela jiné kafe 

Tazatel by dle mého názoru měl hlavně nešetřit a komín řádně obezdít.