Moje osobní zkušenosti jsou takové, že většina zákazníků se dá přesvědčit k nějakému řešení, které zohledňuje nějaké rezervy do budoucna, i když to v současné době nepotřebují - pokud jim to tedy pořádně vysvětlíte. U objektů typu RD jde většinou jen o větší rozvodnici a pár "stategicky umístěných" trubek, na koncovou cenu to má jen minimální vliv. Nicméně v budoucnu to může ušetřit spoustu práce a komplikací.
Např. u RD se obvykle snažím umístit podružnou rozvodnici někam na obvodovou zeď, s tím, že připravím rezervní trubky ven z objektu (do země) a dále do půdního prostoru. Potom lze celkem jednoduše napojit jak něco venku, tak třeba i něco na střeše
Při jedné "polorekonstruc
i" jsem např. použil tento model :
Udělala se nová přípojka nn, elektroměrový rozvaděč a podružná rozvodnice. Zlikvidovala se stará all-in-one dřevěná skříň, stávající okruhy se připojily do nové podružné rozvodnice. Elektroměrový rozvaděč měl i přípravu pro HDO, i když v té době nebyla zapotřebí. Podružná rozvodnice vypadala celkem komicky, protože v poměrně velké skříni byl jen hlavní vypínač, jeden chránič a tři jističe - více okruhů ve staré instalaci nebylo. Do rozvodnice byly dále připraveny trubky - do země, do půdního prostoru a nejvíce jich bylo ukončeno pod stropem v zavíčkovaných krabicích KO 100. Když po nějaké době došlo na rekonstrukci vnitřní instalace, bylo to velmi jednoduché - odvíčkovaly se krabice KO 100, protáhly se potřebné kabely, díky sníženým stropům (SK) se jen na příchytky připevnily hlavní trasy ...
Šlo to poměrně rychle a hlavně bez nějakých větších destrukcí