Proč je nutné provést uzemnění PE v soustavě TN-S po 100m?
Milan J.:
Pane Rozmahel, omlouvám se ale teď jsem se ve Vašem odborném výkladu už trochu ztratil. Můžete prosím uvést nějaký příklad, který pomůže přizemnění v TN-S po 100metrech?
Rozmahel Vladimír:
Nezlobte se nebudu uvádět žádné příklady. Ale jen obyčejná logická úvaha. Jestliže máme nějaký vodič, který záměrně vedeme odděleně a jeho úkolem je ochrana, spojujeme ho se všemi neživými částmi např. až do vany v koupelně, tak je žádoucí udržet na něm nulový potenciál na 100%. V zemněných sítích je to možné pouze, za pomoci pravidelného uzemňování. Jestli je to po 99 nebo 100m je asi jedno. Důležité je to ale dle mého soudu provádět. V extremu by na dlouhém neuzemněném vodiči PE na jehož vzdáleném konci dojde ke zkratu nebo poruše, která nemusí vybavit předřazené jištění, mohlo začít probíjet vše neživé po trase až do trafa.
tatahub:
To Novák
Na otázky tam odpovídá ing.Kříž , v tomto případě zpracovatel normy , takže by tazatel dostal info z první ruky.
To Milan J.
Máte s uzemněním konkrétní problém , či teoretická úvaha?
Já jsem sháněl informace jak se došlo k přikázaným vzdálenostech mezi svody hromosvodu , a nikam jsem nedošel , prostě to beru , že je to dle jakýchsi úvah a výpočtů lidí , kteří o dané problematice hodně vědí , tak jim věřím.
Jirka Š. Svejkovský:
U dlouhých vedení je vyšší riziko přerušení ochranného vodiče. Síť TN-S má tu nevýhodu, že se to pozná až při revizi, v horším případě po maléru.
Já osobně se cítím bezpečněji u zařízení, kde mám zaručený stejný potenciál na neživé části a na podrážkách i v případě poruchy.
V tomto případě bych se vyjímečně odvolal na selský rozum.
Milan J.:
Takže důvod proto provést přizemnění PE v soustavě TN-S, se provádí zejména z důvodu, že je vyšší riziko (u dlouhých vedení nad 100m) přerušení vodiče PE? Nechápu smysl těch 100m - ono když by to bylo dlouhé např. 85m, tak ten problém je u přerušení naprosto stejný.
Po několika zkušebních výpočtech je jasné, že samotné přizemnění impedanci smyčky moc nepomůže a nic to neřeší. Když dojde k poruše na začátku vedení tedy ještě v soustavě TN-C, nám přizemnění také moc nepomůže, protože zkratové proudy mohou být dosti vysoké a odpor přizemnění max. 5Ohm. Pokud počítám správně tak pokud budeme mít odpor přizemnění (uzemnění) 5Ohm tak po-té do země při poruše poteče max. 46A což u zkratového proudu např 2kA není zrovna vyhovující.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana